ECLI:CZ:NSS:2015:7.AS.206.2015:26
sp. zn. 7 As 206/2015 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: A. Y., zastoupen
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Policie
České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení
o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2015, č. j. 44
A 42/2015 - 34,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalovaná Policie České republiky, Ředitelství služby
cizinecké policie, (dále jen „stěžovatelka“), domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze
ze dne 28. 7. 2015, č. j. 44 A 42/2015 - 34, kterým bylo zrušeno její rozhodnutí ze dne
19. 5. 2015, č. j. CPR-9725-2/ČJ-2015-930310-V240, a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení.
Uvedeným rozhodnutím stěžovatelka zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského
ředitelství policie Středočeského kraje ze dne 27. 2. 2015, č. j. KRPS-272530-55/ČJ-2014-010023,
a současně potvrdila toto prvostupňové rozhodnutí, jímž bylo žalobci uloženo správní vyhoštění
s tím, že doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla
stanovena v délce dva roky.
V kasační stížnosti stěžovatelka požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Možnou újmu spatřuje v tom, že reálně hrozí vznik nežádoucího procesního a právního stavu,
jímž je existence dvou odlišných správních rozhodnutí o téže věci, která je rozporná s principem
právní jistoty. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nevznikne jiným osobám újma,
neboť se aktivuje odkladný účinek žaloby. Stěžovatelka dále poukázala na nesprávnost právního
názoru, který krajský soud ve svém rozsudku vyslovil.
Žalobce navrhl, aby byl návrh stěžovatelky zamítnut. Kdyby byl rozsudek krajského
soudu zrušen, pozbylo by toto řízení zákonného podkladu, resp. by byl prostor pro vydání
nového rozhodnutí. Takový stav nepředstavuje nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout
jiným osobám. Stěžovatelce žádná újma nevznikne. Je lichá úvaha, že přiznání odkladného účinku
by mělo být benefitem i pro žalobce. Na něj se v současné době vztahuje odkladný účinek
odvolání, který jej opravňuje k pobytu na území České republiky.
Kasační stížnost nemá podle ust. §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud shledal, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Předně však Nejvyšší správní soud
poznamenává, že hrozba existence dvou odlišných rozhodnutí sama o sobě nemůže být
automaticky důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Situace, kdy správní
orgán na základě pravomocného rozsudku krajského soudu vydá ve správním řízení nové
rozhodnutí a jeho předchozí následně „obživne“ v důsledku zrušení rozsudku krajského soudu
Nejvyšším správním soudem, je nežádoucí. Na druhou stranu nemůže bez dalšího vést k přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Stejně tak nemůže být důvodem pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti údajně nesprávný právní názor krajského soudu. Je proto potřeba blíže
zkoumat, jaká újma hrozí správnímu orgánu (respektive veřejnému zájmu) v důsledku realizace
napadeného rozsudku, a jaká újma hrozí ostatním osobám v důsledku přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Na tomto místě je nutno poukázat na to, že ačkoliv žalobce s přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí, žádná újma mu v důsledku takového rozhodnutí
nehrozí, neboť se jím automaticky aktivuje odkladný účinek žaloby, který je zde dán ze zákona
(ust. §172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Nejedná
se pochopitelně o žádný „benefit“ pro žalobce (a stěžovatelka to ostatně netvrdila), nicméně
postavení žalobce se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vůbec nemění. Negativní
důsledky spojené se správním rozhodnutím se tak jako tak nemohou dostavit. Na druhou stranu
procesní situace existence dvou odlišných rozhodnutí může být s ohledem na existenci
zákonných lhůt pro využití mimořádných opravných postupů obtížně řešitelná a může v daném
případě vést až ke zmaření realizace zájmů chráněných zákonem o pobytu cizinců. Za této situace
má Nejvyšší správní soud za to, že újma hrozící stěžovatelce, s ohledem na absenci hrozby
jakékoliv újmy jiných osob, je s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem dané věci
postačující pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Vzhledem k výše uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že kasační
stížnosti přiznal odkladný účinek. Podle §72 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku
pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.“
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2015
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu