ECLI:CZ:NSS:2015:7.AS.258.2015:32
sp. zn. 7 As 258/2015 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně:
RYDVAL, a. s., se sídlem Jindřišská 908/12, Praha 1, zastoupená JUDr. Zdeňkem Pánkem,
advokátem se sídlem Prokopa Holého 130/15, Děčín, proti žalovanému: Státní úřad inspekce
práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 5. 2015,
č. j. 59 Ad 6/2014 - 54,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne
19. 5. 2015, č. j. 59 Ad 6/2014 - 54, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí
Státního úřadu inspekce práce ze dne 20. 12. 2013, č. j. 4497/1.30/13/14.3, jímž bylo zamítnuto
odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj
a Liberecký kraj ze dne 9. 10. 2013, č. j. 13642/7.30/13/14.3-5, o uložení pokuty 170.000 Kč
za správní delikty podle ust. §30 odst. 2 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“).
V kasační stížnosti stěžovatelka požádala s poukazem na ust. §107 s. ř. s. o přiznání
odkladného účinku s odůvodněním, že jí uváděné stížní důvody jsou závažné, a tedy způsobilé
pro kladné vyřízení kasační stížnosti.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného
ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky
napadeného rozhodnutí.
Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní
účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné,
dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto je vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné)
případy.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik újmy ve smyslu citovaného ustanovení má stěžovatel. Újmou se přitom
rozumí ohrožení subjektivních práv, přičemž se musí jednat o stav výjimečný, závažný, který již
nelze v budoucnu nijak odčinit. Pokud jde o splnění zbývajících zákonných předpokladů, vychází
Nejvyšší správní soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon mu neukládá
povinnost provádět dokazování ohledně splnění těchto předpokladů a zjišťovat je z úřední
povinnosti. Je tedy na stěžovateli, aby konkretizoval, jakou újmu by pro něj představoval výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních skutečností to dovozuje.
V daném případě stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedla žádné
relevantní skutečnosti, z nichž dovozuje splnění zákonných podmínek pro to, aby byl kasační
stížnosti přiznán odkladný účinek. Její tvrzení bez jakékoliv konkretizace, resp. pouhý odkaz na
argumentaci obsaženou ve stížních bodech podané kasační stížnosti není dostačující pro závěr
o vzniku újmy v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozsudku. Nejvyšší
správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2015
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu