ECLI:CZ:NSS:2015:8.AFS.126.2015:98
sp. zn. 8 Afs 126/2015 - 98
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: Krajská zdravotní, a. s.,
se sídlem Sociální péče 3316/12A, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Ministerstvo financí,
se sídlem Letenská 15, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2013,
čj. MF-85659/2012/55-124, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 5. 8. 2015, čj. 15 Af 71/2013 – 62,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Platebním výměrem ze dne 10. 7. 2012, čj. RRSZ 9146/2012, č. 22/2012, Úřad
Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále „správce daně“) uložil žalobci povinnost
zaplatit odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 84 837 714 Kč.
[2] Rozhodnutím ze dne 16. 1. 2013, čj. MF-85659/2012/55-124, Ministerstvo financí
(dále „žalovaný“) zamítlo odvolání žalobce proti shora uvedenému platebnímu výměru a tento
platební výměr potvrdilo.
[3] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ústí
nad Labem. Krajský soud žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu, stejně jako zde uváděná
judikatura Nejvyššího správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto
místě pro stručnost odkazuje.
[4] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a navrhl,
aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[5] Žalovaný s tímto návrhem nesouhlasil. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem na řádném hospodaření s finančními prostředky
Regionálních rad regionu soudržnosti. Stěžovatel dostatečně nespecifikoval okolnosti,
z nichž by vyplývalo, že mu nepřiznáním odkladného účinku vznikne nenahraditelná újma.
[6] V replice ze dne 15. 10. 2015 stěžovatel podotkl, že krajský soud přiznal žalobě odkladný
účinek a že od té doby nedošlo k žádné změně okolností. Žalovaný pomíjí stěžovatelův předmět
činnosti, kterým je poskytování zdravotní péče. Veřejný zájem na řádném výběru daní nelze
považovat za důležitější než veřejný zájem na zajištění zdravotní péče. Pokud bude stěžovatel
povinen uhradit vyměřené odvody před skončením řízení o kasační stížnosti, nebude schopen
financovat svou činnost. V případě úspěšné kasační stížnosti nebude již možné vrátit uhrazené
odvody a obnovit financování v nezměněném stavu. Tato nenahraditelná újma je zřejmá
z veřejně dostupných informací o stavu majetku a závazků stěžovatele. Celková výše odvodů
za porušení rozpočtové kázně představuje 88,59 % ze stavu krátkodobého finančního majetku
stěžovatele a 44,91 % ze stavu krátkodobých závazků stěžovatele, obojí k 31. 12. 2014, a 156,56 %
ze stavu krátkodobého finančního majetku stěžovatele a 43,87 % ze stavu krátkodobých závazků
stěžovatele, obojí k 31. 12. 2013. Celková hodnota odvodu za porušení rozpočtové kázně
představuje 148,70 % z částky osobních nákladů připadajících na jeden měsíc účetního období
za rok 2014. Z těchto hodnot je zřejmé, že okamžitým splněním povinnosti odvodů by došlo
k ochromení činnosti stěžovatele a ke ztrátě jeho zaměstnanců, dodavatelů i odběratelů.
Pokud by nebyla kasační stížnost úspěšná, veřejný rozpočet neutrpí, neboť by stěžovatel předně
usiloval o prominutí podstatné části odvodů a podle výsledku by rozhodl o trvalé změně
či omezení své činnosti s cílem zpeněžit nelikvidní majetek a odvody uhradit.
[7] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[8] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[9] Nejvyšší správní soud vzal především v potaz výši odvodu stanovenou správcem daně,
která v případě stěžovatele činila téměř 85 milionů Kč, a dále zejména skutečnost, že hlavním
předmětem podnikatelské činnosti stěžovatele je poskytování zdravotní péče, a to v pěti
odštěpných závodech, kterými jsou nemocnice ve městech Ústí nad Labem, Chomutov, Teplice,
Most a Děčín. Bezproblémové zajištění dostupné zdravotní péče v pěti okresních městech
Ústeckého kraje lze považovat za důležitý veřejný zájem, jehož realizace se neobejde
bez odpovídajícího financování. Nejvyšší správní soud proto zkoumal, zda by bezodkladná
úhrada odvodů ve výši téměř 85 milionů Kč byla způsobilá finančně ohrozit poskytování
zdravotní péče v nemocnicích provozovaných stěžovatelem, a tím způsobit vážnou újmu nejen
stěžovateli, ale sekundárně i osobám, kterým je zdravotní péče poskytována.
[10] Ze stěžovatelova výkazu zisku a ztráty za rok 2014 vyplývá, že stěžovatel v tomto roce
utržil za prodané zboží a další výkony téměř 5586 milionů Kč a vynaložil související náklady
ve výši zhruba 5347 milionů Kč; jeho provozní výsledek hospodaření za rok 2014 činil
(s přihlédnutím k dalším provozním výnosům a nákladům) zhruba 23,5 milionu Kč. Částka
85 milionů Kč představuje více než 3,5 násobek stěžovatelova provozního zisku za celý rok 2014,
pokud by byl stěžovatel nucen tuto částku bezodkladně uhradit. Tato okolnost představuje
podle názoru Nejvyššího správního soudu nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným
osobám přiznáním odkladného účinku a s ním související odloženou úhradou odvodu
za porušení rozpočtové kázně.
[11] Nejvyšší správní soud rovněž shledal, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
se nedostává do rozporu s jiným důležitým veřejným zájmem, kterým je v posuzované věci
zejména zájem na řádném výběru plateb směřujících do veřejných rozpočtů. Odkladný účinek
kasační stížnosti bude mít pouze za následek oddálení platby odvodu do veřejných rozpočtů
v případě zamítnutí kasační stížnosti, nikoli ohrožení platby jako takové.
[12] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[13] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. října 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu