ECLI:CZ:NSS:2015:8.AFS.134.2015:18
sp. zn. 8 Afs 134/2015 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 19. 2. 2014, čj. 2216/14/5000- 14502-706053, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 8. 2015, čj. 59 Af 36/2014 – 74,
takto:
Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 19. 2. 2014, čj. 2216/14/5000-14502-706053, žalovaný zamítl
odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj, územního pracoviště
v Jilemnici ze dne 13. 8. 2013, čj. 754085/13/2605-05702-603261, a toto rozhodnutí potvrdil.
[2] Žalobkyně podala proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného žalobu. Krajský soud
v Ústí nad Labem zastavil řízení o této žalobě usnesením ze dne 18. 8. 2015, č j. 59 Af 36/2014 – 74,
neboť žalobkyně neuhradila soudní poplatek za podanou žalobu ani v dodatečně stanovené
lhůtě.
[3] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost a navrhla,
aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle §107 s. ř. s.
[4] Žalovaný se k tomuto návrhu nevyjádřil.
[5] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[6] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nemá
kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou
objektivních podmínek: kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[7] Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání
odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých se zrušujícím rozhodnutím
krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí jednak
dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční
zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti. Kasační soud není povolán k tomu,
aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011 - 74).
[8] Stěžovatelka nenaplnila uvedené požadavky. V kasační stížnosti požádala o přiznání
odkladného účinku, aniž by tento návrh jakkoli odůvodnila. Netvrdila ani neprokázala,
že by jí v důsledku nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti hrozila nepoměrně větší újma,
než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Z tohoto důvodu není
naplněna jedna ze dvou kumulativních podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. a soud
se proto již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[9] S odkazem na shora uvedené důvody nepřiznal Nejvyšší správní soud kasační stížnosti
odkladný účinek. Nejvyšší správní soud uzavírá, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj nikterak
předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. října 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu