ECLI:CZ:NSS:2015:8.AS.74.2015:29
sp. zn. 8 As 74/2015 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: L. L., zastoupeného Mgr.
Markem Štenclem, advokátem se sídlem Nový Malín 240, proti žalovanému: Krajský úřad
Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 18. 2. 2014, čj. KUOK 18051/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 8. 4. 2015, čj. 72 A 13/2014 – 27,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 27. 11. 2013, čj. PO/408/104/13/MMu, Městský úřad Uničov
uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním
provozu), kterého se dopustil tím, že dne 20. 9. 2013 v obci Uničov, část Nová Dědina,
u restaurace U Horáků ve směru na obec Uničov řídil motorové vozidlo Škoda Octavia
registrační značky X, přičemž v měřeném úseku, kde byla nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h,
mu hlídka Policie ČR naměřila rychlost 76 km/h; při zvážení možné odchylky měřidla se jednalo
o rychlost 73 km/h, která převyšovala nejvyšší dovolenou rychlost o 23 km/h.
[2] Rozhodnutím ze dne 18. 2. 2014, čj. KUOK 18051/2014, Krajský úřad Olomouckého
kraje (dále „žalovaný“) zamítl odvolání žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí o přestupku
a toto rozhodnutí potvrdil.
[3] Žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému
soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci. Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne
8. 4. 2015, čj. 72 A 13/2014 – 27.
[4] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Podáním
doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 27. 6. 2015 vzal kasační stížnost v plném rozsahu
zpět.
[5] Podle §37 odst. 4 s. ř. s. může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět,
dokud o něm soud nerozhodl. Podle §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví,
vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle §120 s. ř. s. platí tato ustanovení přiměřeně i pro řízení
o kasační stížnosti.
[6] Jelikož v posuzované věci stěžovatel vzal kasační stížnost v plném rozsahu zpět v době,
kdy o ní dosud nebylo příslušným soudem rozhodnuto, Nejvyšší správní soud zastavil řízení
v této věci podle §47 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. Protože stěžovatel neuhradil soudní
poplatek, nerozhodoval Nejvyšší správní soud samostatně o jeho vracení.
[7] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl na základě §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 2. července 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu