ECLI:CZ:NSS:2015:8.AZS.38.2015:30
sp. zn. 8 Azs 38/2015 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: L. P., zastoupeného Mgr. et
Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému:
Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 8. 12. 2014, čj. CPR-15221-3/ČJ-2014-930310-V240, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2015, čj. 2 A 65/2014 –
30,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2015,
čj. 2 A 65/2014 – 30, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Odbor cizinecké police,
Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort uložilo žalobci rozhodnutím ze dne 23. 8. 2014,
čj. KRPA-241579-29/ČJ-2014-000022, správní vyhoštění podle §119 odst. 1 písm. c) bodu 2
zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále „jen zákon o pobytu“). Doba, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území
členských států Evropské unie, byla stanovena na 1 rok.
[2] Ředitelství služby cizinecké policie (dále „žalovaný“) rozhodnutím ze dne 8. 12. 2014,
čj. CPR-15221-3/ČJ-2014-930310-V240, zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně.
II.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl
rozsudkem ze dne 18. 2. 2015, čj. 2 A 65/2014 – 30.
[4] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. V kasační stížnosti rovněž požádal o přiznání
odkladného účinku. Stěžovatel považuje újmu spojenou s nuceným opuštěním České republiky
před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, především újmu na výkonu jeho práva
na spravedlivý proces, za nepoměrně větší, než jaká může přiznáním odkladného účinku
vzniknout jiným osobám. Pokud by měl okamžitě opustit Českou republiku, představovalo
by to pro něj i jeho rodinu nenahraditelnou újmu, neboť studuje na území České republiky
a vložil do studia značné finanční prostředky.
III.
[5] Žalovaný nesouhlasil s tím, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek.
IV.
[6] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[7] Podle §107 s. ř. s., věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73
odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje
před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí městského
soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno.
Tento institut představuje dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým výkonem
pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí.
[9] Nejvyšší správní soud zohlednil zejména tu skutečnost, že pokud nebude kasační stížnosti
přiznán odkladný účinek a nastanou tak právní účinky napadeného rozhodnutí městského soudu,
bude muset stěžovatel vycestovat z území České republiky, a to ještě před rozhodnutím
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, tedy před tím, než bude s konečnou platností
potvrzeno, zda je rozhodnutí o správním vyhoštění zákonné či nikoliv.
[10] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem a skutečností vyplývajících ze správního
spisu Nejvyšší správní soud shledal důvody pro přiznání odkladného účinku zejména v zásahu
do soukromého života stěžovatele, který na území České republiky studuje. Výkon rozhodnutí
o správním vyhoštění nepochybně zasahuje do soukromé sféry stěžovatele a jeho okamžitá
realizace by pro něj představovala újmu. Soud naopak neshledal, že by přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti a s tím spojený pobyt stěžovatele na území České republiky po dobu
řízení před Nejvyšším správním soudem mohlo způsobit újmu třetím osobám.
[11] Nejvyšší správní soud v souladu se svou stávající rozhodovací praxí (viz např. usnesení
ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011 – 100, ze dne 16. 8. 2012, čj. 4 As 56/2012 – 58
a ze dne 30. 1. 2014, čj. 9 Azs 59/2014 -32) dále uvádí, že nucené vycestování stěžovatele
by mělo nepochybně za následek i ztížení jeho možností uplatňovat svá procesní práva.
Byť je stěžovatel v tomto řízení zastoupen advokátem, nelze přehlédnout, že k právu
na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu
se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. Z tohoto důvodu
ostatně přiznává zákon o pobytu cizinců žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný
účinek přímo ze zákona (§172 odst. 3).
[12] V posuzovaném případě je splněna i druhá podmínka stanovená v §73 odst. 2 s. ř. s.
Nic nenasvědčuje tomu, že stěžovatelův pobyt v České republice po dobu řízení před Nejvyšším
správním soudem může představovat riziko, které by zakládalo rozpor s důležitým veřejným
zájmem. Přiznání odkladného účinku „pouze“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu,
než bude zákonnost napadeného rozhodnutí meritorně přezkoumána. Zdejší soud nepovažuje
setrvání stěžovatele v České republice do doby rozhodnutí o jeho kasační stížnosti, při jejím
přednostním projednání (viz §56 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.), za natolik závažné,
aby nebylo možné po tuto dobu připustit jeho přítomnost.
[13] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Vzhledem k tomu,
že žaloba stěžovatele proti rozhodnutí o jeho správním vyhoštění měla ex lege odkladný účinek,
přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se pozastavují až do skončení řízení o kasační
stížnosti právní účinky napadeného rozsudku; tím se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek
žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění. Soud současně zdůrazňuje, že rozhodnutí
o přiznání odkladného účinku v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o samotné kasační
stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. května 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu