ECLI:CZ:NSS:2015:8.AZS.80.2015:32
sp. zn. 8 Azs 80/2015 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: S. M., zastoupeného
Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Dědinova 2011/19, Praha 4, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
15. 5. 2014, čj. OAM-304/ZA-ZA06-LE21-2012, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, čj. 62 Az 14/2014 – 42,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím ze dne 15. 5. 2014, čj. OAM-304/ZA-ZA06-LE21-2012 (dále též
„napadené rozhodnutí“), Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky (dále jen
„žalovaný“) neudělilo žalobci mezinárodní ochranu podle §12 až §14a zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
II.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Krajský soud žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura
Nejvyššího správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě
pro stručnost odkazuje.
III.
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítl,
že žalovaný porušil zásadu materiální pravdy, neboť nezjistil přesně a úplně skutečný stav
věci a neopatřil důkazy potřebné pro posouzení věci a neshromáždil aktuální informace o zemi
původu z nezávislých a objektivních zdrojů. Politická a humanitární situace v Alžírsku je obecně
známá; hlavním problémem je extrémní chudoba obyvatelstva a neschopnost státu tuto
situaci řešit. Stěžovatel opírá svou žádost mimo jiné o humanitární důvody, chce žít v bezpečí
a důstojně. Stěžovateli měl být udělen humanitární azyl podle §14 zákona o azylu
nebo doplňková ochrana podle §14a zákona o azylu. Správní orgán též nepřihlédl ke špatné
bezpečnostní situaci v zemi původu. Stěžovatel věrohodně popsal své obavy z pronásledování
v domovském státě, má obavy z mučení a věznění, byl by ohrožen na životě. Jeho výpověď
nelze považovat za nevěrohodnou jen proto, že ji nedoložil listinnými důkazy.
[4] Stěžovatel uvedl v řízení nové skutečnosti, které odůvodňovaly přípustnost nové žádosti
o udělení mezinárodní ochrany, a to úzkou citovou vazbu na svého bratrance, který i s rodinou
žije na území České republiky. Jedná se o důvod hodný zvláštního zřetele. V případě návratu
do země původu by jen obtížně dohledal zbývající členy své rodiny, neboť žijí rozptýleni
po celém území Alžírska.
[5] V doplnění kasační stížnosti doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 23. 6. 2015
stěžovatel poukázal na procesní pochybení krajského soudu, který vedl jednání ve stěžovatelově
nepřítomnosti navzdory tomu, že se jeho zástupce z jednání řádně a včas omluvil z důvodu
pracovní kolize.
IV.
[6] Podle žalovaného byly napadené rozhodnutí i napadený rozsudek krajského soudu
vydány v souladu se zákonem. Žalovaný shromáždil veškeré podklady potřebné pro rozhodnutí
ve věci samé a dospěl k závěru, že u stěžovatele nejsou dány důvody pro udělení azylu
ani doplňkové ochrany. V podrobnostech odkázal na obsah svého vyjádření k žalobě a podotkl,
že též soud zhodnotil všechny žalobcem uváděné skutečnosti a neshledal v postupu žalovaného
žádná pochybení.
V.
[7] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[8] Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věci mezinárodní ochrany
je její přijatelnost. Kasační stížnost je podle §104a odst. 1 s. ř. s. přijatelná, pokud svým
významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Výkladem institutu přijatelnosti
se Nejvyšší správní soud zabýval například v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39,
č. 933/2006 Sb. NSS, na které Nejvyšší správní soud pro stručnost odkazuje.
[9] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele
ani zásadní pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního
postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky.
[10] Stěžovatel koncipoval kasační námitky poměrně obecně. Nespecifikoval, proč považoval
informační zdroje žalovaného za nepřesné či neobjektivní, či jak konkrétně se v jeho životě
projevila tvrzená špatná bezpečnostní situace v zemi původu. Takto nekonkrétní námitky nebyly
způsobilé zpochybnit zákonnost napadeného rozsudku krajského soudu ani napadeného
rozhodnutí, a Nejvyšší správní soud se k nim proto blíže nevyjadřuje.
[11] Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost
jako nepřijatelnou podle §104a s. ř. s.
[12] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 3. září 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu