ECLI:CZ:NSS:2015:9.AFS.271.2015:34
sp. zn. 9 Afs 271/2015 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
ZEMSPOL s.r.o., se sídlem Brtnická 595, Velký Šenov, zast. JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D.,
advokátem se sídlem Purkyňova 2121/3, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství,
se sídlem Těšnov 17, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2012, č. j. 88262/2012-
MZE-14132, sp. zn. 8RV25946/2012-14132, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2015, č. j. 5 A 133/2012 - 33,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastav uje.
II. Žalobkyni se v rac í část zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši
4 000 Kč, která jí bude vrácena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení, a to k rukám jejího právního zástupce JUDr. Tomáše Rybáře,
Ph.D., advokáta se sídlem Purkyňova 2121/3, Praha 1.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) shora označený
rozsudek Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 5. 6. 2012, č. j. 88262/2012-MZE-14132, sp. zn. 8RV25946/2012-14132.
[2] Podáním ze dne 16. 12. 2015 vzala stěžovatelka podanou kasační stížnost zpět v plném
rozsahu a navrhla, aby Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil a rozhodl,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde
stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo
zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (§37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Podle §47 písm. a) s. ř. s. vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení usnesením zastaví. Vzhledem k tomu, že projev vůle,
jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti,
Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil v souladu s §47 písm. a) s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s.
[4] Stěžovatelka za kasační stížnost zaplatila soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Soud rozhodl
o vrácení jeho části ve výši 4 000 Kč na základě §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Dle tohoto
ustanovení totiž soud vrátí zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost snížený o 20 %,
nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu,
že se v řízení o kasační stížnosti žádné jednání nekonalo, byly splněny podmínky pro vrácení
soudního poplatku sníženého o 1 000 Kč. Třicetidenní lhůta k vrácení části poplatku počítaná
od právní moci tohoto usnesení vychází z §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., dle
nichž bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2015
JUDr. Radan Malík
předseda senátu