ECLI:CZ:NSS:2015:9.AS.173.2015:65
sp. zn. 9 As 173/2015 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Nejvyšší
státní zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad,
se sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 11. 2010,
č. j. 13853-5/2010-ERU, za účasti osoby zúčastněné na řízení: FVE SUN VIK 2 s.r.o., se sídlem
28. října 438/219, Mariánské Hory, Ostrava, zast. JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D.,
advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné
na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2015, č. j. 62 A 97/2013 – 131,
takto:
Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností napadla osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatelka“)
shora označený rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým bylo k žalobě
nejvyššího státního zástupce zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 11. 2010, č. j. 13853-
5/2010-ERU. Tímto správním rozhodnutím byla stěžovatelce udělena licence č. 111018011
na výrobu elektřiny na dobu 25 let s tím, že rozsah podnikání, technické podmínky a seznam
provozoven je uveden v příloze k licenci.
[2] Stěžovatelka navrhla, aby její kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Jejím jediným
zdrojem příjmů je provoz fotovoltaické elektrárny, tedy činnost, k jejímuž provozování je nutné
úřední povolení, které však bylo napadeným rozsudkem krajského soudu zrušeno. Průměrná
měsíční tržba stěžovatelky činí 1 238 579,54 Kč, nicméně v letních měsících přichází stěžovatelka
o tržby, které jsou vyšší než 2 000 000 Kč.
[3] V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatelka dále zmínila, že počáteční investice
na vybudování elektrárny byla financována úvěrem ve výši 99 000 000 Kč. Úvěr má být splácen
ve třech splátkách ročně až do roku 2023. Ke dni 15. 7. 2015 činil zůstatek úvěru 89 800 000 Kč.
Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, je prakticky vyloučeno další
pokračování stěžovatelčiny činnosti, jelikož ta nedisponuje dostatečnou finanční rezervou
k překlenutí absolutního výpadku příjmů. K úhradě svých závazků by musela zpeněžit
dlouhodobý majetek. Vzhledem k poklesu ceny fotovoltaických panelů by však takový postup
znamenal obrovskou ztrátu.
[4] Dle jejího názoru zrušené správní rozhodnutí nemá dopad do práv třetích osob.
Připustila, že část jejích příjmů tvoří podpora vyplácená z veřejných rozpočtů, která v konečném
důsledku dopadá na spotřebitele. S ohledem na složitost mechanismu vyplácení podpory
však nelze očekávat, že by konečným spotřebitelům klesla cena elektřiny o částku,
která by stěžovatelce přestala být vyplácena.
[5] Žalovaný má ve svém vyjádření za to, že stěžovatelka splňuje podmínky pro přiznání
odkladného účinku. Nemá důvod zpochybňovat stěžovatelčino tvrzení o reálném vzniku újmy
a je si vědom toho, že výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku mohou
pro stěžovatelku znamenat nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám nebo veřejnému zájmu.
[6] Nejvyšší státní zástupce se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[7] Dle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se přiměřeně užije §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Dle §73 odst. 2 s. ř. s.: „Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.“
[8] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 24. 6. 2015,
č. j. 2 As 103/2015 - 128, shledal, že při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti
podané osobou zúčastněnou na řízení proti rozhodnutí, kterým krajský soud rozhodl o žalobě
podané nejvyšším státním zástupcem podle §66 odst. 2 s. ř. s., je třeba vždy zkoumat,
zda by výkon nebo jiné následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám, a to vše pak poměřovat
s existencí důležitého veřejného zájmu. Rozšířený senát tak odmítl názor, že přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podané proti rozsudku krajského soudu, jímž bylo k žalobě nejvyššího
státního zástupce, podané z důvodu závažného veřejného zájmu, zrušeno rozhodnutí správního
orgánu, by se zpravidla ocitlo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, z něhož nejvyšší státní
zástupce podal žalobu.
[9] Nejvyšší správní soud tak v nynější věci jednak posoudil, zda stěžovatelka dostatečně
tvrdila a prokázala, že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu
pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout
jiným osobám, a jednak posoudil, zda přiznání odkladného účinku nekoliduje s některým
důležitým veřejným zájmem.
[10] Stěžovatelce se podařilo popsat a doložit, že výkonem nebo jinými právními následky
rozsudku krajského soudu by utrpěla intenzivní újmu. Zrušení licence na základě napadeného
rozsudku pro ni totiž může mít zásadní ekonomické dopady. Stěžovatelka smlouvou o úvěru
a jejími dodatky doložila, že si k financování výstavby fotovoltaické elektrárny vzala úvěr
u Záložny CREDITAS, spořitelního družstva, v celkové výši 99 000 000 Kč. Potvrzením od tohoto
spořitelního družstva doložila, že výše nesplacené jistiny úvěru činí ke dni 15. 7. 2015 částku
89 800 000 Kč. Z výkazu zisku a ztráty stěžovatelky za rok 2014 vyplynulo, že dosáhla tržeb
za prodej vlastních výrobků a služeb ve výši 19 694 000 Kč a její výsledek hospodaření
před zdaněním činí 1 730 000 Kč. Dle rozvahy sestavené ke dni 31. 12. 2014 měla na pokladně
a na účtech v bankách dohromady 520 000 Kč. Stěžovatelka soudu zaslala přehled tržeb z výroby
elektrické energie, které se v letech 2011 až 2014 pohybovaly okolo 20 milionů Kč. Dle tohoto
přehledu její tržby z výroby elektrické energie v letních měsících pravidelně přesahují
2 miliony Kč. Za popsaného stavu se zdejší soud ztotožnil s tím, že zrušení licence stěžovatelce
znemožňuje pokračovat ve výrobě elektrické energie, která je hlavním zdrojem jejích příjmů,
z nichž je hrazen úvěr, což může reálně způsobit její ekonomický zánik.
[11] Újma, která by stěžovatelce plynula z výkonu nebo jiných právních následků napadeného
rozsudku krajského soudu, je nepoměrně větší než újma, která by mohla vzniknout jiným osobám
v důsledku přiznání odkladného účinku.
[12] Finanční prostředky na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny jsou získávány
z příspěvku na podporu výroby obnovitelných zdrojů zahrnutého v ceně elektrické energie
pro koncové spotřebitele a dále z dotací finančních prostředků vybraných na podporu těchto
zdrojů plynoucích do státního rozpočtu (§28 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích
energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Pokud jde o koncové
odběratele, kteří hradí podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů formou příspěvku
provozovateli sítě, nelze s ohledem na mechanismus vyplácení této podpory očekávat,
že by okamžitým výkonem napadeného rozsudku současně klesla koncovým odběratelům cena
elektřiny o částku, která by stěžovatelce přestala být vyplácena. Avšak i pokud by k takovému
poklesu došlo, újma jednotlivých odběratelů v podobě nepatrně vyšší ceny elektřiny by byla
v porovnání s možnou likvidací stěžovatelky jako ekonomického subjektu relativně méně
významná. Zásadním způsobem není dotčen ani provozovatel přenosové (distribuční) soustavy,
neboť cena elektřiny, za kterou ji vykupuje od stěžovatelky, je spolu s výše uvedeným příspěvkem
zahrnuta v ceně pro koncového spotřebitele. K tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 18. 6. 2015, č. j. 5 As 95/2015 - 82.
[13] Dotčení veřejného zájmu na tom, aby byla provozována jen taková fotovoltaická
elektrárna, na kterou byla vydána platná licence, neshledal zdejší soud natolik závažné
v porovnání s reálnou hrozbou zániku stěžovatelky za situace, kdy odkladný účinek je přiznán
jen na omezenou dobu.
[14] Nejvyšší správní soud z důvodů výše uvedených vyhodnotil, že byly naplněny požadavky
§73 odst. 2 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s., a proto kasační stížnosti stěžovatelky přiznal
odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. srpna 2015
JUDr. Radan Malík
předseda senátu