ECLI:CZ:NSS:2015:9.AS.211.2014:97
sp. zn. 9 As 211/2014 - 97
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
Ž. B., zast. Mgr. Tomášem Petrů, advokátem se sídlem Pavlovova 586/8, Havířov,
proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117,
Ostrava-Moravská Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2012,
č. j. MSK 214923/2011, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 19. 6. 2014, č. j. 22 Af 78/2012 – 46,
takto:
Řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
19. 6. 2014, č. j. 22 Af 78/2012 - 46, se př e r ušuj e .
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2012, č. j. MSK 214923/2011.
Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzen exekuční příkaz Městského
úřadu Český Těšín ze dne 16. 11. 2011, č. j. MUCT/38989/2011 (dále jen „exekuční příkaz“),
kterým bylo přikázáno plátci mzdy stěžovatelky, aby prováděl srážky ze mzdy až do výše
nedoplatku v částce 2 075 Kč. Exekučním příkazem jsou vymáhány místní poplatky za provoz
systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
za období od 1. 1. 2002 – 31. 12. 2003 a od 1. 1. 2006 – 31. 12. 2006, zvýšené o exekuční náklady
ve výši 500 Kč.
[2] Podle ustanovení §48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením přeruší, jestliže ve věci byl
předložen Ústavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.
[3] V projednávané věci se jedná o spor týkající se zákonnosti exekučního příkazu, jímž byly
vymáhány místní poplatky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání
a odstraňování komunálních odpadů dle §10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích, ve znění zákona č. 185/2001 Sb. (dále jen „zákon o místních poplatcích“).
Protože Nejvyšší správní soud při předběžném projednávání věci zaujal názor, že citované
ustanovení je v části týkající se uložení poplatkové povinnosti za provoz systému shromažďování,
sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů nezletilé fyzické osobě,
která má v obci trvalý pobyt, v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, podává návrh
na vyslovení protiústavnosti této části ustanovení dle čl. 95 odst. 2 Ústavy, neboť
si o neústavnosti zákona, jímž je vázán, nemůže sám učinit právní závěr. V takovém případě soud
předloží věc Ústavnímu soudu a řízení podle §48 odst. 1 písm. a) s. ř. s. přeruší.
[4] Po dobu přerušení řízení se nekonají jednání a přerušuje se běh procesních zákonných
i soudcovských lhůt; tyto lhůty začnou běžet znovu, pokračuje-li se v řízení po skončení přerušení
(§48 odst. 4 a 5 s. ř. s.). Po dobu, kdy je řízení přerušeno, nemohou ani účastníci provádět úkony
za účelem pokračování řízení o věci samé. Mohou však činit úkony, v jejichž důsledku bude řízení
ukončeno (např. vzít návrh zpět).
[5] V řízení bude na základě usnesení Nejvyššího správního soudu pokračováno,
jakmile překážka pro jeho přerušení odpadne, tzn. až Ústavní soud rozhodne o návrhu
Nejvyššího správního soudu ve shora označené věci, popř. nastane jiná skutečnost rozhodná
pro pokračování řízení ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. dubna 2015
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu