ECLI:CZ:NSS:2015:9.AZS.5.2015:21
sp. zn. 9 Azs 5/2015 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
N. T. N., zast. Mgr. Ilonou Sedlákovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra - Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nám. Hrdinů
1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2011, č. j. MV-13879-6/SO-2011, v
řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2014,
č. j. 5 A 304/2011 - 47,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností brojí žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti shora
označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2011, č. j. MV-13879-6/SO-2011.
Tímto rozhodnutím bylo jako opožděné zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí
Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorátu
cizinecké policie Praha, oddělení povolování pobytu ze dne 11. 11. 2010, č. j. CPPH-080791/CI-
2010-60, kterým byla dle §44a odst. 3 s odkazem na §35 odst. 3 ve spojení s §37 odst. 2 písm. b)
v návaznosti na §56 odst. 1 písm. k) věty druhé zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost stěžovatelky o prodloužení platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.
[2] Podáním ze dne 19. 1. 2015, označeným jako „Zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2014, č. j. 5 A 304/2011 - 47“, které bylo Nejvyššímu
správnímu soudu doručeno dne 5. 2. 2015, vzala stěžovatelka výslovně prostřednictvím
své zástupkyně kasační stížnost v celém rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel
(zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo
zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle §47 písm. a) s. ř. s. vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47 písm. a)
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením §60
odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. února 2015
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu