ECLI:CZ:NSS:2015:APRK.15.2015:50
sp. zn. Aprk 15/2015 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci navrhovatele: P. Č., proti
žalovaným: 1) Policie České republiky, Policejní prezidium České republiky, se sídlem
Strojnická 27, Praha 7, 2) Vězeňská služba České republiky, Generální ředitelství Vězeňské
služby ČR, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, v řízení o návrhu žalobce na určení lhůty
k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb. ve věci vedené u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 198/12,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 10. 4. 2015 obdržel Nejvyšší správní soud návrh na určení lhůty k provedení
procesního úkonu dle ust. §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) s odůvodněním,
že soud nečiní ve věci žádné procesní úkony, žaloba byla zapsána do špatného rejstříku a soud
tak maří vedení řízení o ní. Požaduje, aby Nejvyšší správní soud určil lhůtu městskému soudu
pro odstranění vad řízení o jeho žalobě.
K podanému návrhu se vyjádřila předsedkyně rozhodujícího senátu tak, že věc již byla
pravomocně skončena, a to usnesením ze dne 20. 2. 2013, a Nejvyšší správní soud rozhodl
rovněž i o kasační stížnosti proti tomuto usnesení, a to rozsudkem ze dne 26. dubna 2013. Návrh
proto považuje za nedůvodný.
Nejvyšší správní soud prověřil obsah soudního spisu, z něhož plyne,
že o navrhovatelově žalobě ze dne 31. 10. 2012, která byla vedena u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 5 A 198/2012, rozhodl skutečně soud usnesením ze dne 20. února 2013 tak, že řízení
o žalobě zastavil. Usnesení napadl navrhovatel kasační stížností, o níž rozhodl již Nejvyšší
správní soud rozsudkem ze dne 26. dubna 2013, čj. 4 Aps 2/2013 – 17 tak, že ji zamítl.
Nejvyšší správní soud podaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
zhodnotil a dospěl k závěru, že není důvodný.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Smyslem návrhu na určení lhůty tak, jak je v zákoně o soudech a soudcích zakotven,
je ochrana účastníka řízení před nedůvodně pomalým procesním postupem soudu v jeho věci.
Soud zdůrazňuje, že již ze samotné povahy věci nemůže být důvodný takový návrh na určení
lhůty, jež požaduje provedení procesního úkonu, který již byl učiněn, nebo ve věci, která již byla
ukončena (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2004,
č. j. Aprk 6/2004 - 44, publikované pod č. 440/2005 Sb. NSS, dostupné z www.nssoud.cz).
O takový případ jde však v nynější věci.
Ostatně §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích jednoznačně normuje, že pokud
soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu
namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne.
Vzhledem k tomu, že ve věci, v níž spatřuje navrhovatel průtahy, již soudy rozhodly
(viz výše), věc je pravomocně skončená, nelze do ní tedy žádným způsobem již vstupovat
a cokoliv na ní měnit; Nejvyšší správní soud navrhovatelův návrh na určení lhůty k provedení
procesních úkonů zamítá.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2015
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu