ECLI:CZ:NSS:2015:APRK.2.2015:62
sp. zn. Aprk 2/2015 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce B. V.,
zastoupeného JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem Sladkovského 13, Kolín,
proti žalovanému Krajskému úřadu Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, Jihlava, o žalobě na
ochranu proti nečinnosti žalovaného vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30
A 113/2014, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové dne 30. 12. 2014, které bylo
postoupeno Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. 1. 2015, žalobce ve výše označené věci vznesl
„požadavek dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.“. Žalobce dále uvedl, že požaduje „o věci jednat počátkem
února 2015“ (kromě 2. a 4.–6. února), s tím, že urychlené projednání věci má pro něj „rozhodující
význam“. Dále stručně shrnul dění, které předcházelo podání žaloby, a uvedl, v čem spatřuje
nečinnost žalovaného.
Předseda senátu krajského soudu JUDr. Jan Rutsch ve vyjádření k návrhu předně uvedl,
že návrh dle jeho názoru nesplňuje všechny náležitosti stanovené v §174a odst. 2 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), neboť není zřejmé, v čem žalobce spatřuje průtahy v řízení
a provedení kterého procesního úkonu se vlastně domáhá. Posouzení bezvadnosti návrhu,
jakož i případné odstranění jeho vad, je však již v kompetenci Nejvyššího správního soudu.
K návrhu v jeho současné podobě pak JUDr. Rutsch uvedl, že na straně soudu v řízení žádné
průtahy v řízení nenastaly. V tomto směru plně odkázal na obsah soudního spisu, z něhož plyne,
jaké úkony a v jakých časových relacích krajský soud ve věci činil. Krajský soud si je vědom toho,
že se jedná o žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, kterou soud projednává
a rozhoduje o ní přednostně [dle §56 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“)]. Tak tomu také v projednávané věci bude, zatím však věc není připravena
k rozhodnutí (zástupci žalobce se momentálně doručuje vyjádření žalovaného k žalobě).
Nejvyšší správní soud konstatuje, že podání žalobce (dále též pouze „navrhovatele“),
byť je velmi strohé, lze považovat za návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
podaný dle §174a zákona o soudech a soudcích. Z navrhovatelova vyjádření lze vyčíst,
že se domáhá stanovení lhůty k nařízení jednání ve věci v jím požadovaném termínu.
Navrhovatel výslovně neuvádí, v čem spatřuje průtahy v řízení před krajským soudem. Nejvyšší
správní soud však nepovažuje za účelné navrhovatele vyzývat k odstranění vad jeho podání.
S ohledem na cíl řízení o návrhu dle §174a zákona o soudech a soudcích a na povahu
posuzované věci (navrhovatel podal žalobu na nečinnost správního orgánu, která by měla být
projednána v přednostním režimu, navrhovatel podal návrh na určení lhůty sám, ačkoliv mu pro
dané soudní řízení krajský soud ustanovil advokáta) bude smysluplnější rovnou přistoupit
k posouzení, zda v řízení nedochází k průtahům, a rozhodnout o tomto návrhu.
Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel podal
žalobu u krajského soudu dne 15. 10. 2014, v žalobě zároveň požádal o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení advokáta. Krajský soud usnesením ze dne 23. 10. 2014 navrhovateli
uložil, aby do tří týdnů ode dne doručení daného usnesení soudu zaslal vyplněný formulář
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Dalším usnesením z téhož dne navrhovatele
vyzval k odstranění vad jeho žaloby s tím, že obsah žaloby je nejasný a není možné z něj dovodit,
čeho se navrhovatel vlastně domáhá a proti čemu brojí. Dne 29. 10. 2014 bylo krajskému soudu
doručeno doplnění žaloby, vyplněný formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech
a potvrzení o výši dávky státní sociální podpory. Usnesením ze dne 30. 10. 2014 krajský soud
přiznal navrhovateli plné osvobození od soudního poplatku a ustanovil mu k ochraně práv
v dané věci zástupce. Dne 27. 11. 2014 bylo krajskému soudu doručeno další doplnění žaloby
učiněné ustanoveným zástupcem. Následující den zaslal krajský soud žalobu žalovanému a uložil
mu, aby soudu zaslal nejpozději do 1 měsíce správní spis týkající se věci a své vyjádření k žalobě.
Navrhovateli soud zaslal výzvu dle §51 odst. 1 s. ř. s. V reakci na tuto výzvu navrhovatel soudu
sdělil (přípisem doručeným soudu dne 19. 12. 2014), že nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo
rozhodnuto bez nařízení jednání. Dne 15. 12. 2014 soud obdržel vyjádření žalovaného k věci,
které dne 5. 1. 2015 zaslal zástupci navrhovatele. Dne 30. 12. 2014 byl krajskému soudu doručen
nynější návrh dle §174a zákona o soudech a soudcích.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení
§174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu
z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci
bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod, do řízení probíhajícího před soudem.
Pokud návrh směřuje proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví, je soudem
příslušným rozhodnout o návrhu Nejvyšší správní soud. Zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení
spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době
nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly
ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí
tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní
postup soudu.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora rekapitulovaného postupu
krajského soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť krajský soud nebyl v případě
navrhovatele nečinný. Soud, jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, se věcí po jejím
obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době všechny nezbytné procesní úkony,
jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout. Ostatně
navrhovatel ani neuvedl, v čem konkrétně spatřuje průtahy na straně krajského soudu. Krajský
soud je v souladu s §56 odst. 3 s. ř. s. povinen projednat navrhovatelem podanou žalobu
a rozhodnout o ní přednostně, rozhodnutí o žalobě však nutně musí předcházet určité přípravné
procesní úkony. V daném případě krajský soud musel rozhodnout o navrhovatelově žádosti
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, poslat žalobu žalovanému
k vyjádření atd. Teprve nyní tak krajský soud může přistoupit k nařízení navrhovatelem
požadovaného jednání (pokud neshledá, že je o žalobě možno rozhodnout i bez jeho konání).
Za tohoto stavu Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší, aby v rámci řízení o návrhu učiněném
podle §174a zákona o soudech a soudcích krajskému soudu určoval, na kdy má v dané věci
nařídit jednání. Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že v řízení k průtahům nedochází,
a tak návrh navrhovatele podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2015
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu