ECLI:CZ:NSS:2015:APRK.37.2015:50
sp. zn. Aprk 37/2015 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Pardubicích, se sídlem Boženy
Vikové-Kunětické 2011, Pardubice 2, o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve
věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 69/2015,
takto:
I. Návrh se z am í t á.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
[1] Návrhem ze dne 3. 4. 2015, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 8. 4. 2015,
se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech
a soudcích“). Ve svém návrhu požaduje, aby Nejvyššímu správnímu soudu byla určena
lhůta k provedení procesního úkonu ve vztahu k námitce podjatosti, která je u něj vedena
pod sp. zn. Nao 69/2015.
[2] Navrhovatel uvedl, že podal e-mailem ze dne 18. 2. 2015 námitku podjatosti směřující
proti soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).
Dle navrhovatele o této námitce měl rozhodnout Nejvyšší správní soud , který mu však skrze
asistenta soudce zaslal e-mail, ze kterého vyplývá, že soud hodlá být nečinný. Námitku podjatosti
dle vlastního mínění navrhovatel podal přípustným způsobem (e-mailem, který nebyl opatřen
elektronickým podpisem), poněvadž se skrze uplatnění námitky podjatosti nedisponuje žádným
řízením ani jeho předmětem.
[3] V návrhu bylo rovněž poukázáno na to, že úkon asistenta je úkonem soudce
a že vyrozuměním asistenta soudce není krajský soud vázán. Za svévolné navrhovatel považuje,
pokud písemnost Nejvyššího správního soudu není opatřena podpisem, ale současně tento soud
vyžaduje po navrhovateli, aby podepsal podanou námitku podjatosti.
II. Vyjádření Nejvyšší správního soudu
dle §174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích
[4] Ve vyjádření Nejvyššího správního soudu jakožto soudu, proti němuž návrh na určení
lhůty k provedení procesního úkonu směřuje, bylo poukázáno na to, že navrhovatel podal
námitku podjatosti proti soudcům krajského soudu pouze elektronickou poštou bez ověřeného
elektronického podpisu, aniž by ji do tří dnů doplnil písemným podáním shodného obsahu
nebo předložil její originál. Námitka tak nebyla podána v předepsané formě dle §37 odst. 2
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), a z toho důvodu vůbec nedošlo k zahájení řízení o dané námitce. Je t udíž vyloučeno,
aby docházelo ze strany Nejvyššího správního soudu k průtahům.
III. Podstatný obsah spisu Nao 69/2015
[5] Dne 24. 2. 2015 obdržel Nejvyšší správní soud od krajského soudu k posouzení námitku
podjatosti, kterou navrhovatel podal elektronickou poštou bez zaručeného elektronického
podpisu, aniž by ji do tří dnů doplnil písemným podáním shodného obsahu nebo předložil její
originál. Nejvyšší správní soud proto prostřednictvím asistenta soudce sdělením ze dne
25. 2. 2015, č. j. Nao 69/2015 - 40, navrhovatele informoval, že k námitce podjatosti nelze
na základě §37 odst. 2 s. ř. s. přihlížet. Uvedené sdělení bylo navrhovateli zasláno e -mailem
na elektronickou adresu, z níž krajský soud obdržel námitku podjatosti. Posléze Nejvyšší správní
soud dne 26. 2. 2015 odeslal krajskému soudu jeho spis s tím, že k námitce podjatosti nebylo
možno přihlížet.
IV. Posouzení důvodnosti návrhu na určení lhůty
[6] Nejvyšší správní soud podaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
zhodnotil a dospěl k závěru, že není důvodný.
[7] Navrhovatel se domáhá určení lhůty „k provádění procesních úkonů u námitky zaujatosti“ ,
která směřuje proti soudcům krajského soudu.
[8] Ve spise Nejvyšší správního soudu sp. zn. Nao 69/2015 je založena námitka podjatosti,
kterou navrhovatel podal e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu. Nejvyšší správní
soud již v rozsudku ze dne 20. 12. 2012, č. j. 4 Ads 41/2012 – 32, uvedl, že námitka podjatosti
představuje podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením, když se konkrétně jedná o podání,
kterým se zahajuje řízení o námitce podjatosti, resp. vyloučení soudce pro podjatost (všechna
zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).
Toto řízení je sice procesně provázáno s (hlavním) řízením, v jehož rámci je námitka podjatosti
uplatněna, formálně se ovšem jedná o samostatné řízení zakončené zvláštním rozhodnutím.
[9] Z tohoto důvodu se na námitku podjatosti vztahuje i §37 odst. 2 , věta první a druhá,
s. ř. s., dle nichž: „Podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně,
ústně do protokolu, popřípadě v elektron ické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li
takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí
být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. “
[10] Navrhovatel svou námitku podjatosti podal e-mailem bez zaručeného elektronického
podpisu a své e-mailové podání do tří dnů nedoplnil písemným podáním shodného obsahu
ani nepředložil jeho originál. Ze strany navrhovatele tedy nebylo dodrženo ust. §37 odst. 2, vět y
Pokračování Aprk 37/2015 - 51
druhé, s. ř. s. a k jeho námitce podjatosti se proto dle uvedeného ustanovení nepřihlíží. Vůbec
tedy nedošlo k zahájení řízení o námitce podjatosti. Nelze proto hovořit o žádných průtazích
v řízení, jelikož žádné řízení zahájeno nebylo. O námitce podjatosti, k níž se nepřihlíží, nemůže
být rozhodnuto a ve vztahu k této námitce tak není třeba činit žádných procesních úkonů .
[11] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu tak není důvodný. Ke shodným
závěrům ostatně zdejší soud dospěl i v usneseních ze dne 25. 11. 2013, č. j. Aprn 10/2013 - 26,
a ze dne 9. 1. 2014, č. j. Aprn 1/2014 - 26, jimiž byly zamítnuty návrhy nynějšího navrhovatele,
které se týkaly shodné procesní situace, tj. podání námitky podjatosti e -mailem bez zaručeného
elektronického podpisu, aniž by došlo k jeho potvrzení písemným podáním shodného obsahu
či doložení originálu podání.
[12] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty
k provedení procesního úkonu je určení toho, zda v řízení nedochází ze strany soudu
k neodůvodněným průtahům, a případné zjednání nápravy stanovením lhůty. V rámci návrhu
na určení lhůty k provedení procesního úkonu se však nelze domáhat věcného přezkumu
postupu soudu, proti kterému takový návrh směřuje (srov. např. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 1. 2010, č. j. Aprk 2/2010 - 139, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne
22. 10. 2012, sp. zn. 11 Tul 1/2012 , dostupné z www.nsoud.cz). Z tohoto důvodu jsou
bezpředmětná tvrzení, v nichž navrhovatel vyjadřoval svůj nesouhlas k formě, jakou mu bylo
Nejvyšším správním soudem sděleno, že se k jeho podání nepřihlíží z důvodů
uvedených v §37 odst. 2 s. ř. s.
V. Náklady řízení
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl- li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. dubna 2015
JUDr. Radan Malík
předseda senátu