ECLI:CZ:NSS:2015:APRK.49.2015:58
sp. zn. Aprk 49/2015 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci navrhovatele: P. Č.,
ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 7/2014, v řízení
o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a
zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 19. 8. 2015 doručen spis Krajského soudu
v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Na 7/2014 spolu s návrhem navrhovatele na určení lhůty
krajskému soudu k provádění procesních úkonů, jež by spočívaly v: „A, k opatření všech vydaných
rozhodnutí označením odpůrce i předmětem řízení, B, k zařazení do rejstříku k tomu určenému (A), C,
k zajištění vyjádření odpůrce ke správní žalobě, D, k vydání rozhodnutí o podané žádosti o osvobození
od poplatku za žalobu, E, k opravě poučení o opravném prostředku i odůvodnění usnesení na listu č. 15“.
Navrhovatel se tedy domáhá určení lhůty k provedení mnoha procesních úkonů
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) ve výše označené věci.
Nejvyšší správní soud prověřil obsah soudního spisu předloženého krajským soudem
a konstatuje, že žalobu podal navrhovatel ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne
31. 1. 2014. Asistentka soudce žalobce vyzvala usnesením ze dne 3. 2. 2014 k odstranění vad
podání, které specifikovala. Žalobce podáním ze dne 17. 2. 2014 své původní podání rozvinul,
vady však neodstranil. Předsedkyně senátu tedy vyzvala žalobce k odstranění i těchto vad.
Protože se tak nestalo, soud podání ze dne 17. 2. 2014 odmítl. O kasační stížnosti proti usnesení
poté rozhodoval Nejvyšší správní soud (sp. zn. 4 As 90/2014); kasační stížnost odmítl.
Poté žalobce reagoval dalším přípisem. Jím byl návrh na určení lhůty k provedení ve shora
uvedených úkonů v bodech A/ – E/ krajským soudem. Krajský soud vydal usnesení
(10 Na 7/2014-34), jímž zamítl žalobcovu žádost o osvobození od soudních poplatků, na které
žalobce opět reagoval dalším rozhojněným přípisem. Ten krajský soud posoudil jako kasační
stížnost a předal jej proto Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o ní. Ten kasační stížnost
usnesením (sp. zn. 5 As 58/2015) odmítl.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení
§174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu
z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci
bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod, do řízení probíhajícího před soudem.
V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
V dané věci krajský soud postupoval v téměř okamžité reakci na uvedené podání.
Podstatné však je, že věc sama nebyla žalobou, žalobce se dovolává nejrůznějších postupů soudu;
nejde však v žádném případě o zahájené řízení ve věci samé. Navíc se věcí již opakovaně zabýval
Nejvyšší správní soud, na což opět žalobce písemně reaguje nesrozumitelnými přípisy. Každá
další vstřícná reakce soudu vyvolává další a další řetězení podání ze strany žalobce; obrana
jakýchkoliv práv (byla-li původně nějaká) se již nedá vystopovat.
Nejvyšší správní soud považuje věc za rozhodnutou a nebude se již zabývat v této věci
dalšími návrhy. Je-li věc uzavřena, a je tedy o ní již rozhodnuto, nemůže se jednat o tvrzené
průtahy ve věci. Soud proto posoudil návrh na určení lhůty jako nedůvodný a zamítl jej.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2015
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu