ECLI:CZ:NSS:2015:KONF.20.2015:10
sp. zn. Konf 20/2015 - 10
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Romana
Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Okresního soudu v Příbrami na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi
ním a Krajským soudem v Praze a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu
v Příbrami pod sp. zn. 10 C 75/2014, o žalobě proti rozhodnutí Okresní správy sociálního
zabezpečení Příbram ze dne 6. 11. 2013, čj. 42011/018745/13/110/VR: žalobce J. F.,
zastoupený JUDr. Markem Dvořákem, advokátem se sídlem náměstí T. G. Masaryka 1, Příbram,
a žalovaná Česká republika – Okresní správa sociálního zabezpečení Příbram, se sídlem
Hailova 133, Příbram,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Příbrami
pod sp. zn. 10 C 75/2014, o žalobě proti rozhodnutí Okresní správy sociálního
zabezpečení Příbram ze dne 6. 11. 2013, čj. 42011/018745/13/110/VR, je s o u d
ve správním soudnictví.
II. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2014, čj. 43 Ad 80/2013 - 15,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 1. 6. 2015 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon o některých
kompetenčních sporech“), se Okresní soud v Příbrami domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor
o pravomoc podle §1 odst. 1 písm. b) zákona o některých kompetenčních sporech, který vznikl
mezi ním a Krajským soudem v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 10 C 75/2014
o žalobě proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Příbram (dále jen „okresní
správa“) ze dne 6. 11. 2013 označenému v záhlaví tohoto usnesení.
Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Okresní správa vydala dne 6. 11. 2013 rozhodnutí, kterým žalobci uložila
povinnost zaplatit regresní náhradu ve výši 18 942 Kč. Pravomoc okresní správy vyplývala
z §84 odst. 2 písm. a) bodu 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon
o nemocenském pojištění“), podle něhož okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují
v prvním stupni ve věcech pojištění podle odstavce 1 téhož ustanovení, tj. nemocenského
pojištění, a to (mimo jiné) o regresních náhradách. Okresní správa zdůvodnila, že žalobce svým
protiprávním jednáním zavinil dočasnou pracovní neschopnost třetí osoby, které tak vznikl nárok
na vyplacení dávky nemocenského pojištění v uvedené výši. Okresní správa přitom odkázala
na sdělení Okresního soudu v Příbrami, podle něhož byl žalobce rozsudkem téhož soudu ze dne
21. 8. 2013, čj. 4 T 94/2013 - 323, uznán vinným ze spáchání přečinu obecného ohrožení
z nedbalosti podle §273 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního
zákoníku, kterého se měl dopustit zaviněním dopravní nehody. Okresní správa proto měla nárok
na zaplacení regresní náhrady ve výši vyplacené dávky nemocenského pojištění třetí osobě
za období od 1. 10. 2012 do 31. 1. 2013 podle §126 zákona o nemocenském pojištění.
Česká správa sociálního zabezpečení, příslušná podle §85 odst. 1 písm. b) zákona
o nemocenském pojištění k rozhodnutí o odvolání ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni
rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, rozhodnutím ze dne 10. 12. 2013,
čj. 42000/006479/13/010/140/NT, zamítla odvolání žalobce a rozhodnutí okresní správy
potvrdila.
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí
České správy sociálního zabezpečení v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
podle §65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Krajský
soud žalobu usnesením ze dne 18. 3. 2014, čj. 43 Ad 80/2013 - 15, odmítl. Citoval mimo jiné
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2014, čj. 4 Ads 100/2013 - 26, podle něhož
je rozhodnutí okresní správy ve věci nároku na regresní náhradu rozhodnutím správního orgánu
ve věci soukromoprávní ve smyslu §7 odst. 2 o. s. ř. Měl proto za to, že ve věci je příslušný soud
v občanském soudním řízení dle §244 odst. 1 o. s. ř.
Žalobce na základě poučení Krajského soudu v Praze podal žalobu u Okresního soudu
v Příbrami, tj. soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení.
Okresní soud v Příbrami podal zvláštnímu senátu návrh na zahájení řízení o záporném
kompetenčním sporu. Nesouhlasil s unesením Krajského soudu v Praze. S odkazem
na rozhodnutí zvláštního senátu ze dne 12. 3. 2015, čj. Konf 8/2014 - 25, měl za to,
že náhradový vztah podle §126 zákona o nemocenském pojištění má veřejnoprávní povahu.
Rozhodnutí správního orgánu tak má přezkoumávat soud ve správním soudnictví.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi Okresním soudem v Příbrami rozhodujícím
v občanském soudním řízení a Krajským soudem v Praze rozhodujícím ve věcech správního
soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Krajský soud v Praze v předcházejícím řízení ve správním soudnictví popřel svou
pravomoc rozhodnout věc. Okresní soud v Příbrami rozhodující v řízení podle části páté o. s. ř.
popírá svou pravomoc rozhodnout věc po jejím postoupení. Ve věci se jedná o negativní
(záporný) kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zvláštní senát zákonem
o některých kompetenčních sporech.
Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu
ke dni svého rozhodnutí (srov. rozhodnutí č. 485/2005 Sb. NSS).
V předložené věci má zvláštní senát posoudit, kdo je příslušný rozhodnout o žalobě
proti rozhodnutím orgánů nemocenského pojištění o povinnosti žalobce zaplatit regresní
náhradu.
Touto problematikou se zvláštní senát již zabýval v usnesení ze dne 12. 3. 2015,
čj. Konf 8/2014 - 25, na něž odkázal i Okresní soud v Příbrami ve svém návrhu. V odůvodnění
tohoto usnesení zvláštní senát argumentoval historickým výkladem zákona o nemocenském
pojištění a občanského soudního řádu, veřejným zájmem na výběru regresních náhrad,
vzájemným vztahem účastníků náhradového vztahu, odlišností náhrad podle zákona
o nemocenském pojištění od soukromoprávních náhrad podle jiných právních předpisů,
původem nároku ve veřejném právu i teoretickými východisky. Na základě této argumentace
dospěl k závěru, že náhradový vztah podle §126 zákona o nemocenském pojištění
má veřejnoprávní povahu a že rozhodnutí orgánů nemocenského pojištění o regresní náhradě
mají přezkoumávat soudy ve správním soudnictví.
Se závěry uvedenými v usnesení zvláštního senátu čj. Konf 8/2014 - 25 se zvláštní senát
i v předložené věci ztotožnil a neshledal důvod se od nich jakýmkoliv způsobem odchýlit.
V podrobnostech proto odkazuje na odůvodnění zmiňovaného usnesení (dostupné
na www.nssoud.cz).
Zvláštní senát tedy i v předložené věci rozhodl, že příslušným rozhodnout je soud
ve správním soudnictví (§5 odst. 1 zákona o některých kompetenčních sporech).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona o některých kompetenčních sporech současně
s rozhodnutím sporu zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou
pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí
ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní
senát zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2014, čj. 43 Ad 80/2013 - 15,
a odstranil tak překážku věci rozhodnuté.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona o některých
kompetenčních sporech závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor
vznikl, pro správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále tedy bude Krajský soud
v Praze pokračovat v řízení o žalobě podané žalobcem dne 30. 12. 2013.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 19. listopadu 2015
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu