ECLI:CZ:NSS:2015:NA.126.2015:20
sp. zn. Na 126/2015 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci navrhovatele:
EKONRAD, s. r. o., se sídlem Hybešova 38, Brno, v řízení o podání navrhovatele ze dne
30. 4. 2015 označeném jako kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
17. 4. 2015, č. j. C 53265/RD18/KSBR, Fj 28912/2015,
takto:
I. Podání navrhovatele ze dne 30. 4. 2015 označené jako kasační stížnost proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2015, č. j. 53265/RD18/KSBR, Fj 28912/2015,
se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu bylo doručeno podání navrhovatele ze dne 30. 4. 2015
nazvané kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2015,
č. j. C 53265/RD18/KSBR, Fj 28912/2015. Tímto usnesením samosoudce odmítl námitky
ve smyslu zákona č. 121/2008 Sb. proti usnesení vyššího soudního úředníka ze dne 2. 4. 2015,
č. j. C 53265/RD18/KSBR, Fj 28912/2015, jímž byl navrhovatel vyzván, aby doložil do Sbírky
listin účetní závěrky (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) za období let 2003 až 2013. V podání
navrhovatel poukázal na nezákonnost postupu vyššího soudního úředníka, resp. krajského soudu,
a navrhl zrušení citovaného usnesení.
Podle ust. §102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
Soudy rozhodující ve správním soudnictví poskytují ochranu veřejným subjektivním
právům fyzických a právnických osob způsobem a za podmínek stanovených s. ř. s. Pravomoc
těchto soudů je upravena v ust. §4 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle něhož rozhodují o 1) žalobách proti
rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního
samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim
bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti
veřejné správy, (dále jen „správní orgán“), 2) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
3) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, 4) kompetenčních žalobách a dále
5) ve věcech volebních a místního referenda, 6) ve věcech politických stran a politických hnutí
a 7) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Další pravomocí
Nejvyššího správního soudu podle ust. v §12 s. ř. s. je zajišťovat jako vrcholný soudní orgán
ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví jednotu a zákonnost
rozhodování, a to rozhodováním o kasačních stížnostech, případně o dalších věcech, stanoví-li
tak zákon.
Navrhovatel svým podáním označeným jako kasační stížnost však napadá rozhodnutí
soudu vydané v občanskoprávním řízení, resp. v rejstříkovém řízení (řízení podle zákona
č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících), u nichž kasační stížnost nepřichází v úvahu. Nejvyšší
správní soud ani jiné soudy ve správním soudnictví nemají pravomoc rozhodovat o opravných
prostředcích proti rozhodnutím soudů vydaným v občanském soudním řízení.
Podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Protože kasační stížnost proti předmětnému usnesení je opravným prostředkem zjevně
nepřípustným, Nejvyšší správní soud ji odmítl, neboť nemá pravomoc o podané kasační stížnosti
rozhodnout.
V daném případě nebyl důvod pro postup podle ust. §46 odst. 2 s. ř. s., tj. odmítnutí
návrhu a poučení navrhovatele o možnosti podat návrh u soudu v občanském soudním řízení,
protože jak již vyslovil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 22. 8. 2006, č. j. Na 42/2006 - 21,
„Žalobou ve smyslu §46 odst. 2 věty druhé s. ř. s. nutno totiž podle Nejvyššího správního soudu rozumět toliko
podání, kterým se zahajuje řízení před soudem první instance v některé z forem řízení podle občanského soudního
řádu, nikoli však i opravný prostředek, který svým obsahem odpovídá některému z opravných prostředků
upravených v občanském soudním řádu“. Ostatně tento závěr podporují i pozdější rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu, např. usnesení ze dne 21. 3. 2013, čj. Na 103/2014 - 8 a usnesení
ze dne 27. 3. 2013, čj. Na 118/2013 - 7.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li podání
odmítnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. května 2015
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu