ECLI:CZ:NSS:2015:NA.30.2015:14
sp. zn. Na 30/2015 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: A. T., zastoupen
JUDr. Beátou Kolcunovou, advokátkou, se sídlem Václavské náměstí 807/64, Praha 1,
proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů
1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 12. 2014, č. j. MV-5392-4/SO-
2014,
takto:
Věc se p o s t u p u je k vyřízení věcně a místně příslušnému Městskému soudu
v Praze.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 21. 1. 2015 doručeno podání žalobce datované
dnem 20. 1. 2015, označené jako „Kasační stížnost proti rozhodnutí ze dne 7. 1. 2015“. V záhlaví
podání je dále označeno napadené rozhodnutí č. j. MV-5392-4/SO-2014, a ačkoliv je uvedeno,
že je napadeno rozhodnutí ze dne 7. 1. 2015, z celého podání včetně příloh je zjevné, že směřuje
proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 12. 2014, č. j. MV-5392-4/SO-2014.
Přes jeho označení z obsahu podání plyne, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí
správního orgánu, o níž přísluší rozhodovat soudu ve správním soudnictví [§4 odst. 1 písm. a)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)];
Podle §12 odst. 1 s. ř. s., Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících
do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje
o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených
tímto nebo zvláštním zákonem.
O takovou věc se v daném případě nejedná, není tedy v kompetenci Nejvyššího
správního soudu se jí zabývat. K rozhodování o správních žalobách jsou zásadně věcně příslušné
krajské soudy (§7 odst. 1 s. ř. s.), resp. na území hlavního města Prahy Městský soud v Praze.
Podle §7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
Vzhledem k tomu, že žalobce žalobou napadá rozhodnutí ve věci pobytu cizinců, místní
příslušnost stanoví ustanovení §172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak, že k řízení
o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání
žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně
zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec
v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací
povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené
se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí
o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním deliktu. Žalobce uvedl adresu
svého pobytu v P. 6, N. A. 1740/18, na této je rovněž hlášen k pobytu v den podání žaloby.
V dané věci je tudíž pro projednání žaloby místně příslušným Městský soud v Praze.
Nejvyšší správní soud proto podle §7 odst. 4 s. ř. s. postoupil věc k vyřízení
tomuto soudu, který jediný - jako soud věcně a místně příslušný - je oprávněn posoudit splnění
podmínek řízení a činit další úkony v řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. ledna 2015
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu