ECLI:CZ:NSS:2015:NAD.111.2015:34
sp. zn. Nad 111/2015 – 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: E. U. N. E., zastoupen
JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2, proti žalované
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 2. 2015, č. j. MV-64030-4/SO-2014, v řízení
o nesouhlasu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích s postoupením této
věci Krajským soudem v Praze,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky
v Pardubicích pod sp. zn. 52 A 38/2015 je místně p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 6. 3. 2015 žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované,
kterým žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky ze dne 24. 2. 2014, č j. OAM-1696-18/ZR-2013, jímž bylo podle
§77 odst. 2 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zrušeno povolení k trvalému
pobytu a podle §77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců byla odvolateli stanovena lhůta
k vycestování z území České republiky. Dne 19. 3. 2015 zaslala zástupkyně žalobce Krajskému
soudu v Praze podání, v němž upozornila, že žaloba byla v důsledku chyby podána u místně
nepříslušného soudu a požádala o její postoupení místně příslušnému Městskému soudu v Praze.
[2] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2015, č. j. 48 A 16/2015 - 20 rozhodl
o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové. Poukázal na §172 odst. 6 věty prvé
zákona o pobytu cizinců, dle něhož je: „[k] řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí místně příslušný
krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit
pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu
byl zjištěn pobyt cizince na území.“ V projednávané věci se místo hlášeného pobytu cizince (žalobce)
nachází v Pardubicích, tedy v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, a proto
je k projednávání a rozhodnutí věci místně příslušný tento krajský soud, jemuž proto
věc v souladu s §7 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „ s. ř. s.“),
postoupil.
[3] Krajský soud v Hradci Králové s postoupením věci nesouhlasil, a proto věc podle
§7 odst. 5 s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti.
Skutková zjištění, z nichž vycházel Krajský soud v Praze (tj. že byl žalobce v den podání žaloby
hlášen k pobytu na adrese Bulharská 936, Pardubice, a že se měl též nacházet ve výkonu trestu
odnětí svobody), o něž opřel výrok usnesení o postoupení věci, jsou podle Krajského soudu
v Hradci Králové nesprávná, respektive nemají oporu ve spise. V žalobě i jejím doplnění žalobce
jednoznačně určil místo svého pobytu, jestliže uvedl, že bydlí na adrese S. 1256/2, P., což
potvrdil i jeho zástupce. Tuto adresu má žalobce rovněž evidovanou jako adresu místa pobytu
v Cizineckém informačním systému. V době podání se rovněž žalobce nenacházel ve výkonu
trestu odnětí svobody, neboť z něho byl propuštěn dne 28. 1. 2015. Na adrese Bulharská 936,
Pardubice, sídlí Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, se žalobce nezdržoval ani
nezdržuje, přičemž tuto skutečnost telefonicky potvrdila zástupkyně žalobce. Podle Krajského
soudu v Hradci Králové je proto věcně a místně příslušným soudem Městský soud v Praze.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nesouhlas Krajského soudu v Hradci Králové
s postoupením věci je důvodný.
[5] V posuzované věci jde o řízení o žalobě proti rozhodnutí Komise pro rozhodování
ve věcech pobytu cizinců, v němž je skutečně dána zvláštní místní příslušnost soudu podle výše
citovaného §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců (viz též usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 9. 9. 2014, č. j. Nad 315/2014 – 24). Při určování místní příslušnosti se uplatní tři kritéria.
K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný krajský soud: 1) v jehož obvodu
je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; 2) jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt,
krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje; 3) v ostatních případech krajský soud, v jehož
obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území.
[6] Uplatní se první kritérium. V den podání žaloby neměl žalobce místo hlášeného pobytu
v Pardubicích, jak nesprávně uvedl Krajský soud v Praze, k tomuto dni byl žalobce hlášen
k pobytu na adrese S. 1265/2, P. K řízení o žalobě je proto místně příslušný Městský soud
v Praze.
[7] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Krajského soudu v Hradci
Králové s postoupením věci rozhodl tak, že soudem místně příslušným k projednání
a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze, v jehož obvodu má žalobce evidovánu adresu místa
pobytu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. května 2015
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu