ECLI:CZ:NSS:2015:NAD.221.2015:22
sp. zn. Nad 221/2015 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany
Brothánkové, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudce Mgr. Ondřeje Mrákoty
v právní věci žalobkyně: Ing. A. P. A., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
se sídlem Křížová 25, Praha 5, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8.
ledna 2015, č. j. X1, ve věci starobního důchodu, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze
s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze
pod sp. zn. 43 Ad 36/2015 je p ř í s l u š n ý Krajský soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně uplatnila u žalované podání označené jako „otevření případu výpočtu
mého starobního důchodu“, datované dnem 22. března 2015, jež žalovaná vyhodnotila
podle obsahu jako žalobu proti v návětí uvedenému rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty
námitky žalobkyně ve věci její žádosti o zvýšení českého starobního důchodu. Toto podání
žalovaná přípisem ze dne 27. dubna 2015, v němž byl jako adresát označen Krajský soud v Praze,
postoupila (zřejmě omylem) Krajskému soudu v Ostravě. Krajský soud v Ostravě
svým usnesením č. j. 18 Ad 29/2015 - 8 ze dne 5. května 2015 věc postoupil Krajskému soudu
v Praze dle §7 odst. 5 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění
(dále též „s. ř. s.“), s poukazem na §89 odst. 2 písm. f) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, neboť navrhovatelka nemá
na území České republiky bydliště a příslušnost krajského soudu nebylo možné určit
podle písmen a) až e) citovaného ustanovení.
[2] Krajský soud v Praze s postoupením věci k tomuto soudu nesouhlasil a podle §7 odst. 5
věty druhé s. ř. s. předložil věc k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu (přípis
č. j. 43 Ad 36/2015-18 ze dne 10. července 2015, doručený Nejvyššímu správnímu soudu
16. července 2015). Krajský soud v Praze konstatoval, že se Krajský soud v Ostravě ani nepokusil
zjistit místo posledního bydliště žalobkyně na území České republiky ve smyslu §89 odst. 2
písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., přitom podle zjištění Krajského soudu v Praze žalobkyně
naposledy na území České republiky bydlela v Jablonci nad Nisou; tento údaj dovodil
ze zápočtového listu posledního zaměstnavatele žalobkyně na území České republiky,
resp. tehdy Československé socialistické republiky, jímž byla Velveta Varnsdorf. Podle Krajského
soudu v Praze je tedy místně příslušným soudem k projednání žaloby krajský soud určený
podle §89 odst. 2 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., tj. krajský soud určený podle místa
posledního bydliště navrhovatele na území České republiky, jímž je Krajský soud v Ústí
nad Labem.
[3] Nejvyšší správní soud přisvědčuje Krajskému soudu v Praze a na základě jeho zjištění
konstatuje, že nebylo namístě určit příslušnost Krajského soudu v Praze podle §89 odst. 2
písm. f) zákona č. 582/1991 Sb., neboť nebyly vyčerpány možnosti určení příslušnosti krajského
soudu podle ustanovení předchozích písmen. Vzhledem k tomu, že nepřichází v úvahu uplatnění
písmen a) až d) citovaného ustanovení, přitom je z dostupných zjištění Krajského soudu v Praze
pravděpodobné, že posledním bydlištěm žalobkyně na území České republiky byl Jablonec
nad Nisou, je příslušným krajským soudem k projednání žaloby Krajský soud v Ústí nad Labem
podle §89 odst. 2 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., neboť v jeho obvodu se nachází poslední
známé bydliště žalobkyně na území České republiky.
[4] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud nesouhlas Krajského soudu v Praze
s postoupením věci shledal důvodným a rozhodl tak, že soudem místně příslušným k vyřízení
věci je Krajský soud v Ústí nad Labem.
[5] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy
vázány (§7 odst. 5 in fine s. ř. s.)
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. srpna 2015
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu