ECLI:CZ:NSS:2015:NAD.473.2014:23
sp. zn. Nad 473/2014 – 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: M. F., proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Sokolovská 855/225, Praha 9, proti
rozhodnutí žalované ze dne 28. 8. 2014, č. j. 42000/007270/14/010/PK, v řízení o nesouhlasu
Městského soudu v Praze s postoupením této věci Krajským soudem v Praze,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze
pod sp. zn. 43 Ad 82/2014 je p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 9. 11. 2014 ke Krajskému soudu v Praze žalobu proti v záhlaví
specifikovanému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Krajský soud v Praze
usnesením ze dne 20. 11. 2014, č. j. 43 Ad 82/2014 - 11, postoupil věc Městskému soudu
v Praze. V odůvodnění se krajský soud odkázal na §7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“), podle něhož je k řízení ve věcech důchodového pojištění
a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti,
ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory,
dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku
na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi věcně a místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu
má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Vzhledem k tomu,
že žalobce má trvalé bydliště v Praze 10, tedy v obvodu Městského soudu v Praze, shledal
krajský soud, že je ve věci věcně a místně příslušným právě Městský soud v Praze.
Městský soud v Praze následně předložil věc dle §7 odst. 5 s. ř. s. k rozhodnutí
o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Městský soud nesouhlasí s postoupením věci,
protože adresa, na které se žalobce zdržuje a kterou označil jako korespondenční (K.),
se nenachází v obvodu Městského soudu v Praze, ale v obvodu Krajského soudu v Brně.
Dle Městského soudu v Praze je adresa trvalého bydliště (P. 10) pouze formální adresou, na které
se žalobce nezdržuje. To vyplývá i z toho, že v žalobě žalobce uvedl odlišnou korespondenční
adresu, na kterou mu bylo také doručováno. Na základě uvedeného je dle názoru městského
soudu místně příslušným soudem Krajský soud v Brně.
Nejvyšší správní soud se dne 24. 2. 2015 dotázal žalobce, zda se zdržuje v místě trvalého
bydliště v Praze, nebo na uvedené korespondenční adrese v K. Žalobce v odpovědi na dotaz
sdělil, že bydliště střídá, ale primárně se zdržuje na adrese v K., a má v úmyslu se na ní dále
zdržovat.
Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci
důvodným a dospěl k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Brně.
Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel z ustanovení §7 odst. 3 s. ř. s.,
podle nějž je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo,
popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2004, č. j. Nad 79/2004 - 25,
publikovaného pod č. 371/2004 Sb. NSS, se za bydliště fyzické osoby podle ustanovení
§7 odst. 3 s. ř. s. považuje „místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde zdržovat trvale … Určení místní
příslušnosti podle druhého pravidla zde uvedeného, tj. podle místa, kde se navrhovatel zdržuje, se uplatní teprve
tehdy, když místní příslušnost krajského soudu nelze určit podle pravidla prvého …, a to např. proto, že v České
republice neexistuje žádné místo, kde by žalobce bydlel s úmyslem zdržovat se zde trvale.“ Pro určení místní
příslušnosti je tak v daném případě rozhodující, co se rozumí pod pojmem „bydliště“
navrhovatele, zda jeho trvalé bydliště, či jím uvedená korespondenční adresa.
Podle komentáře správního řádu soudního „bydlištěm zákon označuje místo … kde osoba bydlí,
tj. kde se trvale zdržuje. Při určování místní příslušnosti podle bydliště osoby tak rozhoduje faktický stav,
který nemusí být totožný s ohlašovaným pobytem podle správních předpisů.“ (Vopálka, V., Mikule, V.,
Šimůnková, V., Šolín, M. Správní řád soudní. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004,
str. 16). Rovněž dostupné komentáře občanského soudního řádu k pojmu „bydliště fyzické
osoby“, kteréžto určuje její obecný soud, vychází z toho, že bydlištěm se rozumí místo pobytu,
tedy místo, ve kterém se daná osoba zdržuje s úmyslem zdržovat se zde trvale. Tento pojem
nelze zaměňovat s pojmem „trvalý pobyt“, jejž užívají předpisy, které upravují evidenci obyvatel.
Rozhodující tedy není, kde je fyzická osoba přihlášena k pobytu, ale její bydliště skutečné,
faktické. Tím je třeba rozumět obec nebo městský obvod, kde daná osoba bydlí s úmyslem
se zde trvale zdržovat, tedy kde má byt, rodinu nebo kde pracuje, jestliže zde také bydlí. Rovněž
podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (srov. např. usnesení ze dne 2. 6. 2005,
sp. zn. 30 Cdo 444/2004, dostupné na www.nsoud.cz) „[o]bsah pojmu ‚bydliště’ ... není totožný
s obsahem pojmu ‚trvalý pobyt‘‚ kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. Bydlištěm
fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat.“
Nejvyšší správní soud neshledal žádný důvod, aby se od výše citované interpretace pojmu
bydliště odchýlil, a dospěl k závěru, že bydlištěm fyzické osoby podle §7 odst. 3 s. ř. s. je místo,
kde tato osoba bydlí s úmyslem zdržovat se zde trvale. Při určování místní příslušnosti soudu
podle bydliště osoby tak rozhoduje faktický stav, který nemusí být totožný s ohlašovaným
pobytem podle správních předpisů.
V nyní posuzovaném případě uvádí žalobce konstantně jako adresu pro doručování
správních i soudních rozhodnutí adresu v K. Na této adrese také příchozí poštu prokazatelně
přebírá a označil ji jako místo, kde se primárně zdržuje a má v úmyslu se dále zdržovat.
Lze tedy uzavřít, že místně příslušným soudem v posuzované věci je Krajský soud
v Brně, protože se adresa faktického bydliště žalobce (K.) nachází dle přílohy č. 2 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v obvodu tohoto soudu. Rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu o této otázce jsou soudy vázány (§7 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. února 2015
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu