ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.178.2015:37
sp. zn. Nao 178/2015 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 1. 2015, č. j. 62 A 113/2014 – 14, o námitce podjatosti vznesené žalobcem
proti soudcům Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavě Skoumalové, JUDr. Lukáši Hlouchovi,
Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi,
takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně domáhal zrušení usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2015, č. j. 62 A 113/2014 – 14, jímž byl odmítnut
návrh žalobce v jiné věci. Krajský soud v Brně tuto žalobu usnesením ze dne 13. 5. 2015,
č. j. 31 A 20/2015 – 24 (dále jen „usnesení o odmítnutí“), taktéž odmítl. Současně konstatoval,
že dle §65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), nelze podat žalobu proti rozhodnutí soudu, nýbrž jen proti rozhodnutí správního
orgánu. Uvedl, že žalobu nebylo možné posoudit jako opravný prostředek, a proto byla
nepřípustným návrhem ve smyslu §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[2] Usnesení o odmítnutí bylo žalobci doručeno dne 1. 6. 2015. Dne 5. 6. 2015 žalobce
vznesl námitku podjatosti proti předsedkyni senátu JUDr. Jaroslavě Skoumalové a soudcům
JUDr. Lukáši Hlouchovi, Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi. Důvod podjatosti spatřoval v tom,
že uvedení soudci „úmyslně či neúmyslně rozhodují v rozporu s Ústavou ČR, zákony ČR a dobrými mravy
i např. v žalobě sp. zn. 31A 16/2015, 31A 19/2015, 31A 20/2015, 31A 21/2015, 31A 22/2015“.
Odmítnutím žaloby mělo dojít „k upření práva na spravedlivý proces a zákonnost u žalobce i dalších občanů
ČR, protože soudy jsou určeny k ochraně práv občanů a nikoliv aby jim tuto ochranu svévolně odmítaly
bez řádného projednání“.
[3] V reakci na to učinili dotčení soudci dne 9. 6. 2015 písemné prohlášení, v němž uvedli,
že jim nejsou známy žádné důvody, pro které by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti.
[4] Nejvyšší správní soud shledal neodstranitelný nedostatek podmínek řízení pro rozhodnutí
o námitce podjatosti.
[5] Předně je nutno uvést, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno v rámci řízení,
které lze ve smyslu dispoziční zásady zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky
podjatosti. V rámci řízení o námitce podjatosti se proto aplikuje §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže
věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze
proto v řízení pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2013,
č. j. Nao 31/2013 – 7, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná
z www.nssoud.cz).
[6] Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho
týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
přímo na tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
[7] Jednou z podmínek, za nichž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s., je samotná existence takového řízení,
tedy že řízení o této věci je stále vedeno a o věci samé nebylo dosud rozhodnuto. Ve správním
soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený
soudce, toliko u těch rozhodnutí, u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný
prostředek - kasační stížnost; v takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci
rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c)
s. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 – 7).
[8] V nyní posuzované věci Nejvyšší správní soud zjistil, že řízení vedené Krajským soudem
v Brně pod sp. zn. 31 A 20/2015 bylo pravomocně skončeno dne 1. 6. 2015. Žalobce v zákonné
dvoutýdenní lhůtě nepodal kasační stížnost proti usnesení o odmítnutí, a tedy neuplatnil kasační
důvod podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Taktéž přípis žalobce, prostřednictvím kterého vznesl
námitku podjatosti, nelze podle jeho obsahu vyhodnotit jako kasační stížnost, jelikož žalobce
nebrojil proti usnesení o odmítnutí, ale proti soudcům samotným. Žalobce rovněž nenavrhoval
zrušení usnesení o odmítnutí, nýbrž vyloučení soudců z projednávané věci. Nejvyšší správní
soud proto uzavírá, že je-li řízení ve věci žalobce pravomocně skončeno, představuje
to neodstranitelný nedostatek podmínek řízení pro rozhodnutí o námitce podjatosti. Návrh
žalobce na vyloučení soudců JUDr. Jaroslavy Skoumalové, JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D.,
a Mgr. Petra Šebka z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 31 A 20/2015 proto odmítl.
[9] Nejvyšší správní soud nad rámec projednávané věci podotýká, že žalobce spatřoval důvod
podjatosti dotčených soudců v jejich rozhodovací činnosti v minulých řízeních (srov. žalobcovu
formulaci námitky podjatosti: „úmyslně či neúmyslně rozhodují v rozporu s Ústavou ČR, zákony ČR
a dobrými mravy i např. v žalobě sp. zn. 31A 16/2015, 31A 19/2015, 31A 20/2015, 31A 21/2015,
31A 22/2015“). Dle §8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. však důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování
v jiných věcech. Postup v rozhodování dotčených soudců v jiných věcech tedy nemůže vést
k jejich vyloučení, byť by v těchto věcech byl sám žalobce neúspěšný. Žalobce navíc neuvedl
žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o tom, že je dán důvod k pochybnostem
o nepodjatosti dotčených soudců, jak vyžaduje §8 odst. 5 s. ř. s. Ze spisu krajského soudu rovněž
nevyplývá nic, co by nasvědčovalo tomu, že soudci měli k projednávané věci nebo k procesním
stranám jakýkoliv vztah, což ve svém písemném prohlášení potvrdili i oni sami. V obdobných
případech jako je tento, avšak běželo-li dosud řízení, v jehož rámci byla námitka podjatosti
vznesena, Nejvyšší správní soud rozhodl o nepodjatosti soudců (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 12. 5. 2015, č. j. Nao 82/2015 – 58, nebo usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. Nao 144/2015 - 13).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. července 2015
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu