ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.182.2015:16
sp. zn. Nao 182/2015 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované:
Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č. j. 6 A 129/2011 - 36,
o námitce podjatosti soudců 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žiškové,
JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera vznesené žalobcem ve věci
vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 50/2015,
takto:
Soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa,
JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Filip Dienstbier nejsou v y l o u č e n i z projednávání
a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 50/2015.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud projednává kasační stížnost žalobce proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č. j. 6 A 129/2011 - 36, kterým žalobci nebylo přiznáno
osvobození od soudních poplatků.
Žalobce podáním ze dne 1. 6. 2015 namítl podjatost soudců 1. senátu Nejvyššího
správního soudu JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa
Dienstbiera z toho důvodu, že předseda soudu JUDr. Josef Baxa nezákonně rozhodoval ve třech
jeho kasačních stížnostech a že mu soud doručuje písemnosti v rozporu se zákonem, protože
ignoruje jeho žádost o doručování na adresu poste restante.
Soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa,
JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Filip Dienstbier se vyjádřili k námitce podjatosti tak, že k věci
ani k účastníkům nemají žádný poměr a že se necítí být podjatými.
Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“),
jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci,
kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo
v jeho rozhodování v jiných věcech“. Podle §8 odst. 5 věty čtvrté s. ř. s. musí účastník řízení námitku
podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje.
Není pochyb o tom, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií,
jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však
třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní
okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.
K této otázce se vyjádřil Ústavní soud, který připomněl, že vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy,
jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit
úvahu, zda - s ohledem na okolnosti případu - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl
být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94). Otázka podjatosti nemůže být ve všech
případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě
existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných
na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může dojít teprve tehdy,
pokud je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje
takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni
nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. pak představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
V nyní posuzované věci žalobce tvrdí, že soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu
JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Filip Dienstbier jsou
vyloučeni z projednávání jeho sporu s žalovaným jenom z toho důvodu, že JUDr. Josef Baxa
rozhodoval v rozporu se zákonem jako soudce ve třech jeho kasačních stížnostech a protože
mu Nejvyšší správní soud v těchto řízeních doručuje písemnosti v rozporu se zákonem, neboť
ignoruje jeho požadavek na doručování na adresu poste restante. Nejvyšší správní soud
upozorňuje, že pro vznik oprávněných pochybností o podjatosti soudce musí existovat vztah
konkrétního soudce k věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, který dosáhne určité
nepřijatelné intenzity. Nic takového z popisované situace nevyplývá. Navíc podle §8 odst. 1 věty
třetí s. ř. s., „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Jelikož pak stěžovatel neuvedl žádné jiné
důvody, jež by mohly založit pochybnosti o podjatosti výše jmenovaných soudců, zdejší soud
uzavírá, že soudci 1. senátu Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci
vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 50/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2015
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu