ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.184.2015:128
sp. zn. Nao 184/2015 - 128
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: J. M., proti
žalovanému: 1) Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 28. října 117, Ostrava, 2) Městský
úřad Bruntál, Nádražní 994/20, Bruntál, o žalobě vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.
zn. 5 Na 4/2015, o námitce podjatosti soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Monice
Javorové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Monika Javorová není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. 5 Na 4/2015.
Odůvodnění:
Podáním doručeným označenému krajskému soudu dne 26. 5. 2015 žalobce namítl
podjatost soudkyně JUDr. Moniky Javorové s tím, že jmenovaná nevyhověla návrhu žalobce
na povolení provedení důkazů správními spisy v rámci uložení splnění procesních povinností
žalobce a odepřela mu právo seznámit se s kompletním obsahem správních spisů, kdy současně
žalobce dále podával návrh dle §99 odst. 1 o. s. ř., aby soud účastníkům sdělil svůj předešlý názor
na věc, a to včetně toho, zda lze mít na základě dosud navrhovaných listinných důkazních
prostředků (správních spisů) jejich tvrzení za prokázaná.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není
důvodná.
Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále s. ř. s.“), jsou soudci
vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni
jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím
správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům
či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho
nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce pro podjatost však není jeho postup v projednávané
věci, jakož ani postup při rozhodování jiných věcí. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje
jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti
žaloby či odmítnutí věcného posouzení žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil,
je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen
z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho
dřívějších rozhodnutí nebo postupu ve věci. Kategorii nestrannosti soudce je proto třeba vnímat
šířeji. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví
vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které
by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv
nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu
zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního
(shodně též nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 370/04).
V daném případě žalobce ve své námitce podjatosti nesouhlasil s tím, jak jmenovaná
soudkyně rozhodla o jeho návrhu. To však podle výslovného znění zákona nemůže být důvodem
pro vyloučení soudce z nyní projednávané věci žalobce. Citované ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s.
uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobcem tvrzené skutečnosti
proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedené
soudkyně k žalobci, žalovaným či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o její
nepodjatosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2015
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu