ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.200.2015:11
sp. zn. Nao 200/2015 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna,
soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalované: Česká pošta, s. p., se sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1, o námitce podjatosti
všech soudců Městského soudu v Praze, vznesené žalobcem v řízení o žalobě proti nezákonnému
zásahu žalované, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 85/2015,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze Hana Veberová, Marek Bedřich a Jitka Hroudová
ne j so u v yl o u čen i z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 11 A 85/2015.
Odůvodnění:
[1] Žalobou ze dne 21. 5. 2015 se žalobce domáhal u Městského soudu v Praze ochrany
před nezákonným zásahem žalované spočívajícím v nesprávném doručování písemností,
resp. v používání určitého typu obálek v rámci probíhajících soudních řízení. Součástí jeho žaloby
byla také námitka podjatosti vůči všem soudcům Městského soudu v Praze a dále proti soudcům
Nejvyššího správního soudu, konkrétně soudcům prvního, sedmého a osmého senátu. Městský
soud proto v souladu s §8 odst. 5 s. ř. s. předložil věc zdejšímu soudu k rozhodnutí o námitce
podjatosti. Společně předložil též vyjádření k námitce podjatosti všech soudců 11. soudního
oddělení a zastupujících soudních oddělení (3. a 12.).
[2] Podjatost uvedených soudců žalobce spatřuje primárně v tom, že „dále přijímají od orgánu
státní správy pokyny, aby používali obálky vyrobené k doručování dle §50 OSŘ pro písemnosti určené
do vlastních rukou.“ Dále obecně tvrdí, že soudci městského soudu „maří správní žalobu s návrhy
předběžných opatření“.
[3] Ke dni podání žaloby žalobce byli dle platného rozvrhu práce členy 11. soudního
oddělení Městského soudu v Praze – správního úseku - tito soudci a soudkyně: Hana Veberová,
Marek Bedřich, Jitka Hroudová. Všichni shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli,
že nemají žádný vztah k předmětu řízení nebo účastníkům řízení a necítí se být podjatí.
Žalobce znají pouze z úřední činnosti.
[4] Námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí desátému
senátu Nejvyššího správního soudu.
[5] Námitka podjatosti je nedůvodná.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
[…] Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Dle §8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna
a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, jež podjatost soudce zakládají.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo
nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána soudci
a přikázána jinému soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy (srov. usnesení NSS ze dne
29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).
[8] Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že takový ojedinělý případ nenastal, neboť podmínky k vyloučení soudců dle §8 odst. 1 s. ř. s.
nejsou dány. Žalobce pouze namítl, že uvedení soudci postupují nesprávně při doručování,
protože dle stěžovatele nepoužívají správné obálky. Taková skutečnost, i kdyby byla bývala
pravdivá, ovšem nezakládá a ani nemůže zakládat podjatost soudce a proti takovému postupu,
má-li účastník řízení za to, že je nezákonný, se lze bránit zcela jinými opravnými prostředky
proti vadám řízení před soudem. Naopak, žalobce žádným způsobem neuvedl, zda,
příp. z jakého důvodu se domnívá, že příslušní soudci mají poměr k věci nebo k účastníkům
řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, pro něž by soudkyně
Veberová, soudce Bedřich a soudkyně Hroudová měli či mohli být vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci žalobce, Nejvyšší správní soud uzavřel, že námitka podjatosti není důvodná.
O podjatosti soudců nesvědčí ani žádná jiná skutečnost obsažená ve spise.
[9] Soud již neřešil obecnou námitku podjatosti vznesenou proti ostatním soudcům
městského soudu, kteří by v případě nepřítomnosti soudců a soudkyň 11. soudního oddělení
při projednání této věci rozhodovali. V řízení o námitce podjatosti soudce není úkolem
Nejvyššího správního soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních soudu.
Takový postup by ze strany zdejšího soudu nebyl ani hospodárný (viz usnesení NSS ze dne
18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005-34). Stejné nutně platí i ve vztahu k námitce podjatosti uplatněné
proti soudcům prvního, sedmého a osmého senátu Nejvyššího správního soudu.
Žádný z těchto soudců o námitce podjatosti soudců a soudkyň městského soudu nerozhodoval.
[10] Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudci Městského soudu v Praze Hana
Veberová, Marek Bedřich a Jitka Hroudová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 85/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. června 2015
Zdeněk Kühn
předseda senátu