ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.201.2015:44
sp. zn. Nao 201/2015 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti
rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 29. 11. 2011, čj. 10421/11-1500-
505332, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze
dne 7. 1. 2015, čj. 15 Af 46/2012-53, o námitce podjatosti soudce JUDr. Radana Malíka vznesené
žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 Afs 134/2015,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík ne ní v yl o u č en
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod
sp. zn. 9 Afs 134/2015.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností ze dne 5. 6. 2015 napadl rozsudek
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze ze dne 7. 1. 2015, čj. 15 Af 46/2012-53,
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem
ze dne 29. 11. 2011, čj. 10421/11-1500-505332.
[2] Kasační stížnost byla zapsána pod sp. zn. 9 Afs 134/2015 a dle rozvrhu práce
je k jejímu projednání a rozhodnutí určen senát ve složení: JUDr. Radan Malík,
JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Petr Mikeš.
[3] V podání ze dne 15. 6. 2015 vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce JUDr. Radana
Malíka z důvodu „porušení práva žalobce na nedotknutelnost lidské důstojnosti, porušení zákazu
zneužití státní moci k nelidskému ponižujícímu zacházení, porušení práva na ochranu života a porušení
práva na nezávislý a nestranný soud“. Námitka se zakládala na nesouhlasu stěžovatele
s přípisem Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2015 podepsaným JUDr. Radanem Malíkem
a reagujícím na žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační
stížnosti. Stěžovatel byl v přípise poučen ve smyslu §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a byl vyzván,
aby pravdivě písemně do přiloženého formuláře vyplnil údaje o své majetkové situaci
(příjmy, výdaje) a s ohledem na sepis kasační stížnosti v Curychu rovněž uvedl zdroj příjmů
k cestě a pobytu v zahraničí. Dle stěžovatele je (však) v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy požadovat
po něm pro účely rozhodování o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků údaje
o jeho výdajích (na stravu, ošacení, bydlení, cestovné) a o „milodarech“ mu poskytnutých
příbuznými a dalšími osobami.
[4] Soudce JUDr. Radan Malík k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný poměr k věci,
k účastníkům ani jejich zástupcům.
[5] Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 s. ř. s. předložena k rozhodnutí
jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost
soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 odst. 1 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně
a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
čj. Nao 19/2003-16).
[9] Stěžovatel námitku podjatosti soudce JUDr. Radana Malíka založil na skutečnosti,
že jej soudce přípisem vyzval k uvedení (konkrétních) důvodů žádosti o osvobození od soudních
poplatků, resp. k unesení břemene tvrzení a důkazního břemene dle §36 odst. 3 s. ř. s.
[10] Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska.
Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení účastníka řízení nebo samotného soudce,
že v daném případě neměl by pro podjatost rozhodovat soudce k projednání a rozhodnutí věci
povolaný, objektivní kritérium naproti tomu stvrzuje, zda soudce skýtá dostatečné záruky
vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti o jeho nestrannosti. V dané věci bylo subjektivní
stanovisko stěžovatele podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudce
JUDr. Radana Malíka zabýval. Subjektivní náhled uvedeného soudce, jak vyplývá z jeho vyjádření,
svědčí naopak o tom, že se za podjatého v souzené věci nepovažuje.
[11] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž [d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Okolnosti spočívající v postupu soudce JUDr. Radana Malíka ve věci sp. zn. 9 Afs 134/2015
již proto nemohou být důvodem pro jeho vyloučení. K tomu je třeba dále doplnit,
že v přípise podepsaném jmenovaným soudcem byl stěžovatel toliko poučen o podmínkách
stanovených v §36 odst. 3 s. ř. s. a o tom, jak lze břemeno tvrzení a důkazní břemeno unést;
je jen na stěžovateli, domáhajícím se výjimečného benefitu osvobození od soudních poplatků,
zda a jakým způsobem svou žádost odůvodní a doloží. Přípis se svým obsahem nijak nevymykal
ustálenému soudnímu poučení; nepodává se z něj zájem jmenovaného soudce na projednávané
věci a jejím výsledku ani přátelský či naopak zjevně nepřátelský postoj jmenovaného soudce
ke stěžovateli.
[12] Vzhledem k tomu, že stěžovatelem namítané okolnosti nemohou být ve smyslu
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti stěžovatel
netvrdil, rozhodl desátý senát Nejvyššího správního soudu tak, že soudce JUDr. Radan Malík
není vyloučen z projednávání a rozhodování věci sp. zn. 9 Afs 134/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. července 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu