ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.233.2015:9
sp. zn. Nao 233/2015 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. Č., v řízení o podání
žalobce ze dne 9. 2. 2015 domáhajícím se zrušení „aktu ministra spravedlnosti“ a „přikázání ČR-MS,
aby navrhovateli neprodleně vyhledalo i poskytlo všechny vyžádané informace bez nároku na úhradu nákladů
vyhledávání“, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 42/2015, o námitce podjatosti
„všech soudců všech krajských soudů“,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková, Mgr. Martin Kříž
a JUDr. Ivanka Havlíková ne j so u v yl o u čen i z projednávání a rozhodování věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 42/2015.
Odůvodnění:
[1] Podáním ze dne 9. 2. 2015 se žalobce domáhal u Městského soudu v Praze zrušení
„aktu ministra spravedlnosti“ a uvedl, že e-mailem požádal ministerstvo spravedlnosti o poskytnutí
souboru informací (ty vyjmenoval ve 27 bodech), povinný subjekt jej vyrozuměl o požadavku
úhrady 450 Kč za mimořádně rozsáhlé vyhledávání těchto informací, následné stížnosti žalobcem
nadřízený orgán ministerstva nevyhověl a potvrdil rozhodnutím (MSP-12/2015-OT- OSV/5)
výši účtované úhrady. Žalobce současně vznesl námitku podjatosti „všech soudců všech krajských
soudů“ s tím, že žádost o informace se „nepřímo týká soudců a soudů – všichni soudci mohou mít zájem,
aby se informací žalobci nedostalo – soudci oněch soudů navíc veřejně deklarují vážný zájem na uzavření
dohody o platech s vládou, ba vůli domoci se správně vypočteného platu i soudní cestou, tedy je zde i taková
pochybnost o jejich nestrannosti – není vedlejší, že ČR nečelí před Soudním dvorem EU žalobě za dysfunkce
soudní soustavy, včetně odpovídajících funkčních požitků soudců – je také vedlejší, že KS má pravomoc
k přezkumu rozhodnutí správních orgánů – právo na nezaujatého soudce je prioritní před svěřeným úkolem
státního orgánu – NSS vykládá (např. Nad 370/14), že soudci jsou vyloučeni z projednávaní i když lze mít
jen pochybnosti o jejich nestrannosti.“
[2] K námitce podjatosti se písemně vyjádřili soudci správního úseku Městského
soudu v Praze - JUDr. Naděžda Řeháková, Mgr. Martin Kříž a JUDr. Ivanka Havlíková.
Každý se soudců uvedl, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k předmětu řízení,
Mgr. Martin Kříž dodal, že mu nejsou známy žádné další okolnosti zavdávající případně
důvod jeho podjatosti, JUDr. Naděžda Řeháková navíc konstatovala, že povahu žalobcem
požadovaných informací nepovažuje za důvod k pochybnostem o jejím objektivním a nezávislém
rozhodování.
[3] Námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí desátému
senátu Nejvyššího správního soudu.
[4] Předně je třeba podotknout, že žalobce neoznačil konkrétní soudce, jejichž podjatost
namítá, nýbrž důvody pro vyloučení vztáhl ke „všem soudcům všech krajských soudů“. V souladu
s konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu je však třeba nejprve zkoumat,
zda jsou dány důvody pro vyloučení soudců, kteří mají věc v souladu s rozvrhem práce projednat
a rozhodnout, v daném případě soudců senátu 9 A Městského soudu v Praze - JUDr. Naděždy
Řehákové, Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové. Teprve v případě, že by Nejvyšší
správní soud shledal vyloučení těchto soudců, resp. některého či některých z nich, z projednávání
a rozhodnutí věci, posuzoval by žalobcem tvrzené důvody podjatosti ve vztahu k dalším
soudcům, především těm, kteří podle rozvrhu práce členy daného senátu zastupují,
a byli by tak povoláni k posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005-34, nebo ze dne 28. 5. 2014, čj. Nao 163/2014-29).
[5] Námitka podjatosti není ve vztahu k soudcům JUDr. Naděždě Řehákové,
Mgr. Martinu Kříži a JUDr. Ivance Havlíkové důvodná.
[6] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Dle §8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní
skutečnosti, jež podjatost soudce zakládají.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo
nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána soudci
a přikázána jinému soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).
[8] Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska.
Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení účastníka řízení nebo samotného soudce,
že v daném případě neměl by pro podjatost rozhodovat soudce k projednání a rozhodnutí
věci povolaný, objektivní kritérium naproti tomu stvrzuje, zda soudce skýtá dostatečné
záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti o jeho nestrannosti. V dané věci bylo
subjektivní stanovisko žalobce podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí
jmenovaných tří soudců zabýval. Subjektivní náhled těchto soudců, jak vyplývá z jejich vyjádření,
svědčí naopak o tom, že se za podjaté v souzené věci nepovažují.
[9] Z hlediska objektivního Nejvyšší správní soud důvod pro (výjimečné) vyloučení
jmenovaných soudců dle §8 odst. 1 s. ř. s. nezjistil. Žalobce namítl, že soudci mohou mít zájem
na tom, aby se mu informací požadovaných od ministerstva spravedlnosti nedostalo,
neboť veřejně deklarují vážný zájem na uzavření dohody o platech s vládou a mají vůli domáhat
se svého platu i soudní cestou. K takto formulované námitce se tématem přibližuje toliko bod 18.
(z dvaceti sedmi bodů) uvedený v podání žalobce ze dne 9. 2. 2015, dle kterého žalobce žádal
od ministerstva spravedlnosti informaci „jaký byl návrh nynější vlády na zvýšení platů soudců a státních
zástupců (přehled)“. Dle Nejvyššího správního soudu však z námitky žalobce není zřejmé,
v čem tkví konkrétně příčina údajné podjatosti soudců. Z věci se ani nepodává a žalobce
to netvrdí, že by se uvedení tři soudci mající věc dle rozvrhu práce rozhodovat,
osobně aktivně angažovali v otázce zvyšování platů (platové základny) soudců a usilovali
o jakési „utajení“ návrhů s touto otázkou souvisejících. Na rozdíl od žalobce tak má zdejší soud
za to, že skutečnost (obecně známá) o řešení (některými) soudci a ministerstvem
spravedlnosti otázky dorovnání již vyplacených platů soudcům nezakládá z objektivního hlediska
důvod podjatosti jmenovaných tří soudců ve vztahu k posouzení a rozhodnutí konkrétní
otázky o povinnosti žalobce zaplatit určitou úhradu za vyhledání a poskytnutí informací,
včetně informace o obsahu „návrhu vlády na zvýšení platů soudců a státních zástupců“. Není žádného
důvodu se domnívat, že by se jmenovaní soudci záměrně snažili ztížit či zabránit žalobci získat
požadované informace tím, že by se ztotožnili s požadavkem správních orgánu na úhradu
částky 450 Kč.
[10] Ostatní žalobcem požadované informace, formulované ve dvaceti šesti
bodech podání ze dne 9. 2. 2015, se týkaly otázek zcela odlišných, než jsou platy soudců,
např. poměru počtu soudců a soudkyň u českých soudů, počtu přísedících působících v ČR,
procentního poměru řízení skončených u soudů zastavením řízení či odmítnutím žaloby
atd. Stran těchto požadovaných informací žalobce neuvedl, proč by uvedení soudci měli mít
zájem na ztížení přístupu žalobce k těmto typům informací; ani Nejvyšší správní soud objektivní
důvod svědčící o jejich podjatosti nenalezl.
[11] S ohledem na uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Městského soudu
v Praze JUDr. Naděžda Řeháková, Mgr. Martin Kříž a JUDr. Ivanka Havlíková nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 42/2015.
Z již uvedených důvodů se Nejvyšší správní soud nezabýval možnou podjatostí dalších soudců
Městského soudu v Praze či jiných krajských soudů.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu