ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.295.2015:18
sp. zn. Nao 295/2015 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové,
soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: J. V.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1,
Praha 2, o námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 41 A 55/2015,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová ne ní v y l o uč e na
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 41 A 55/2015.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podáním doručeným Krajskému soudu v Brně dne 23. 10. 2015 vznesl
v rámci řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 41 A 55/2015 námitku podjatosti
vůči soudkyni JUDr. Janě Kubenové. Námitku odůvodnil odkazem na konkrétní soudní řízení,
která byla dle jeho názoru negativně a protiprávně touto soudkyní vedena s tím, že účelově
nevzala v potaz pravdu a předložené důkazy. Žalobce má za to, že soudkyně v těchto řízeních
rozhodovala jednostranně a porušila jeho základní lidská práva. Doposud se nemohl ničeho
dovolat; ve všech řízeních je postupováno stejně a s nulovou úspěšností.
[2] Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová ke vznesené námitce podjatosti
uvedla, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.
[3] Námitka podjatosti není důvodná.
[4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech . Rozhodnutí o vyloučení soudce
představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Postup, kterým je věc odnímána soudci a přikázána jinému soudci, je vyhrazen
pouze pro ojedinělé případy (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).
[5] Žalobce opřel námitku podjatosti soudkyně krajského soudu v této věci
pouze na jejím postupu v jiných věcech. Zdejší soud přitom konstatuje, že soudce není vyloučen
z rozhodování věci, jestliže rozhodoval v jiných věcech téhož žalobce (viz §8 odst. 1 poslední
věta s. ř. s.). Soudce tedy nemůže být shledán podjatým jen na zá kladě svého postupu v jiných,
byť i žalobcových, věcech. Žalobce nemůže být s takto formulovanou námitkou podjatosti
úspěšný, ani pokud zcela obecně deklaruje, že byla porušena jeho lidská práva,
či že byl diskriminován. Tato tvrzení jsou nekonkrétní a pro zdejší soud v tomto řízení
neuchopitelná. Dle §8 odst. 5 s. ř. s. totiž musí být námitka podjatosti zdůvodněna
a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, jež podjatost soudce zakládají.
[6] Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudkyně Krajského soudu v Brně
Jana Kubenová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u téhož soudu
pod sp. zn. 41 A 55/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu