ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.308.2015:57
sp. zn. Nao 308/2015 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce V. K.,
zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Ostrava, Josefa Skupy 1639/21,
proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Ostrava, Zelená 3158/34a, o
přezkoumání rozhodnutí žalované z 29. 1. 2015, č. j. 48000/000432/15/010/PD, o námitce
podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům senátu 78 Ad správního úseku Krajského soudu
v Ostravě,
takto:
Soudci senátu 78 Ad správního úseku Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiří Gottwald,
JUDr. Petr Indráček a JUDr. Jana Záviská ne j s o u v y l o uč e ni z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 78 Ad 1/2015.
Odůvodnění:
Žalobce podal 31. 3. 2015 žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě , kterou se domáhá
zrušení rozhodnutí žalované z 29. 1. 2015, č. j. 48000/000432/15/010/PD. V tomto řízení
požádal krajský soud o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce. Krajský soud
usnesením z 29. 7. 2015, č. j. 78 Ad 1/2015 - 40 jeho žádostem vyhověl.
Žalobce proti tomuto usnesení podal kasační stížnost a současně v ní uplatnil námitku
podjatosti vůči soudcům senátu 78 Ad tohoto soudu, zejména vůči předsedovi senátu Mgr. Jiřímu
Gottwaldovi.
Žalobce uvedl, že námitku podjatosti činí na základě skutečností a zjištění,
že je Mgr. Gottwald vůči jeho osobě podjatý pro kritiku činnosti senátů, kterých je členem,
pro kritiku jeho kolegů soudců či pro svoji nezpůsobilost naplnit článek 90 Ústavy ČR
a slib soudce, když rozhoduje v rozporu se zákony, pravomocnými rozsudky soudu, nálezy
Ústavního soudu ČR a judikáty soudů. Soudci senátu 78 Ad poté Nejvyššímu správnímu soud u
předložili vyjádření, podle něhož žalobce osobně ani z úředního styku neznají a k žalobci
ani k projednávané věci nemají žádný vztah, z něhož by vyplýval důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti ve věci.
Podle §8 odst. 1 věta první č. 150/2002 Sb., soudn í řád správní (dále též „s. ř. s.“) platí,
že „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci,
kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. “
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ust anovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný
soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého
rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní
stát (ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zá konnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska.
Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí
o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto
ohledu.
Žalobce se v námitce víceméně omezil na obecné výtky, které dovozuje ze svých
zkušeností z jiných předchozích či paralelně probíhajících řízení u tohoto soudu, případně
na základě svých osobních domněnek a soudů o postoji soudců k jeho osobě. I když se žalobce
subjektivně může domnívat, že je tím dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudců senátu
78 Ad, Nejvyšší správní soud konstatuje, že právě na takto koncipovanou námitku podjatosti
dopadá právní úprava ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. věty třetí.
Podle tohoto ustanovení platí, že „[d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
Nekonkrétní odkazy navrhovatele na předchozí rozhodování uvedených soudců v jiných
věcech a na jejich možná pochybení, jak vyplývá z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. in fine, proto
nemohou být důvodem pro jejich vyloučení. Je tomu tak proto, že eventuální náprava takových
pochybení přísluší soudům vyšší instance při rozhodování o opravných prostředcích, eventuálně
též Ústavnímu soudu při rozhodování o ústavní stížnosti.
Ani sami soudci, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti, si poté nejsou vědomi
přímého poměru k věci nebo k účastníkům. Dojem žalobce o podjatosti těchto soudců
pro kritiku je tedy nanejvýše jeho osobním názorem. Ze spisu krajského soudu dále vyplývá,
že výše jmenovaní soudci se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci
u žalovaného správního orgánu.
Vzhledem k tomu, že z navrhovatelem uvedených skutečností nevyplývají důvody
podjatosti soudců ve smyslu ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. a sami soudci pochybnosti
o nepodjatosti vyloučili, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci senátu 78 Ad správního
úseku Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiří Gottwald, JUDr. Petr Indráček, JUDr. Jana Záviská
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 78 Ad 1/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 2. prosince 2015
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu