ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.31.2015:31
sp. zn. Nao 31/2015 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce
zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce:
Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31,
Brno, týkající se řízení vedeného pod sp. zn. 59 Af 191/2014, o žalobě proti rozhodnutím
žalovaného ze dne 5. 6. 2014, č. j. 14037/14/5000-14402-809436 a č. j. 14041/14/5000-14402-
704389, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči všem soudcům Krajského soudu v
Ústí nad Labem – pobočky v Liberci a o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodů tzv.
delegace nutné,
takto:
I. Soudci Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Karolína Tylová, LL.M., JUDr. Pavel Vacek
a Mgr. Hana Ptáčková nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci
žalobce vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci
pod sp. zn. 59 Af 191/2014.
II. Návrh na přikázání věci jinému než Krajskému soudu v Ústí nad Labem se zamítá .
Odůvodnění:
Žalobce uplatnil v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2014,
č. j. 14037/14/5000-14402-809436 a č. j. 14041/14/5000-14402-704389, po postoupení věci
z Krajského soudu v Brně Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci (dále
jen „krajský soud“) a poté, co byl krajským soudem vyzván k zaplacení soudních poplatků,
včasnou námitku podjatosti „všech soudců zdejšího soudu v aktuálním obsazení s návrhem na jejich
neprodlené vyloučení z projednávání a rozhodnutí nejenom této věci a předložení věci k rozhodnutí podle §12
odst. 1 o. s. ř. (sic!), neboť věc musí být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu delegace nutné, protože
jinak opět reálně hrozí, že jimi bude pokračováno v dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného
a spravedlivého rozhodování soudů“.
Z aktuálního rozvrhu práce krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že námitka
podjatosti se týká soudců správního úseku krajského soudu, jimiž jsou Mgr. Lucie Trejbalová,
Mgr. Karolína Tylová, LL.M., JUDr. Pavel Vacek a Mgr. Hana Ptáčková. K předkládací zprávě
krajského soudu byla připojena vyjádření těchto soudců k námitce podjatosti; všichni uvedli,
že se za podjaté nepovažují, neboť nemají žádný vztah k účastníkům ani k projednávané věci,
nepodíleli se ani na projednání a rozhodování věci před správním orgánem.
Z odůvodnění námitky podjatosti se podává, že důvod pro vyloučení soudců krajského
soudu spatřuje žalobce v tom, že podle jeho názoru v této a jiných věcech nerozhodují „nezávisle,
nestranně, odborně a spravedlivě“.
Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) jsou
soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem). Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí
být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. Jakkoli je žalobcova námitka podjatosti velmi obecná a – izolovaně
posuzováno – za hranicí požadavku na její odůvodněnost a konkrétnost, z jejího obsahu
a ze skutečnosti, že žalobce vedl a vede před správními soudy, včetně krajského soudu, celou
řadu soudních sporů, Nejvyšší správní soud dovozuje, že ji žalobce opírá o rozhodování
krajského soudu v jeho věcech, jež předcházejí, kterých bylo podle spisu u krajského soudu
v době postoupení věci celkem 13 (lustrum na č. l. 19 spisu krajského soudu).
Námitka podjatosti není důvodná.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení
soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle
níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví
zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Zákon přitom
stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům krajského soudu tedy neobstojí,
neboť ji vztahuje k jejich presumovanému „postupu ... v řízení o projednávané věci“ a k jejich
„rozhodování v jiných věcech“, tj. k důvodům, jež podle výslovného ustanovení §8 odst. 1 věty
poslední s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou.
Proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku I tohoto usnesení uvedeno.
Vzhledem k tomu ani logicky nemohlo být vyhověno návrhu žalobce na přikázání věci
jinému než Krajskému soudu v Ústí nad Labem, neboť nebyla splněna podmínka tzv. delegace
nutné dle §9 odst. 1 s. ř. s., tzn., že pro vyloučení všech soudců specializovaných senátů místně
příslušného krajského soudu nelze sestavit senát. Jak je z výroku I zřejmé, nikdo z těchto soudců
vyloučen nebyl. Proto byl návrh na přikázání věci jinému soudu výrokem II zamítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. ledna 2015
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu