ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.314.2015:48
sp. zn. Nao 314/2015 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: a) Ing. F. B.,
b) H. B., proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2015, č. j. KUJI 54608/2015,
sp. zn. OUP 205/2015-Ko-2, o námitce podjatosti vznesené žalobci vůči soudcům senátu
29 A Krajského soudu v Brně,
takto:
Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina
Mrázová, Ph.D., a Mgr. Petr Pospíšil nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí
věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 155/2015.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) dne 20. 10. 2015
napadli žalobci rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2015, č. j. KUJI 54608/2015,
sp. zn. OUP 205/2015-Ko-2, kterým bylo k odvolání žalobců změněno rozhodnutí
Městského úřadu Moravské Budějovice ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. Výst-2891/2006-ODSN-No,
č. j. MUMB/OVUP/7872/2015, jímž nebylo nařízeno odstranění stavby, přičemž ve zbytku
žalovaný odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil.
Podáním doručeným krajskému soudu dne 24. 11. 2015 žalobci namítli podjatost soudců
JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila, členů senátu
29A Krajského soudu v Brně, kteří byli rozvrhem práce krajského soudu určeni k projednání
a rozhodnutí věci. Námitku podjatosti žalobci zdůvodnili tím, že s ohledem na své dosavadní
zkušenosti s uvedenými soudci nevěří v jejich objektivitu, přičemž uvedli, že uvedení soudci
o obdobné věci již rozhodovali (žalobci odkázali na žalobu ze dne 28. 12. 2014, projednávanou
krajským soudem pod sp. zn. 29 A 112/2014), přičemž považují za téměř vyloučené, že by v nyní
projednávané věci mohli jmenovaní soudci rozhodnout jinak; tuto skutečnost považují za natolik
závažnou, že ji lze podřadit pod jeden z důvodů podjatosti dle §8 odst. 1 s. ř. s. Žalobci dále
uvedli, že v současné době jsou Ministerstvem spravedlnosti projednávány dvě žádosti o úhradu
nemajetkové újmy, která měla vzniknout v důsledku porušení práva na projednání věci
v přiměřené lhůtě senátem složeným ze jmenovaných soudců, což rovněž může mít vliv na jejich
rozhodování. Z těchto důvodů mají žalobci pochybnosti o nepodjatosti těchto soudců, a proto
navrhli, aby byli z projednávání dané věci vyloučeni.
Soudkyně (předsedkyně senátu, jemuž byla dle rozvrhu práce věc přidělena k projednání
a rozhodnutí) JUDr. Zuzana Bystřická se k námitce podjatosti vznesené žalobci vyjádřila tak,
že namítané důvody nejsou relevantní, k žalobci ani k předmětu řízení nemá žádný osobní poměr,
není nijak zainteresována na výsledků řízení, žalobkyni b) nezná a žalobce a) zná toliko z jednací
síně, neboť se podílela na projednávání již skončených i neskončených věcí žalobců.
Soudkyně JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D., se k námitce podjatosti vznesené žalobci
vyjádřila tak, že nemá žádný osobní poměr k žalobcům ani k předmětu řízení, není nijak
zainteresována na výsledků řízení, žalobce a) zná pouze z jednací síně, neboť rozhodovala
v několika jeho věcech. Žalobci tvrzené důvody podjatosti nepovažuje za relevantní.
Soudce Mgr. Petr Pospíšil se k námitce podjatosti vznesené žalobci vyjádřil tak,
že k účastníkům ani jejich zástupcům nemá poměr, pro nějž by byl dán důvod pochybovat o jeho
nepodjatosti, žalobce a) zná pouze z jednací síně, neboť se podílel na rozhodování v několika
skončených i dosud neskončených věcech žalobce, žalobkyni b) nezná a okolnosti uváděné
žalobci nevedou k vyloučení soudce.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není
důvodná.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba
zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce.
Námitka musí být uplatněna do jednoho týdne ode dne, kdy se osoba o podjatosti dozvěděla;
zjistí-li tato důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, jimž je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný.
Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., tak je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen
by byl taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním
při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně
nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě ovšem žalobci
žádný podobný vztah nenamítají.
Jde-li o důvody uvedené v druhé větě §8 odst. 1 s. ř. s (tj. vyloučení soudce z důvodu
jeho podílu na předchozím soudním řízení), smysl a účel tohoto ustanovení spočívá ve vyjádření
principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky
vnitřní nezávislosti soudní soustavy a tím i práva každého na spravedlivý proces. S ohledem
na specifika správního soudnictví je nutno pojem „předchozí soudní řízení“ vykládat tak, že tutéž věc
nemůže u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat stejný
soudce. O takový případ však evidentně nejde, neboť věc je ve fázi řízení před krajským soudem
coby soudem prvního stupně. Žalobci také nenamítají, že by se jmenovaní soudci jakkoliv podíleli
na vydání rozhodnutí před správním orgánem.
Z námitky podjatosti vyplývá, že je podána s ohledem na předchozí rozhodovací činnost
jmenovaných soudců. Zde je třeba opětovně poukázat na znění §8 odst. 1 s. ř. s., kde je výslovně
uvedeno, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce může být
vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka
řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu
však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.
K námitce žalobců, že nepodjatost soudců může být zpochybněna rovněž tím,
že Ministerstvo spravedlnosti projednává žádosti o náhradu nemajetkové újmy údajně vzniklé
v důsledku porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě senátem složeným
ze jmenovaných soudců, Nejvyšší správní soud konstatuje, že ani zde se nejedná o skutečnost
podřaditelnou pod důvody podjatosti ve (shora vyloženém) smyslu §8 odst. 1 s. ř. s.
Lze tedy uzavřít, že námitky žalobců neobsahují žádné skutečnosti, které by bylo možno
podřadit pod důvody podjatosti a ani z vyjádření soudců JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Kateřiny
Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila neplyne nic, na základě čehož by bylo možné pochybovat
o jejich nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze spisu krajského soudu.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku
podjatosti neshledal důvodnou, přičemž je zcela v souladu s principy materiálního právního státu,
aby soudci, jimž byla věc dle rozvrhu práce přidělena, o ní rozhodli.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. prosince 2015
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu