ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.315.2015:33
sp. zn. Nao 315/2015 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Ing. F. B., proti
žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské nám. 1,
Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. ZKI BR-O-
87/728/2015, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová,
Ph.D., a Mgr. Petr Pospíšil nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 149/2015.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) dne 5. 10. 2015
napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. ZKI BR-O-87/728/2015,
kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu
pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice, ze dne 25. 5. 2015, č. j. OR-32/2015-
741.
Podáním doručeným krajskému soudu dne 24. 11. 2015 žalobce namítl podjatost soudců
JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila. Námitku
podjatosti žalobce zdůvodnil tím, že s ohledem na své dosavadní zkušenosti s uvedenými soudci
nevěří v jejich objektivitu, přičemž uvedl, že spolu se svou manželkou podal další námitku
podjatosti vůči těmto soudcům, což může mít vliv na jejich rozhodovací činnost. Žalobce dále
uvedl, že v současné době jsou Ministerstvem spravedlnosti projednávány dvě žádosti o úhradu
nemajetkové újmy, která měla vzniknout v důsledku porušení práva na projednání věci
v přiměřené lhůtě senátem složeným ze jmenovaných soudců, což rovněž může mít vliv na jejich
rozhodování. Z těchto důvodů má žalobce pochybnosti o nepodjatosti těchto soudců, a proto
navrhl, aby byli z projednávání dané věci vyloučeni.
Soudci senátu, jemuž byla dle rozvrhu práce věc přidělena k projednání a rozhodnutí,
JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D., a Mgr. Petr Pospíšil se k námitce
podjatosti vznesené žalobcem shodně vyjádřili tak, že namítané důvody nejsou relevantní,
k žalobci ani k předmětu řízení nemají žádný osobní poměr, nejsou nijak zainteresováni
na výsledku řízení a žalobce znají toliko z jednací síně, neboť se podíleli na projednávání
již skončených i neskončených věcí žalobce.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není
důvodná.
Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba
zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce.
Námitka musí být uplatněna do jednoho týdne ode dne, kdy se osoba o podjatosti dozvěděla;
zjistí-li tato důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, jimž je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný.
Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., tak je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen
by byl taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním
při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně
nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě ovšem žalobce
žádný podobný vztah nenamítá.
Jde-li o důvody uvedené v druhé větě §8 odst. 1 s. ř. s (tj. vyloučení soudce z důvodu
jeho podílu na předchozím soudním řízení), smysl a účel tohoto ustanovení spočívá ve vyjádření
principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky
vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. S ohledem
na specifika správního soudnictví je nutno pojem „předchozí soudní řízení“ vykládat tak, že tutéž věc
nemůže u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat stejný
soudce. O takový případ však evidentně nejde, neboť věc je ve fázi řízení před krajským soudem
coby soudem prvního stupně. Žalobce také nenamítá, že by se jmenovaní soudci jakkoliv podíleli
na vydání rozhodnutí před správním orgánem.
Z námitky podjatosti vyplývá, že je podána s ohledem na předchozí rozhodovací činnost
jmenovaných soudců. Zde je třeba opětovně poukázat na znění §8 odst. 1 s. ř. s., kde je výslovně
uvedeno, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce může být
vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka
řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu
však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.
Stejně tak skutečnost, že žalobce podal námitku podjatosti uvedených soudců také
v dalších řízeních, nemůže bez dalšího vést k závěru o jejich podjatosti ve smyslu shora
citovaného ustanovení. K námitce žalobce, že nepodjatost soudců může být zpochybněna rovněž
tím, že Ministerstvo spravedlnosti projednává žádosti o náhradu nemajetkové újmy žalobce
vzniklé v důsledku porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě senátem složeným
ze jmenovaných soudců, Nejvyšší správní soud konstatuje, že ani zde se nejedná o skutečnost
podřaditelnou pod důvody podjatosti ve (shora vyloženém) smyslu §8 odst. 1 s. ř. s.
Lze tedy uzavřít, že námitky žalobce neobsahují žádné skutečnosti, které by bylo možno
podřadit pod důvody podjatosti a ani z vyjádření soudců JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Kateřiny
Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila neplyne nic, z čeho by bylo možno pochybovat o jejich
nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku
podjatosti neshledal důvodnou, přičemž je zcela v souladu s principy materiálního právního státu,
aby soudci, jimž byla věc dle rozvrhu práce přidělena, o ní rozhodli.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. prosince 2015
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu