ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.471.2014:9
sp. zn. Nao 471/2014 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Petra Mikeše v právní věci žalobců: a) A. H. a b) H. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o námitce podjatosti
vznesené žalobci ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 96/2014 – 22,
takto:
Návrh se od mítá .
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) se žalobci domáhali
zrušení usnesení krajského soudu ze dne 29. 5. 2014, č. j. 16 Nc 434/2013 – 15.
V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 12. 2014 žalobci uplatnili námitku
podjatosti podle ustanovení §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění
(dále jen „s. ř. s.“), vůči soudcům krajského soudu Davidu Rausovi, Kateřině Kopečkové a Petru
Šebkovi.
[2] Podjatost těchto soudců má spočívat v jejich subjektivním a zmatečném rozhodování,
též v rozporu s dobrými mravy, Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Tím měli narušit
důvěru stěžovatelů v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu.
[3] Žalobci vznesli námitku podjatosti v řízení vedeném u krajského soudu
pod sp. zn. 62 A 96/2014 – 22. Nejvyšší správní soud zjistil, že toto řízení bylo ukončeno vydáním
usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. 62 A 96/2014 – 22, kterým byla žaloba odmítnuta.
Usnesení nabylo právní moci dne 4. 12. 2014.
[4] Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení [ú]častník
nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce.
Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí- li důvod podjatosti při jednání,
musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna
a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením
po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je -li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce,
senát po jejich vyjádření.
[5] Rozhodování o vyloučení soudce se realizuje v rámci relativně samostatného řízení
(i když procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které lze na základě dispoziční zás ady zahájit
výlučně na návrh, tedy námitkou podjatosti uplatněnou v souladu s ustanoveními §37 odst. 2 a §8
odst. 5 s. ř. s. Řízení o námitce podjatosti se ukončuje usnesením s meritorním výrokem,
v případě zpětvzetí námitky se použije §47 písm. a) s. ř. s., podle něhož se řízení zastaví.
V tomto řízení se aplikuje i ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., na jehož základě nestanoví- li
tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže otázce již rozhodl
nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení
a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.
[6] Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 – 7
(dostupném na www.nssoud.cz), konstatoval, že „[j]ednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout
o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s. je existence takového řízení,
tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále ved eno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto. Ve správním soudnictví
je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, toliko u těch rozhodnutí,
u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost; v takovém případě by bylo
možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1
písm. c) s. ř. s.“
[7] Řízení o žalobě bylo před krajským soudem pravomocně skončeno vydáním usnesení
krajského soudu ze dne 20. 11. 2014, č. j. 62 A 96/2014 – 22. Je-li řízení ve věci žalobců
již pravomocně skončeno, znamená to pro samostatné řízení o námitce podjatosti vedené
před Nejvyšším správním soudem neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Námitku podjatosti
soudců Krajského soudu v Brně Davida Rause, Kateřiny Kopečkové a Petra Šebka proto Nejvyšší
správní soud odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[8] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že námitka podjatosti proti jmenovaným
soudcům byla obsažena v kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu ze dne 20. 11. 2014,
č. j. 62 A 96/2014 – 22. Zdejší soud se proto otázkou podjatosti bude zabývat při přezkumu tohoto
rozhodnutí krajského soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu