ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.94.2015:17
sp. zn. Nao 94/2015 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Okresní soud v Českých Budějovicích, se sídlem Lidická 20, České Budějovice, v
řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 10 A 56/2015,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie
Trnková a Mgr. Helena Nutilová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci
vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 56/2015.
Odůvodnění:
Žalobce v podání ze dne 12. 2. 2015 , kterým se domáhá ochrany před nezákonným
zásahem předsedy Okresního soudu v Českých Budějovicích, uplatnil námitku podjatosti „všech
soudců Krajského soudu v Č. Budějovivích.“ Tuto námitku odůvodnil tím, že „[p]ředseda KS toleruje
nezákonné počínání správy OS, …. Soudci mají svůj orgán (Soudcovská rada), aby nedovolili předsedovi soudu
ohrožovat důvěryhodnost soudu podanými žalobami – soustavně nedbají své ctihodnosti – KS v Č. Budějovicích
je soudem vyššího stupně OS – tentýž KS zadržuje předchozí žalobu v téže věci i vadně poučuje o opravném
prostředku – KS také tiskne na obálky pokyn prostě – výhradně jen adresátu, ač takových obálek nepoužívá už
soustavně, ale nepravidelně – právo na nezaujatého soudce je prioritní před svěřeným úkolem státního orgánu, …. “
Krajský soud v Českých Budějovicích předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o námitce podjatosti podle ust. §8 odst. 5 s. ř. s. Soud kyně JUDr. Věra Balejová,
JUDr. Marie Trnková a Mgr. Helena Nutilová uvedly, že se necítí být podjatými, neboť
k projednávané věci ani k žalobci nemají žádný vztah.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní
zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci . Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen ze závažných důvodů, které mu, alespoň
potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvod
pochybovat o nepodjatosti soudce se musí opírat o konkrétní objektivní zjištění o jeho poměru
k věci, účastníkům či jejich zástupcům, a nikoli pouze o obecné a ničím nepodložené spekulace
nebo domněnky účastníků (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2008,
sp. zn. III. ÚS 1944/08).
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda li existuje důvod zakládající podjatost
u soudkyň, kterým byla věc přidělena v souladu s rozvrhem práce. Platí totiž, že „ [v]znese-li
účastník námitku podjatosti soudců určitého soudu a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc
přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude
shledán důvod k vyloučení“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006,
č. j. Nao 32/2005 - 34). Podjatost soudkyň JUDr. Věry Balejové, JUDr. Marie Trnkové
a Mgr. Heleny Nutilové přitom stěžovatel přímo nenamítal a konkrétněji se vyjádřil jen
k nepatřičné benevolenci předsedy krajského soudu, který toleruje určité jednání správy
okresního soudu. Žalobce v námitce podjatosti tak vůbec neuvedl, v čem spatřuje podjatost
uvedených soudkyň. Námitka podjatosti, formulovaná obecně a vůči všem soudcům určitého
soudu, nemůže obstát z hlediska požadavku ust. §8 odst. 1 věta první a třetí s. ř. s. Žalobcem
tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové, které
by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudkyň k žalobci či k věci samé, pro nějž
by mohly existovat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádnými dalšími skutečnostmi,
které by nasvědčovaly podjatosti soudkyň, uplatněná námitka podjatosti odůvodněna není. Proto
Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Jen pro úplnost lze dodat, že neobstojí ani žalobcovo tvrzení o úmyslném věcném
neprojednávání jeho žalob krajským soudem. Nejvyššímu správnímu soudu je totiž z jeho úřední
činnosti znám postup žalobce v mnoha soudních řízeních, v nichž častokrát nedochází
k věcnému projednání žaloby jen v důsledku žalobcova ignorování jeho procesních povinností.
Podjatost shora uvedených soudkyň nemůže založit ani zcela obecná námitka, že Krajský
soud v Českých Budějovicích je soudem vyššího stupně ve vztahu k Okresnímu soudu v Českých
Budějovicích. Příslušnost krajského soudu k projednání žaloby totiž vyplývá ze zákona ( ust. §7
odst. 2 s. ř. s.), tudíž se vztahem krajského a okres ního soudu nemá nic společného.
V daném případě je třeba hodnotit jako zcela irelevantní i námitku žalobce, že krajský
soud tiskne na obálky pokyn „výhradně jen adresátu“, neboť tato skutečnost nemůže být důvodem
vedoucím k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci pro jeho podjatost ve smyslu
ust. §8 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. dubna 2015
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu