ECLI:CZ:NSS:2015:PST.1.2014:24
sp. zn. Pst 1/2014 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Petra Mikeše a JUDr. Miloslava Výborného, v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: ZVON, se sídlem Staroměstské náměstí 13, Mladá
Boleslav, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
takto:
I. Politické hnutí ZVON se r o z p o u š t í .
II. Navrhovatelce se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
III. Likvidátorem se u r č u je Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem
Bubeníčkova 44, Brno.
Odůvodnění:
[1] Dne 5. 12. 2014 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na rozpuštění politického hnutí ZVON (dále jen „odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon
o politických stranách“). Návrh odůvodnila tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu
ze dne 3. 5. 2012, čj. Pst 32/2011 - 52, byla činnost odpůrce pozastavena, a to pro opakované
nesplnění povinností plynoucích z §18 odst. 1 zákona o politických stranách; odpůrce pochybil
v tom, že nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2009 v úplnosti
a za rok 2010 vůbec. Navrhovatelka citovala §14 odst. 2 téhož zákona a uvedla, že odpůrce
po pozastavení jeho činnosti nečinil kroky k odstranění závadného stavu. Dále navrhovatelka
uvedla, že odpůrce v rozporu se zákonem nepředložil ani výroční finanční zprávy za roky 2011,
2012 a 2013, což má vyplývat z usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 1136 z 38. schůze
konané dne 3. 5. 2012, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí za rok 2011, z usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 1661 z 53. schůze
konané dne 15. května 2013, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí za rok 2012, a z usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 275 z 8. schůze
konané dne 15. května 2014, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí za rok 2013. Dle navrhovatelky odpůrce nesplnil svou povinnost ani
dodatečně.
[2] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
[3] Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci bez jednání za podmínek §51 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Nejvyšší správní soud k dané věci uvádí následující. Pravomoc a příslušnost tohoto soudu
rozhodovat o rozpuštění politických stran a hnutí je založena §15 odst. 1 zákona o politických
stranách a současně i §4 odst. 2 písm. b) ve spojení s §95 s. ř. s. Návrh na rozpuštění politické
strany nebo hnutí je oprávněna podat vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu,
může návrh podat prezident republiky (§15 odst. 1 zákona o politických stranách). Podle
ustanovení §96 s. ř. s. rozhoduje soud o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického
hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 téhož zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně
do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 téhož zákona může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1
až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
[6] Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách při pozastavení činnosti mohou strana
a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu
o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti,
pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v §15 téhož zákona žalobu
ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
[7] Podle §13 odst. 6 zákona o politických stranách strana nebo hnutí mohou být zrušeny
rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění, jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až 5 nebo jestliže
i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají
skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí
určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.
[8] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že dle jeho rozsudku ze dne 3. 5. 2012,
čj. Pst 32/2011 - 52 (jenž nabyl právní moci dne 21. 5. 2012), bylo prokázáno, že odpůrce
nesplnil povinnost řádně předložit výroční finanční zprávu za rok 2009 v úplnosti a za rok 2010
výroční finanční zprávu nepředložil vůbec, proto Nejvyšší správní soud pozastavil činnost
odpůrce, přičemž výslovně uvedl, že pokud nedojde k nápravě vadného stavu ve stanovené lhůtě,
bude následně podán návrh na rozpuštění odpůrce. Navrhovatelka podala dne 5. 12. 2014 návrh
na rozpuštění odpůrce z důvodu trvajícího neodstranění nedostatků, jež byly důvodem
pro pozastavení činnosti odpůrce. Protože Nejvyšší správní soud rozhoduje podle skutkového
stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí, vyžádal si před vydáním tohoto rozhodnutí aktuální
informace ohledně řádného předložení těchto dvou výročních finančních zpráv. Ze sdělení
Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 3. 2. 2015,
čj. PS2015/1196 2015/KV/76 plyne, že odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně výroční
finanční zprávu za rok 2009 v úplnosti a za rok 2010 ji nepředložil vůbec, přičemž v obou
případech tak neučinil ani do dne rozhodování soudu.
[9] Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť vyplývá, že odpůrce opakovaně nesplnil zákonem uložené povinnosti,
když dosud řádně nepředložil (úplné) výroční finanční zprávy za roky 2009 a 2010. Odpůrce
tedy neodstranil stav, pro který byla jeho činnost pozastavena. Neučinil tak ani v době
rozhodování Nejvyššího správního soudu. Odpůrce proto nesplnil opakovaně povinnost
uloženou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může být rozhodnuto o pozastavení činnosti
politické strany či hnutí a následně v souladu s §13 odst. 6 téhož zákona i o jejich rozpuštění.
[10] Znak opakovaného porušování zákonů ze strany odpůrce je naplněn
i tím, že dosud nepředložil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ani výroční finanční zprávy
za roky 2011, 2012 a 2013, čímž opakovaně a trvale porušuje svoji povinnost dle §18 odst. 1
zákona o politických stranách. Dle obsahu spisu Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle výše
zmíněného usnesení Poslanecké sněmovny č. 1136 odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu
za rok 2011, pročež Poslanecká sněmovna požádala vládu o podání návrhu na pozastavení jeho
činnosti. Z výše citovaného usnesení Poslanecké sněmovny č. 1661 odpůrce nepředložil výroční
finanční zprávu za rok 2012, pročež Poslanecká sněmovna požádala vládu o podání návrhu
na pozastavení jeho činnosti. Z výše citovaného usnesení Poslanecké sněmovny č. 275 pak
vyplývá, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2013 a Poslanecká sněmovna
požádala vládu o podání návrhu na zrušení odpůrce. I ohledně výročních finančních zpráv
za roky 2011, 2012 a 2013 si Nejvyšší správní soud vyžádal aktuální informaci, přičemž z téhož
sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, plyne, že odpůrce
nepředložil Poslanecké sněmovně předmětné výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013, a to
ani do dne rozhodování soudu.
[11] S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění
politického hnutí ZVON.
[12] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrce, který nebyl v řízení
úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatelce, která v řízení úspěšná byla,
nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné
činnosti, a proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[13] Podle §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud likvidátorem
Mgr. Radslava Janečka, advokáta se sídlem Bubeníčkova 44, Brno. Likvidátor bude postupovat
přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§12 odst. 4
zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p r á v n ě n o podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními
nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto
rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 odst. 1, 2;
§79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění
pozdějších předpisů).
V Brně dne 4. února 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu