ECLI:CZ:NSS:2015:PST.12.2014:22
sp. zn. Pst 12/2014 - 22
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Petra Mikeše a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: „Viktor Kožený – Občanská federální
demokracie“, politická strana, se sídlem Ohradní 1159/65, Praha 4, v řízení o návrhu
na rozpuštění politické strany,
takto:
I. Politická strana „Viktor Kožený – Občanská federální demokracie“ se r o z p o u š t í .
II. Navrhovatelce se n e p ř iz n á v á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Likvidátorem se u r č u je Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem
Bubeníčkova 44, Brno.
Odůvodnění:
[1] Dne 5. prosince 2014 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen
„navrhovatelka“) návrh na rozpuštění politické strany „Viktor Kožený – Občanská federální
demokracie“ (dále jen „odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o politických stranách“). Navrhovatelka uvedla, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu
ze dne 21. 12. 2011, č. j. Pst 38/2011 - 15, byla činnost odpůrce pozastavena, a to pro opakované
nesplnění povinností plynoucích z ustanovení §18 odst. 1 zákona o politických stranách.
Odpůrce pochybil v tom, že nepředložil Poslanecké sněmovně Parlamentu výroční finanční
zprávy za roky 2009 a 2010. Přitom podle ustanovení §14 odst. 2 cit. zákona mohou strany
a hnutí, jejichž činnost byla pozastavena, činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li nadále skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, lze podat
návrh na rozpuštění.
[2] Po pozastavení činnosti odpůrce neučinil kroky k odstranění závadného stavu, který byl
důvodem citovaného rozhodnutí soudu, a navíc Poslanecké sněmovně nepředložil výroční zprávy
za roky 2011, 2012 a 2013, a to ani dodatečně.
[3] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
[4] Z obsahu spisu soud konstatuje, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1136
z 38. schůze konané 3. května 2012 odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2011
a podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1661 z 53. schůze konané 15. května 2013 odpůrce
nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2012. Z usnesení Poslanecké sněmovny č. 275
z 8. schůze konané 15. května 2014 dále plyne, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu
ani za rok 2013. Neučinil tak ani dodatečně.
[5] Podle ustanovení §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní ho řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků
řízení bez nařízení jednání.
[6] Protože podle ustanovení §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového
stavu, který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální
informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv.
[7] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 21.
ledna 2015, č. j. PS 2015/685, 2015/KV/37, dále plyne, že odpůrce nepředložil Poslanecké
sněmovně předmětné výroční finanční zprávy ani dodatečně.
[8] Na základě těchto skutečností soud dospěl k následujícím závěrům.
[9] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně
do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1
až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
[10] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s.
[11] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně zejména z citovaných usnesení
Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zák onem uložené povinnosti,
neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu vůbec nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, výroční finanční zprávy za roky 20 09 a 2010, pro což již
byla činnost odpůrce citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu pozastavena, a ani
za roky 2011, 2012 a 2013, a neučinil tak ani později. Odpůrce tak opakovaně nesplnil zákonnou
povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud
rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§13 odst. 1 písm. b) cit. zákona]. Je třeba zopakovat,
Pokračování Pst 12/2014 - 23
že tuto svoji povinnost odpůrce nesplnil, přestože již byla jeho činnost shora označeným
rozsudkem pozastavena.
[12] Ze znění i smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace,
kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec,
anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně,
takové porušení §18 odst. 1 zákona opodstatňuje rozpustit politickou stranu, jelikož platí,
že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění … jestliže i po uplynutí lhůty
stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich
činnost pozastavena“ (§13 odst. 6 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní
projednávané věci.
[13] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů řízení právo, nevznikly v souvislosti s řízením
před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné
nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[15] Podle ustanovení §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud
likvidátorem Mgr. Radslava Janečka, advokáta, který s tímto určením souhlasí. Likvidátor bude
postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§12
odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle s. ř. s. přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 22. ledna 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu