ECLI:CZ:NSS:2015:PST.17.2014:17
sp. zn. Pst 17/2014 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Petra Mikeše a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrkyni: Lidové fórum, se sídlem Šaldova 380/3, Brno,
o návrhu na rozpuštění politické strany,
takto:
I. Politická strana Lidové fórum se ro zp o u š t í .
II. Likvidátorem se u r ču je Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem Bubeníčkova 44,
Brno.
III. Navrhovatelce se n ep ři zn á v á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelka podala dne 5. 12. 2014 u soudu návrh na rozpuštění politické strany
„Lidové fórum“ (dále jen „odpůrkyně“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“).
Navrhovatelka uvedla, že rozsudkem ze dne 30. 4. 2013, čj. Pst 19/2013-24, byla činnost
odpůrkyně pozastavena, neboť nesplnila svou povinnost podle §6 odst. 5 zákona o politických
stranách. Ve stanovené lhůtě tedy Ministerstvu vnitra neoznámila údaje týkající se jména,
příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou jejím statutárním orgánem [§10 a §9
odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách]. Podle §14 odst. 2 cit. zákona mohou strany
a hnutí, jejichž činnost byla pozastavena, činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který
byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho
roku. Trvají-li nadále skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, lze podat návrh
na rozpuštění.
[2] Po pozastavení činnosti odpůrkyně neučinila kroky k odstranění závadného stavu, který
byl důvodem citovaného rozhodnutí soudu. Ministerstvu vnitra dosud neoznámila údaje týkající
se jejího statutárního orgánu. Zároveň odpůrkyně dosud Poslanecké sněmovně nepředložila
výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013. Navrhovatelka proto navrhuje odpůrkyni, jakožto
politickou stranu, rozpustit.
[3] Odpůrkyně se nevyjádřila.
[4] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách a současně i §4 odst. 2 písm. b)
ve spojení s §95 s. ř. s. zakládají příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat
o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti.
Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat
prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení
nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu
pátého s. ř. s.
[5] Soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu (§96 s. ř. s.).
[6] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud se souhlasem účastníků řízení bez nařízení
jednání.
[7] Soud předesílá, že z §6 odst. 5 zákona o politických stranách vyplývá povinnost
politických stran a hnutí ustavit orgány stra ny či hnutí (včetně statutárního orgánu) nejpozději
do 6 měsíců od vzniku strany či hnutí. Nejsou -li v této lhůtě orgány ustaveny, dá Ministerstvo
vnitra podnět k návrhu na pozastavení činnost strany či hnutí. Do rejstříku stran a hnutí
se zapisuje mj. jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu osob, které jsou
statutárním orgánem strany či hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem
strany či hnutí [§9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách]. Tyto úda je je politická strana
povinna písemně oznámit Ministerstvu vnitra do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem
strany či hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů
(§10 zákona o politických stranách).
[8] Nesplnění povinnosti stanovené v §6 odst. 5 zákona o politických stranách za použití
§10 a §9 odst. 3 písm. b) téhož zákona představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může
rozhodnout o rozpuštění politické strany nebo hnutí (viz rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2010,
čj. Pst 12/2009 - 32, věc Občansko demokratické sdružení Zlín).
[9] Dle §18 odst. 1 zákona o politických stranách je politická strana povinna předložit
každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení.
[10] Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
Při pozastavení činnosti může politická strana či hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění
stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení její činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Pokud i po pozastavení činnosti politické straně nadále trvají skutečnosti,
pro které byla činnost strany pozastavena, podají příslušné orgány žalobu ve správním soudnictví
na rozpuštění strany (§14 odst. 2 zákona o politických stranách). Podle §13 odst. 6 zákona
o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu
o jejich rozpuštění, jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až §5 zákona o politických stranách
nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany
nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena . V rozhodnutí
o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla
členem této strany a hnutí.
[11] Z obsahu spisu soud konstatuje zejména následující skutečnosti. Z cit. rozsudku
čj. Pst 19/2013 - 24 plyne, že odpůrkyně nesplnila svoji povinnost oznámit Ministerstvu vnitra
údaje uvedené v §9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách, tzn. údaje týkající se osob,
které jsou statutárním orgánem odpůrkyně. Odpůrkyně tak neučinila ani na výzvu Ministerstva
vnitra, ani v návaznosti na doručení návrhu na pozastavení její činnosti ze strany Nejvyššího
správního soudu. Proto soud pozastavil činnost odpůrkyně, přičemž výslovně uvedl, že pokud
nedojde k nápravě vadného stavu ve stanovené lhůtě, bude následně podán návrh na její
rozpuštění. Z výpisu z rejstříku politických stran a hnutí [dostupný online na stránkách
Ministerstva vnitra; viz: http://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/] vyplývá,
že odpůrkyně Ministerstvu vnitra neoznámila údaje týkající se osob, které jsou jejím statutárním
orgánem či členy statutárního orgánu; příslušná kolonka výpisu je prázdná.
[12] Dále z obsahu spisu soud konstatuje, že odpůrkyně nepředložila výroční finanční zprávu
za roky 2012 a 2013. Soud si za účelem zjištění aktuálního skutkového stavu vyžádal vyjádření
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zda v mezidobí od podání návrhu odpůrkyně splnila svou
zákonnou povinnost a předložila alespoň dodatečně Poslanecké sněmovně výroční finanční
zprávy v podobě vyžadované zákonem o politických stranách. Podle vyjádření tajemnice
kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 21. 1. 2015 nepředložila
odpůrkyně výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013 ani do 21. 1. 2015 .
[13] Z listinných důkazů obsažených ve spisu tedy vyplývá, že odpůrkyně nesplnila shora
popsané povinnosti. Tento nedostatek nenapravila ani do doby rozhodnutí soudu.
[14] Nejvyšší správní soud při hodnocení projednávané věci vycházel zejména z následujících
úvah.
[15] Z ústavně právního hlediska je především nutno konstatovat, že politické strany
představují státem privilegované korporace soukromého práva, nezbytné v reprezentativní formě
vlády, jejichž základní funkcí je vytvářet svorník mezi státem a s polečností tím, že aktivizují
a zapojují občany do správy veřejných záležitostí. V tomto směru soud plynule navazuje
na judikaturu Ústavního soudu [viz zejména nález ze dne 18. 10. 199 5, sp. zn. Pl. ÚS 26/94
(N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.)]. Toto jejich vymezení bezprostředně vyplývá především
z čl. 5 Ústavy a z čl. 20 a 22 Listiny základních práv a svobod.
[16] Rovněž politické strany, stejně jako ostatní korporace soukromého práva, které jsou
právnickými osobami, musí ustavit své statutární orgány. Zákon o politických stranách stanoví
pro ustavení statutárních orgánů přiměřeně dlouhou lhůtu (6 měsíců). Bezprostředně
poté (nejpozději do 15 dnů) musí politická strana oznámit Ministerstvu vnitra údaje týkající
se osob, které jsou statutárním orgánem či jeho členy, v rozsahu, v jakém se tyto údaje zapisují
do rejstříku stran a hnutí. Jedná se o významnou povinnost politické strany, neboť právě
prostřednictvím statutárního orgánu jedná politická strana navenek (§161 a násl. zákona
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Politická strana, která ve stanovené lhůtě svůj statutární orgán
neustaví, nejen že paralyzuje svoji „akceschopnost“ tím, že zde není žádná osoba oprávněná
ze zákona jednat její jménem, ale rovněž to činí její počínání značně netransparentní. Právě
transparentnost činnosti politické strany či hnutí je jednou ze základních hodnot a současně
předpokladem svobodné soutěže politických stran a férového politického boje.
[17] Předchozí pozastavení činnosti odpůrkyně bylo třeba vnímat jako poslední výzvu
ze strany státu k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve může následovat rozpuštění
dané politické strany či hnutí. Touto poslední výzvou byl pro odpůrkyni rozsudek NSS ze dne
30. 4. 2013, čj. Pst 19/2013 - 24, který nabyl právní moci dne 16. 5. 2013 a jímž byla odpůrkyni
pozastavena činnost. Teprve v případě, že dotčená politická strana či hnutí na tuto poslední
výzvu ve stanovené lhůtě nereaguje, připadá v úvahu druhý krok, tj. rozpuštění politické strany
či hnutí. To je právě případ odpůrkyně, která závadný stav, pro nějž jí byla pozastavena činnost,
dosud neodstranila, ačkoliv od té doby uplynulo již více než dvacet měsíců. Soud dal odpůrkyni
dostatečně dlouhou lhůtu, aby se mohla k tvrzením obsaženým v návrhu vyjádřit (zejména tedy
doložit, že v mezidobí došlo k ustavení statutárního orgánu), nicméně odpůrkyně svého práva
nevyužila, tvrzení navrhovatelky nikterak nezpochybnila. Jakkoliv se soud brání přepjatému
formalismu při rozhodování o tom, zda politické strany a hnutí splnily své povinnosti vyplývající
ze zákona o politických stranách, nepochyboval o důvodnosti nyní podaného návrhu. Nedostatek
ustanovení orgánů odpůrkyně totiž zpochybňuje to, že by odpůrkyně vůbec začala vyvíjet
jakoukoliv faktickou veřejným právem aprobovanou činnost. Činnost přípravného výboru byla
přitom omezena pouze na úkony vztahující se ke vzniku odpůrkyně (§6 odst. 2 zákona
o politických stranách).
[18] Na základě výše uvedených skutečností dospěl sou d k závěru, že podaný návrh
je důvodný. Odpůrkyně skutečně nesplnila zákonem uložené povinnosti, dosud neustavila svůj
statutární orgán, a ani neoznámila Ministerstvu vnitra údaje týkající se osob, které jsou
statutárním orgánem či jeho členy. Odpůrkyně tedy neodstranila stav, pro který byla její činnost
pozastavena. Neučinila tak ani v době rozhodování soudu. Odpůrkyně proto nesplnila povinnost
uloženou v §6 odst. 5 ve spojení s §10 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění
této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může být rozhodnuto
o pozastavení činnosti politické strany a následně v souladu s §13 odst. 6 uvedeného zákona
i o jejím rozpuštění.
[19] Znak opakovaného porušování zákonů ze strany odpůrkyně je naplněn
i tím, že dosud nepředložila Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR výroční finanční zprávy
za roky 2012 až 2013 (viz bod [12] shora). Tím porušila svou povinnost danou §18 odst. 1
zákona o politických stranách. Opakované porušení této zákonné povinnosti může samo o sebe
též vést k pozastavení a posléze rozpuštění politické strany nebo politického hnutí
[viz např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. Pst 5/2003 - 43, č. 299/2004 Sb. NSS, věc
Republikánská unie; srov. také pozdější rozsudky NSS ze dne 17. 8. 2011, čj. Pst 25/2011 - 37, věc
Agrární strana nebo ze dne 16. 5. 2013, čj. Pst 1/2013 - 50, věc „Mírové hnutí 2007“].
[20] S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný,
a proto rozhodl o rozpuštění odpůrkyně.
[21] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrkyně, kt erá nebyla
v tomto řízení úspěšná, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatelce, která v řízení
úspěšná byla, nevznikly v souvislosti s řízením před soudem náklady převyšující rámec její běžné
činnosti, a proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiz nal.
[22] Podle §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil soud likvidátorem odpůrkyně
Mgr. Radslava Janečka, advokáta se sídlem Bubeníčkova 44, Brno, který s tímto určením souhlasí.
Likvidátor bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majet ku a závazků obchodních
společností (§12 odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 22. ledna 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu