ECLI:CZ:NSS:2015:PST.3.2014:22
sp. zn. Pst 3/2014 - 22
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Petra Mikeše a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: OSMA – občané svému městu, se sídlem
Postranní 659, Hradec Králové, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
takto:
I. Politické hnutí OSMA – občané svému městu se ro zp o u š t í .
II. Likvidátorem se u r ču je Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem Bubeníčkova 44,
Brno.
III. Navrhovatelce se n ep ři zn á v á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelka podala dne 5. 12. 2014 u soudu návrh na rozpuštění politického hnutí
„OSMA – občané svému městu“ (dále též „odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických
stranách“). Navrhovatelka uvedla, že rozsudkem ze dne 3. 1. 2012, čj. Pst 34/2011 - 26, byla
činnost odpůrce pozastavena, neboť nesplnil svou povinnost podle §6 odst. 5 zákona
o politických stranách. Ve stanovené lhůtě tedy Ministerstvu vnitra neoznámil údaje týkající
se jména, příjmení, data narození a trvalé ho pobytu osob, které jsou jeho statutárním orgánem
[§10 a §9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách]. Podle §14 odst. 2 cit. zákona mohou
strany a hnutí, jejichž činnost byla pozastavena, činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li nadále skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, lze podat
návrh na rozpuštění.
[2] Po pozastavení činnosti odpůrce neučinil kroky k odstranění závadného stavu, který byl
důvodem citovaného rozhodnutí soudu. Ministerstvu vnitra dosud neoznámil údaje týkající
se jeho statutárního orgánu. Zároveň odpůrce dosud Poslanecké sněmovně nepředložil výroční
finanční zprávy za roky 2012 a 2013. Navrhovatelka proto navrhuje odpůrce, jakožto pol itické
hnutí, rozpustit.
[3] Odpůrce vyjádřil nesouhlas s tímto návrhem.
[4] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách a současně i §4 odst. 2 pí sm. b)
ve spojení s §95 s. ř. s. zakládají příslušnost soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí,
pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud
tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na
rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich
činnosti rozhoduje soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s.
[5] Soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu (§96 s. ř. s.).
[6] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud se souhlasem účastníků řízení bez nařízení
jednání.
[7] Soud předesílá, že z §6 odst. 5 zákona o politických stranách vyplývá povinnost
politických stran a hnutí ustavit orgány strany či hnutí (včetně sta tutárního orgánu) nejpozději
do 6 měsíců od vzniku strany či hnutí. Nejsou -li v této lhůtě orgány ustaveny, dá Ministerstvo
vnitra podnět k návrhu na pozastavení činnost strany či hnutí. Do rejstříku stran a hnutí
se zapisuje mj. jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu osob, které jsou
statutárním orgánem strany či hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem
strany či hnutí [§9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách]. Tyto údaje je politická strana
povinna písemně oznámit Ministerstvu vnitra do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslu šným orgánem
strany či hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů
(§10 zákona o politických stranách).
[8] Nesplnění povinnosti stanovené v §6 odst. 5 zákona o politických stranách za použití
§10 a §9 odst. 3 písm. b) téhož zákona představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může
rozhodnout o rozpuštění politické strany nebo hnutí (viz rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2010,
čj. Pst 12/2009 - 32, věc Občansko demokratické sdružení Zlín). Na plné odůvodnění tohoto
rozhodnutí soud pro stručnost odkazuje.
[9] Dle §18 odst. 1 zákona o politických stranách je politická strana povinna předložit
každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení.
[10] Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
Při pozastavení činnosti může politická strana či hnutí činit pouze úkony zaměřené na ods tranění
stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení její činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Pokud i po pozastavení činnosti politickému hnutí nadále trvají skutečnosti,
pro které byla jeho činnost pozastavena, podají příslušné orgány žalobu ve správním soudnictví
na rozpuštění hnutí (§14 odst. 2 zákona o politických stranách). Podle §13 odst. 6 zákona
o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu
o jejich rozpuštění, jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až §5 zákona o politických stranách
nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany
nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena . V rozhodnutí
o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla
členem této strany a hnutí.
[11] Z obsahu spisu soud konstatuje zejména následující skutečnosti. Z cit. rozsudku
čj. Pst 34/2011 - 26 plyne, že odpůrce nesplnil svoji povinnost oznámit Ministerstvu vnitra údaje
uvedené v §9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách, tzn. údaje týkající se osob, které
jsou jeho statutárním orgánem. Odpůrce tak neučinil ani na výzvu Ministerstva vnitra,
ani v návaznosti na doručení návrhu na pozastavení jeho činnosti ze strany Nejvyššího správního
soudu. Proto soud pozastavil činnost odpůrce, přičemž výslovně uvedl, že pokud nedojde
k nápravě vadného stavu ve stanovené lhůtě, bude následně podán návrh na jeho rozpuštění.
Z aktuálního výpisu z rejstříku politických stran a hnutí [dostupný online na stránkách
Ministerstva vnitra; viz: http://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/] vyplývá, že odpůrce
Ministerstvu vnitra neoznámil údaje týkající se osob, které jsou jeho statutárním orgánem či členy
statutárního orgánu; příslušná kolonka výpisu je prázdná.
[12] Dále z obsahu spisu soud konstatuje, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu
za rok 2012 a za rok 2013. Soud si za účelem zjištění aktuálního skutkového stavu vyžádal
vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zda v mezidobí od podání návrhu odpůrce splnil
svou zákonnou povinnost a předložil alespoň dodatečně Poslanecké sněmovně výroční finanční
zprávy v podobě vyžadované zákonem o politických stranách. Podle vyjádření kontrolního
výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 21. 1. 2015 nepředložil odpůrce výroční
finanční zprávy ani do 21. 1. 2015.
[13] Z listinných důkazů obsažených ve spisu tedy vyplývá, že odpůrce nesplnil shora
popsané povinnosti. Tento nedostatek nenapravil ani do doby rozhodnutí soudu.
[14] Soud při hodnocení projednávané věci vycházel zejména z následujících úvah.
[15] Z ústavně právního hlediska je především nutno konstatovat, že politické strany a hnutí
představují státem privilegované korporace soukromého práva, nezbytné v reprezentativní formě
vlády, jejichž základní funkcí je vytvářet svorník mezi státem a společností tím, že aktivizují
a zapojují občany do správy veřejných záležitostí. V tomto směru soud plynule navazuje
na judikaturu Ústavního soudu [viz zejména nález ze dne 18. 10 . 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94
(N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.)]. Toto jejich vymezení bezprostředně vyplývá především
z čl. 5 Ústavy a z čl. 20 a 22 Listiny základních práv a svobod.
[16] Rovněž politické strany a hnutí, stejně jako ostatní korporace soukromého práva, které
jsou právnickými osobami, musí ustavit své statutární orgány. Zákon o politických stranách
stanoví pro ustavení statutárních orgánů přiměřeně dlouhou lhůtu (6 měsíců). Bezprostředně
poté (nejpozději do 15 dnů) musí politické hnutí oznámit Ministerstvu vnitra údaje týkající
se osob, které jsou statutárním orgánem či jeho členy, v rozsahu, v jakém se tyto údaje zapisují
do rejstříku stran a hnutí. Jedná se o významnou povinnost politického hnutí, neboť právě
prostřednictvím statutárního orgánu jedná politické hnutí navenek (§161 a násl. zákona
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Politické hnutí, které ve stanovené lhůtě svůj statutární orgán
neustaví, nejen že paralyzuje svoji „akceschopnost“ tím, že zde není žádná osoba oprávněná
ze zákona jednat jeho jménem, ale rovněž to činí jeho počínání značně netransparentní. Právě
transparentnost činnosti politické strany či hnutí je jednou ze základních hodnot a současně
předpokladem svobodné soutěže politických stran a férového politického boje.
[17] Podle názoru zdejšího soudu odpovídá smyslu §14 odst. 1 ve spojení s §13 odst. 6
zákona o politických stranách, že za situace, kdy politick é hnutí neustavilo svůj statutární orgán
a kdy tento protiprávní stav nadále udržuje, ačkoliv mu z tohoto důvodu byla soudem
pozastavena činnost, je dán důvod pro rozpuštění politického hnutí. Soud při svém rozhodování
vycházel i z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94 (cit. v bodě [15] shora), podle kterého
strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoli jednorázově porušily, ale toto porušování má
charakter perpetuálního chování – viz znění §4 zákona o politických stranách) nemohou vyvíjet
činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím
demokratické základy státu. Jelikož je obecnou povinností politických stran a hnutí ustavit své
statutární orgány (§6 odst. 5 zákona o politických stranách), rozpuštění odpůrce pro nesplnění
této povinnosti není nikterak nepřiměřeným zásahem ze strany státu do svobodné soutěže
politických stran.
[18] Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že podaný návrh je
důvodný. Odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti. Dosud neustavil svůj
statutární orgán, a tudíž ani neoznámil Ministerstvu vnitra údaje týkající se osob, které jsou
statutárním orgánem či jeho členy. Odpůrce tedy neodstranil stav, pro který byla jeho činnost
pozastavena. Neučinil tak ani v době rozhodování soudu. Odpůrce proto nesplnil povinnost
uloženou v §6 odst. 5 ve spojení s §10 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění
této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může být rozhodnuto
o pozastavení činnosti politického hnutí a následně v souladu s §13 od st. 6 uvedeného zákona
i o jeho rozpuštění.
[19] Znak opakovaného porušování zákonů ze strany odpůrce je naplněn
i tím, že dosud nepředložil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR výroční finanční zprávy za roky
2012 a 2013 (viz bod [12] shora). Tím porušil svou povinnost danou §18 odst. 1 zákona
o politických stranách. Opakované porušení této zákonné povinnosti může samo o sebe též vést
k rozpuštění politické strany nebo politického hnutí [viz např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003,
čj. Pst 5/2003 - 43, č. 299/2004 Sb. NSS, věc Republikánská unie; srov. také pozdější rozsudky
NSS ze dne 17. 8. 2011, čj. Pst 25/2011 -3 7, věc Agrární strana nebo ze dne 16. 5. 2013,
čj. Pst 1/2013 - 50, věc „Mírové hnutí 2007“].
IV.
Závěr a náklady řízení
[20] S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný,
a proto rozhodl o rozpuštění odpůrce.
[21] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrce, který nebyl
v tomto řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatelce, která v řízení
úspěšná byla, nevznikly v souvislosti s řízením před soudem náklady převyšující rámec její běžné
činnosti, a proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[22] Podle §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud
likvidátorem odpůrce Mgr. Radslava Janečka, advokáta se sídlem Bubeníčkova 44, Brno,
který s tímto určením souhlasí. Likvidátor bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci
majetku a závazků obchodních společností (§12 odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p r á v n ě n o podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 22. ledna 2015
JUDr. Jan Passer
předseda senátu