ECLI:CZ:NSS:2015:PST.4.2014:16
sp. zn. Pst 4/2014 - 16
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Petra Mikeše a Mgr. Daniely Zemanové, v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, 125 11, Praha 1, proti odpůrci: Občanské hnutí pro Mimoň, politické
hnutí, IČ 71443193, se sídlem Okrouhlická 95/II, 471 24 Mimoň, v řízení o návrhu na rozpuštění
politického hnutí,
takto:
I. Politické hnutí Občanské hnutí pro Mimoň se r o z p o u š t í .
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem se u r č u je Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem
Bubeníčkova 44, Brno.
Odůvodnění:
[1] Dne 5. prosince 2014 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen
„navrhovatelka“) návrh na rozpuštění politického hnutí Občanské hnutí pro Mimoň (dále jen
„odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Navrhovatelka uvedla, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 15. května 2013
č. j. Pst 15/2013 - 23, byla činnost odpůrce pozastavena, a to pro opakované nesplnění
povinností plynoucích z ustanovení §18 odst. 1 zákona o politických stranách. Odpůrce pochybil
v tom, že nepředložil Poslanecké sněmovně Parlamentu výroční finanční zprávy za roky 2010 a
2011. Přitom podle ustanovení §14 odst. 2 cit. zákona mohou strany a hnutí, jejichž činnost byla
pozastavena, činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí
soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li nadále
skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, lze podat návrh na rozpuštění.
[2] Po pozastavení činnosti odpůrce neučinil kroky k odstranění závadného stavu, který byl
důvodem citovaného rozhodnutí soudu, a navíc Poslanecké sněmovně nepředložil výroční zprávy
za roky 2012 a 2013, a to ani dodatečně.
[3] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
[4] Z obsahu spisu soud konstatuje, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1661 z 53.
schůze konané 15. května 2013 odpůrce vůbec nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2012.
Z usnesení Poslanecké sněmovny č. 275 z 8. schůze konané 15. května 2014 dále plyne,
že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu ani za rok 2013. Neučinil tak ani dodatečně.
[5] Podle ustanovení §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád sp rávní
(„s. ř. s.“) rozhodl Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[6] Protože podle ustanovení §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového
stavu, který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální
informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv.
[7] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 13.
ledna 2015 č. j. PS2015/280 2015/KV/17 dále plyne, že odpůrce nepředložil Poslanecké
sněmovně předmětné výroční finanční zprávy ani dodatečně.
[8] Na základě těchto skutečností soud dospěl k následujícím závěrům.
[9] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně
do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1
až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
[10] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách z akládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s oudního řádu správního.
[11] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně zejména z citovaných usnesení
Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti,
neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu vůbec nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, výroční finanční zprávy za roky 2010 a 2011, pro což již
byla činnost odpůrce citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu pozastavena, a ani
za roky 2012 a 2013, a neučinil tak ani později. Odpůrce tak opakovaně nesplnil zákonnou
povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud
rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§13 odst. 1 písm. b) cit. zákona]. Je třeba zopakovat,
že tuto svoji povinnost odpůrce nesplnil, přestože již byla jeho činnost shora označeným
rozsudkem pozastavena.
[12] Ze znění i smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy
politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji
nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakov aně, takové
porušení §18 odst. 1 zákona opodstatňuje rozpustit politické hnutí, jelikož platí, že „strana a hnutí
mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění … jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí
soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§13
odst. 6 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.
[13] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění uvedeného politického hnutí.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí
soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[15] Podle ustanovení §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud
likvidátorem Mgr. Radslava Janečka, advokáta, který s tímto určením souhlasí. Likvidátor bude
postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§12
odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p r á v n ě n o podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 14. ledna 2015
Jan Passer
předseda senátu