ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.138.2016:30
sp. zn. 1 As 138/2016 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Ing. J. H.,
proti žalovanému: Celní úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Washingtonova 7, Praha 1,
o žalobě proti rozhodnutí Celního úřadu Praha D8 ze dne 10. 11. 2009, č. j. 19996/2009-176500-
021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
29. 4. 2016, č. j. 8 A 70/2012 - 105,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“)
domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného usnesení městského soudu, kterým bylo zastaveno
řízení o jeho žalobě proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí celního úřadu.
Usnesením ze dne 22. 6. 2016, č. j. 1 As 138/2016 – 20, rozhodl Nejvyšší správní soud
zamítavě o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků i návrhu na ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Dalšími výroky tohoto usnesení stěžovatele opětovně
vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení tohoto usnesení. V téže lhůtě
pak stěžovatele vyzval k doložení splnění podmínky zastoupení dle §105 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), případně
k doložení příslušného vzdělání.
Výše označené usnesení bylo stěžovateli doručeno v pondělí 27. 6. 2016. Dle ustanovení
§40 odst. 2 s. ř. s. proto poslední den lhůty připadl na pondělí 4. 7. 2016. V této lhůtě reagoval
stěžovatel toliko podáním ze dne 4. 7. 2016, v němž se především vymezoval vůči výše
označenému usnesení Nejvyššího správního soudu, opětovně žádal o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, dále též proklamoval, že jeho návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je objektivně důvodný, a konečně požadoval,
aby Nejvyšší správní soud zrušil ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. spolu s příslušným ustanovením
o zpoplatnění kasační stížnosti dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Nejvyšší správní soud vyhodnotil toto stěžovatelovo podání zčásti jako opravný
prostředek svého druhu, směřující proti výše označenému zamítavému usnesení tohoto soudu.
Proti danému usnesení však není opravný prostředek přípustný, jak byl stěžovatel ostatně
informován v části usnesení obsahující procesní poučení. Nejvyšší správní soud se proto tímto
podáním, v části, jež směřuje proti výše označenému usnesení, nezabýval.
V části podání, kterou je navrhováno zrušení vyjmenovaných zákonných ustanovení,
se pak dle Nejvyššího správního soudu jedná o návrh, k jehož projednání nemají správní soudy
pravomoc (a contrario §2 a §4 s. ř. s.). Pravomoc k projednání návrhu soudem je přitom
podmínkou iniciovaného soudního řízení, a její nedostatek důvodem pro odmítnutí takového
návrhu dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Jelikož ale stěžovatel ani v dodatečně stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek spojený
s podáním kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud přistoupil v souladu s ustanovením
§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s ustanovením §47 písm. c)
s. ř. s., k zastavení řízení o kasační stížnosti.
S ohledem na skutečnost, že zdejší soud řízení zastavil, byla již nerozhodná otázka splnění
podmínky zastoupení stěžovatele podle §105 odst. 2 s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. července 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu