ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.163.2016:54
sp. zn. 1 As 163/2016 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: B. S.,
zastoupeného Mgr. Zbyňkem Čermákem, advokátem se sídlem Gočárova tř. 504, Hradec
Králové, proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Praha 2,
Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 1. 2015, č. j. ČOI 44809/14/0100,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
25. 5. 2016, č. j. 30 A 28/2015 - 51,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l á d á zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Včas podanou kasační stížností žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti uvedenému
rozhodnutí žalované. Tím bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí České obchodní
inspekce, Královéhradeckého a Pardubického inspektorátu, kterým byla stěžovateli uložena
pokuta ve výši 120.000 Kč pro porušení §3 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných
hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a naplnění skutkové podstaty §9 odst. 1 písm. b)
téhož zákona. Současně mu bylo uloženo uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000 Kč.
[2] S kasační stížností stěžovatel spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Uvádí,
že krajský soud přiznal usnesením ze dne 27. 3. 2015, č. j. 30 A 28/2015 - 35, odkladný účinek
žalobě, nabytím právní moci v záhlaví označeného rozsudku je však rozhodnutí žalované opět
vykonatelné. V důsledku toho možný výkon rozhodnutí znamená pro stěžovatele značný zásah
do jeho majetkových poměrů jako podnikající fyzické osoby, neboť se od roku 2014 stále
pohybuje ve ztrátě. Své tvrzení doložil přiznáním k dani z příjmů za rok 2014, k výzvě soudu pak
doplnil přiznání k dani z příjmů za rok 2015 a prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech.
[3] Okamžitá úhrada pokuty a nákladů řízení ve výši 121.000 Kč, ale i případná úhrada
ve splátkách, by pro stěžovatele znamenala neschopnost plnit závazky, v důsledku čehož
by se dostal do úpadku. Došlo by tak k vážné a nenahraditelné újmě v jeho hospodářské činnosti,
ale i k zásahu do jeho osobního majetku, neboť podniká jako fyzická osoba. V souhrnu
je ohrožena i samotná existence stěžovatele jako podnikatelského subjektu na trhu. Uvádí,
že v jeho účetnictví nejsou vykazovány žádné účelové náklady, které by snižovaly účetní zisk
stěžovatele, zejména ve vztahu k možnosti úhrady sankce.
[4] Přiznáním odkladného účinku by podle stěžovatele nedošlo k intenzivnímu zásahu
do práv třetích osob, neboť se jedná pouze o jemu uloženou sankci. Hrozí tedy pouze zásah
do majetkových práv stěžovatele. Tato okolnost byla prokázána již v usnesení, kterým krajský
soud přiznal odkladný účinek žalobě. Případný odklad výkonu rozhodnutí není v rozporu
s veřejným pořádkem, neboť dojde toliko k odložení vykonatelnosti rozhodnutí do doby, než
bude rozhodnuto o kasační stížnosti.
[5] Žalovaná k návrhu na přiznání odkladného účinku uvádí, že se k němu nemůže
kvalifikovaně vyjádřit, neboť jí nejsou známy aktuální majetkové poměry stěžovatele. Proto
ponechává na soudu, aby zhodnotil, zda stěžovatel dostatečně prokázal, že mu právní následky
rozhodnutí přináší újmu takové intenzity, která by zakládala dostatečný důvod pro přiznání
odkladného účinku.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[7] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“) „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[8] Podle §73 odst. 2 s. ř. s.„soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[9] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před
okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním
odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 – 38)
[10] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, přitom má povinnost tvrzení
a povinnost důkazní, a je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní
újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (viz např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Hrozící újma musí
přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní. Nejvyšší správní soud
poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není
povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74).
[11] Při posouzení návrhu stěžovatele soud vycházel jak z jeho podání, tak z údajů
o majetkových poměrech, které obsahuje spis krajského soudu. Podle svého prohlášení
je stěžovatel osobou samostatně výdělečně činnou – provozovatelem „malé čerpací stanice“
v pohraničí, bez zaměstnanců. Jeho majetek větší hodnoty tvoří rodinný domek ve společném
jmění manželů a osobní automobil tovární zn. Renault. Dluhy ve výši cca 275.000 Kč sestávají
z bankovního úvěru a splátek kupní ceny automobilu. Příjmy manželky tvoří měsíční mzda
ve výši 7.239 Kč a částečný invalidní důchod I. stupně ve výši 4.778 Kč. Podle daňových přiznání
je stěžovatel již druhým rokem ve ztrátě (za rok 2015 ve výši 249.235 Kč), ke konci roku 2015
vykázal hmotný majetek v hodnotě 2.219.427 Kč, peněžní prostředky v hotovosti 26.700 Kč,
peněžní prostředky na bankovních účtech 52.424 Kč, zásoby v hodnotě 300.661 Kč, pohledávky
ve výši 15.328 Kč, ostatní majetek v hodnotě 30.463 Kč, dluhy včetně úvěrů a zápůjček ve výši
230.661 Kč a nulové rezervy.
[12] Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že stěžovatel tvrdí
a prokázal dostatečně konkrétním a individualizovaným způsobem, že by výkon rozhodnutí pro
něj znamenal podstatnou újmu, a to vzhledem k jeho majetkové situaci. Zaplacení pokuty
a nákladů správního řízení v souhrnné výši 121.000 korun by pro něj znamenalo podstatný zásah
do jeho podnikatelské činnosti.
[13] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
i z hlediska zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom,
že by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla jiným osobám vzniknout újma
souměřitelná s újmou stěžovatele či že by jím byl ohrožen důležitý veřejný zájem. Jedinou
osobou, které se přiznání odkladného účinku dotkne, bude stát, neboť tomu bude přiznáním
odkladného účinku po dobu jeho trvání odepřeno právo inkasovat od stěžovatele uloženou
pokutu a paušální částku nákladů řízení. To však v souhrnu celkových příjmů státu nepředstavuje
zásadní položku, která by jakkoliv omezila či ohrozila plnění funkcí státu. Celková majetková
situace stěžovatele současně není taková, že by představovala závažné riziko pro případnou
budoucí vymahatelnost uloženého plnění.
[14] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud výrokem č. I. usnesení přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 5. 2016, č. j. 30 A 28/2015 – 51, jakož i rozhodnutí
žalované ze dne 6. 1. 2015, č. j. ČOI 44809/14/0100. Usnesení o přiznání odkladného účinku
může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku
nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1
s. ř. s.).
[15] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy, proto z něj nelze
dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační
stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. října 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76,
publikováno pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
[16] Výrok č. II. usnesení vychází z toho, že povinnost zaplatit soudní poplatek za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu
rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit, podle
§4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, aplikovaného per analogiam
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32). Stěžovatel
je proto do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí povinen zaplatit soudní poplatek
ve výši 1.000 Kč. Poplatek je možno zaplatit na účet Nejvyššího správního soudu
č. 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, variabilní symbol
pro identifikaci platby je 1010416316.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. srpna 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: