ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.278.2015:32
sp. zn. 1 As 278/2015 - 32
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: T. P., zastoupen Mgr.
Vladimírem Náprstkem, advokátem se sídlem Pivovarská 170/3, Beroun, proti žalovanému:
Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 15. 5. 2013, č. j. 237226/2011/KUSK-DOP/HRO, v řízení o kasační stížnosti
žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2015, č. j. 46 A 65/2013 – 29,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2015, č. j. 46 A 65/2013 – 29,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2015, č. j. 46 A 65/2013 – 29, bylo
zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 15. 5. 2013,
č. j. 237226/2011/KUSK-DOP/HRO (dále jen „rozhodnutí žalovaného“), kterým žalovaný
odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Kladna, odboru správního, oddělení
dopravně správních agend (dále jen „prvostupňový správní orgán“), ze dne 25. 11. 2011,
č. j. ridicaky/75/10-33, zamítl a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu potvrdil.
[2] Prvostupňový správní orgán rozhodl tak, že zamítl námitky žalobce podané proti
provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče, kterým bylo dosaženo celkového počtu
12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, jako neodůvodněné, a provedené záznamy ke dni
9. 11. 2010 potvrdil.
II. Řízení před krajským soudem
[3] Krajský soud neshledal námitku žalobce spočívající v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí
žalovaného jako důvodnou. S klíčovou argumentací žalobce směřující proti blokovým řízením
ze dne 14. 10. 2008 a 17. 6. 2009, že pokutové bloky neobsahují jméno a příjmení oprávněné
osoby a tudíž jsou podle jeho názoru nicotnými akty, se v odůvodnění rozhodnutí podrobně
vypořádal.
[4] K žalobním bodům týkajícím se samotných pokutových bloků a kvality jejich vyplňování
odkázal na stávající judikaturu (rozsudek Krajského soud v Praze ze dne 20. 2. 2015,
č. j. 46 A 9/2013 - 49 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009,
č. j. 9 As 96/2008 - 44). Správní orgány se v námitkovém řízení nemohou zabývat správností
a zákonností aktů orgánů veřejné moci (zde pokutových bloků). Musí však zkoumat, zda tyto
bloky splňují základní formální náležitosti pokutového bloku a současně nejsou nesrozumitelné
či vnitřně rozporné.
[5] Soud neshledal důvodnou námitku nesplnění základních náležitostí bloku v otázce
specifikace přestupku, za který byla pokuta v blokovém řízení udělena (žalobce namítal u bloku
ze dne 17. 6. 2009). Pověřené osoby jsou podle §85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení
a na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení
uložena.
[6] Podle krajského soudu pokutový blok ze dne 17. 6. 2009 jednání žalobce dostatečně
konkretizuje a i žalobce sám je dostatečně identifikován. Dále je uvedena i registrační značka
vozidla, jímž byl přestupek spáchán. Taktéž údaje, za jaký přestupek byla pokuta v blokovém
řízení uložena, odpovídaly požadavkům plynoucí z ustanovení §85 odst. 4 zákona o přestupcích.
Z daného pokutového bloku je rozpoznatelné, za jaký přestupek byla pokuta udělena a jednání,
kterým se žalobce přestupku dopustil, tak není možné zaměnit s jakýmkoliv jednáním jiným.
[7] Stěžejním žalobním bodem však byla absence jména a příjmení osoby, která pokutu
udělila. Zatímco u pokutového bloku ze dne 14. 10. 2008 je vedle podpisu a zkratky funkce
policisty, který blok vystavil, uvedeno i jeho identifikační číslo, podle tohoto čísla je možné
policistu identifikovat a nelze mít pochybnosti o tom, kdo pokutový blok vypsal, na bloku ze dne
17. 6. 2009 je u oprávněné osoby uveden pouze podpis policisty a zkratka jeho funkce. Jeho
jméno a příjmení na bloku uvedeno není a není zde uvedeno ani jeho identifikační číslo. Policistu,
který žalobci vystavil blok dne 17. 6. 2009, tedy nelze identifikovat, a proto tento blok nesplňuje
náležitosti ustanovení §85 odst. 4 přestupkového zákona. Tento pokutový blok proto není
způsobilým podkladem pro záznam bodů v kartě řidiče.
[8] Soud proto shledal námitku žalobce, pokud jde o náležitosti pokutového bloku ze dne
17. 6. 2009 důvodnou, napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu
řízení.
III. Kasační stížnost žalovaného
[9] Proti rozsudku krajského soudu brojí žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“).
[10] Stěžovatel namítá, že v případě námitky proti zápisu bodů do registru řidičů se povinně
provádí pouze přezkum evidence, zda zápis bodů byl proveden na základě pravomocných
rozhodnutí a zda počet bodů byl proveden v souladu se zákonem. Jiný postup správních orgánů
by nebyl v souladu s právními předpisy.
[11] Už samotný charakter řízení, který zákonodárce nastavil v rámci řízení o námitkách,
presumuje rozsah postupu správního orgánu. Pokud by mělo dojít k přezkoumání podkladů pro
zápis bodů – tedy pravomocných rozhodnutí, byl by rozsah takového řízení nastaven
zákonodárcem jako mimořádný opravný prostředek, nikoliv jako „námitka“, ohledně které
správní řád nestanovuje správním orgánům žádný závazný postup, avšak správní orgán se musí
s námitkami v evidenci bodů vypořádat. Pokud marně uplynuly zákonné lhůty pro opravné
prostředky správních rozhodnutí, nelze zpětně tvrdit jejich vady. Nejvyšší soud v rozsudku
vedeném pod sp. zn. 22 Cdo 2148/2001 uvedl, že „oproti tomu u kategorie aktů věcně vadných i aktů
nezákonných platí presumpce jejich správnosti“. Je nesporné, že zpětné zpochybnění pravomocných
správních rozhodnutí je neústavním zásahem do právní jistoty účastníků řízení, jak uvedl např.
i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 18. 8. 2009, č. j. 4 Ads 100/2009 – 73.
[12] Krajský soud napadeným rozsudkem dává za pravdu výsledkům provedeného odvolacího
i prvostupňového správního řízení, až na jedinou žalobcovu námitku, a tou je údajně chybějící
identifikace policisty, který pokutový blok č. NG/2007 G 0151529 ze dne 17. 6. 2009 vydal
(stěžovatel upozorňuje, že vypořádání námitky je na straně 13 napadeného rozsudku a že číslo
bloku není v odůvodnění rozsudku uvedeno). Na tomto pokutovém bloku je uveden podpis
policisty a zkratka jeho funkce, chybí jméno a příjmení policisty a jeho identifikační číslo.
[13] Dále soud podle názoru stěžovatele správně konstatoval, že na pokutovém bloku
č. NG/2007 G 0075212 vydaného dne 14. 10. 2008 (ani tento blok není v odůvodnění
napadeného rozsudku specifikován), i přes chybějící jméno a příjmení postačuje jeho identifikační
číslo ke splnění ke splnění náležitostí pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů.
[14] S ohledem na to, že pokutové bloky jsou ceninou, vydávanou protokolárně s uvedením
konkrétních čísel a sérií bloků, které jsou vydávány konkrétním policistům proti jejich podpisu,
evidovány a zúčtovávány, je identifikace policistů podle čísla série a čísla jednotlivého bloku
nesporná.
[15] Policista vypisující blok je vystaven stresu, který celá situace pokutování obnáší. Vypisuje
blok ve stoje, je omezený místem na pokutovém bloku apod. Tyto podmínky je, v souladu
se závěry vyslovenými v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20, třeba zohlednit při
zkoumání pokutových bloků, resp. jejich kopií, a nelze je proto posuzovat příliš přísně.
[16] Stěžovatel uzavírá, že soud se dopustil jiné vady řízení ve smyslu §103 odst. 1 písm. d),
když při právním posouzení věci zjevně přehlédl, že pokutový blok vydaný dne 17. 6. 2009,
č. NG/2007 G 0151529, obsahuje identifikační číslo policisty. To je konkrétně vyplněno pod
podpisem nad datem převzetí pokutového bloku. Policista měl identifikační číslo 273357,
ze kterého jsou na pokutovém bloku nesporně čitelná minimálně čtyři poslední čísla, tj. (…)3357.
Stěžovatel je proto přesvědčen, že policista vystavující blok je dostatečně identifikovatelný a jak
výše specifikovaný blok, tak pokutový blok vydaný 14. 10. 2008, č. NG/2007 G 0075212, proto
splňuje podmínky zákona pro záznam do registru řidičů. V obou zmiňovaných blocích se přitom
jednalo o téhož policistu.
IV. Vyjádření žalobce ke kasační stížnosti
[17] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti rozporuje argumentaci stěžovatele. Soud
v napadeném rozsudku s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012,
č. j. 7 As 94/2012 - 20, jednoznačně konstatoval, že nelze identifikovat policistu, který žalobci
vystavil pokutový blok ze dne 17. 6. 2009. Tento blok tedy nesplňuje náležitosti ustanovení
§85 odst. 4 zákona o přestupcích a nemůže tak být způsobilým podkladem pro záznam bodů
v kartě řidiče.
[18] Jednou z povinných náležitostí předepsanou na pokutovém bloku je i podpis s uvedením
jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. Má-li mít rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokutový
blok) kvalitu správního rozhodnutí, musí obsahovat všechny zákonem předepsané náležitosti.
V tomto případě však shora uvedený pokutový blok obsahuje pouze podpis úřední osoby
a funkci, nikoli již její jméno či alespoň identifikační číslo. Ve světle judikatury Nejvyššího
správního soudu (rozsudek ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44) je patrné, že zápis
do registru řidičů byl proveden na základě nezpůsobilého podkladu pro záznam a tedy v rozporu
se zákonem.
[19] Argumentuje-li stěžovatel tím, že policistu, který pokutový blok vystavil, lze identifikovat
dodatečně, neboť přebírá bloky protokolárně, stěžovatel tímto dává najevo, jakým způsobem
přistupuje k dodržování právních předpisů. Je nepochybné, že pokutový blok série
NG/2007 G 0151529 ze dne 17. 6. 2009 nebyl způsobilým podkladem pro zápis do bodové
evidence řidiče ve smyslu §123a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ke dni 9. 11. 2010 a tedy napadené
rozhodnutí krajského soudu je správné.
V. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[20] Kasační stížnost je přípustná. Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích jejího
rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[21] Kasační stížnost je důvodná.
[22] Předně Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení přezkoumatelnosti rozsudku
krajského soudu, kterým by se musel zabývat dle §109 odst. 4 s. ř. s. z úřední povinnosti i bez
námitky stěžovatele. Vlastní přezkum rozhodnutí je totiž možný pouze za předpokladu,
že napadené rozhodnutí je srozumitelné a vychází z relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč
městský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
[23] Podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené „[…]
nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě
řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.“ Stěžovatel
namítl jiné vady řízení před krajským soudem ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Vady řízení
ve smyslu citovaného ustanovení spočívají v procesních pochybeních před krajským soudem
(například rozhodnutí o věci samé bez nařízeného jednání, přestože nebyly naplněny podmínky
podle §51 odst. 1 s. ř. s., neboť jeden z účastníků ve lhůtě vyjádřil nesouhlas s takovým
projednáním věci apod.).
[24] Námitku jiných vad řízení stěžovatel postavil na skutečnosti, že krajský soud údajně
přehlédl částečně identifikovatelné služební číslo policisty na bloku série NG/2007, G 0151529
ze dne 17. 6. 2009. V odůvodnění napadeného rozsudku soud uvedl, že na předmětném bloku
chybí služební číslo. Je však patrné, že k uvedeným závěrům soud došel na základě špatné
čitelnosti služebního čísla. Závěry krajského soudu jsou tedy plně přezkoumatelné. Ke stěžejní
kasační námitce směřující do naplnění formálních náležitostí pokutového bloku se soud vyjádří
v rámci věcného posouzení kasační stížnosti. Námitka nepřezkoumatelnosti, ani jiné vady řízení
ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. však není důvodná.
[25] V řízení před správními orgány i krajským soudem žalobce napadal správnost závěrů
stěžovatele ohledně blokových řízení ze dne 14. 10. 2008 a 17. 6. 2009. Podstatou nyní
projednávané věci je to, zda výše specifikované bloky naplňují formální náležitosti kladené
na pokutové bloky podle ustanovení §84 a násl. zákona o přestupcích, a jsou tedy podkladem
způsobilým pro zápis bodů do evidenční karty řidiče.
[26] Podle §84 odst. 4 platí: „Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat
pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta
v blokovém řízení uložena.”
[27] Ze správního spisu, jehož součástí jsou také kopie pokutových bloků, plyne následující.
[28] V pokutovém bloku série NG/2007 G 0075212 ze dne 14. 10. 2008 dílu „A“ je vedle
jména, příjmení, data narození a bydliště žalobce v rubrice „Pokuta uložena za přestupek dle
§“ uvedeno: 22/1 f 4 zák. č. 200/90 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V rubrice „Doba, místo a popis
přestupkového jednání“ je uvedeno: 15.45, 14. 10. 2008, 50/70-3-62 5A9 3163, mazda, §18/4
z. č. 361/2000 Sb. V rubrice „Celková výše uložené pokuty“ je uvedena částka 1.000 Kč, v rubrice
„podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby“ je uveden podpis, zkratka funkce
a služební číslo. Blok je podepsán v rubrice přestupce a potvrzení o převzetí dílu „B“ pokutového
bloku je datováno 14. 10. 2008.
[29] V pokutovém bloku série NG/2007, G 0151529 ze dne 17. 6. 2009, dílu „A“, je vedle
jména a příjmení, rodného čísla a bydliště žalobce v rubrice „Pokuta uložena za přestupek
dle §“ uvedeno: 22/1 f 4 zák. č. 200/90 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V rubrice „Doba, místo
a popis přestupkového jednání“ je uvedeno: 18.00, D 8 Zdiby 5 A 9 31 63, R 130/150/146
§18/3 z. č. 361/00 Sb. V rubrice „Celková výše uložené pokuty“ je uvedena částka 1.000 Kč,
v rubrice „podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby“ je uveden podpis
i zkratka funkce a služební číslo – to je pouze částečně čitelné. Blok je podepsán v rubrice přestupce
a potvrzení o převzetí dílu „B“ pokutového bloku je datováno také 17. 6. 2009.
[30] Konkrétními náležitostmi pokutového bloku ve vztahu k jeho způsobilosti být
podkladem pro záznam bodů, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 4. 9. 2012,
č. j. 7 As 94/2012 - 20. Dovodil, že ne vždy způsobují formální či obsahové nedostatky bloku
jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů. Obecně konstatoval, že obstojí vada
či chyba, která nesměřuje ke zpochybnění skutečnosti, že se stěžovatel dopustil přestupku.
Konkrétně potom uvedl, že bez vlivu na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů jsou následující
vady: ověření totožnosti stěžovatele nesprávným způsobem, chybně uvedené datum narození
stěžovatele, absence poučení o způsobu placení pokuty, chybějící či nečitelný podpis policisty
a podobně.
[31] Vzhledem k tomu, že pokutový blok je svého druhu rozhodnutím, lze rovněž odkázat
na bohatou judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se formálních požadavků na správní
rozhodnutí. Ta opakovaně dovozuje, že chybějící otisk úředního razítka či podpis úřední osoby
nebo chyba v označení správního orgánu zpravidla nepředstavují podstatné vady, nezpůsobují-li
pochybnost o pravé podstatě a druhu písemnosti (srov. rozsudek ze dne 21. 4. 2004,
č. j. 2 Azs 5/2004 - 48, ze dne 20. 1. 2011, č. j. 8 As 47/2010 - 81 či ze dne 25. 11. 2003,
č. j. 7 A 82/2002 - 40).
[32] Policista je při výkonu služby, jakožto úřední osoba, bezpochyby vystaven rozličným
podmínkám, které ho ve službě rozptylují. Jak uvedl stěžovatel v kasační stížnosti s odkazem
na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20,
policista vypisuje blok i za deštivých podmínek nebo ve stoje. Kasační soud na tomto místě
přisvědčuje žalobci, že podstatou výkonu veřejné moci je na straně policisty výkon služby právě
v situacích, které jsou v obecné míře považovány za stresující, tato okolnost však nemůže jít k tíži
adresáta veřejné správy. V nyní projednávaném případě je však v souhrnu vyplněných rubrik
seznatelné, která osoba ve výkonu veřejné moci pokutový blok vystavila.
[33] Pokutový blok série NG/2007, G 0151529 ze dne 17. 6. 2009 obsahuje přesné vymezení
přestupku a vlastnoruční podpis stěžovatele. Tyto dvě náležitosti jsou pro způsobilost bloku být
podkladem pro záznam bodů zcela klíčové. Dále je zde uvedeno jméno, funkce, číselné zařazení
a podpis policisty, který blok vydal a razítko Policie České republiky.
[34] Pouhá skutečnost, že je služební číslo obtížně nebo špatně čitelné, ještě sama o sobě
nečiní blok nezpůsobilým podkladem pro záznam bodů. V nyní projednávaném případě tato
skutečnost v souladu s výše uvedenými judikatorními závěry neměla vliv na možnost zapsat
na základě tohoto bloku body do registru řidičů. Uvedení funkce, podpisu ve formě jména a příjmení
a (byť hůře čitelného) služebního čísla, ve svém souhrnu postačí k dostatečné identifikaci policisty
pověřeného k jednání za správní orgán. Na základě těchto skutečností lze identifikovat konkrétní
osobu ve výkonu služby, např. pro účely předvolání svědka – policisty k ústnímu jednání.
[35] Z výše uvedeného je tedy patrné, že závěry krajského soudu nebyly správné, neboť
pokutový blok série NG/2007, G 0151529 ze dne 17. 6. 2009 obsahuje předepsané náležitosti
pro způsobilost bloku být podkladem pro záznam bodů.
[36] Kasační soud poznamenává, že v závěru rozhodnutí krajského soudu je uvedeno:
„Vzhledem k tomu, že soud shledal námitku žalobce, pokud jde o náležitosti pokutového bloku ze dne
17. 6. 2009 důvodnou, napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, přičemž
zrušil i rozhodnutí správního orgánu 1. stupně podle ustanovení §78 odst. 3 s. ř. s., v zájmu urychleného
rozhodnutí v této věci.“ Takové odůvodnění však neodpovídá výroku rozsudku krajského soudu,
jímž bylo zrušeno pouze rozhodnutí stěžovatele. I tato vada rozsudku krajského soudu je zhojena
tím, že Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu ruší.
VI. Závěr a náklady řízení
[37] Nejvyšší správní soud z důvodu nesprávného posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení napadený rozsudek krajského soudu podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení. V tomto řízení je krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího
správního soudu, který byl vysloven v odůvodnění tohoto rozsudku.
[38] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu