ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.307.2015:16
sp. zn. 1 As 307/2015 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: MUDr. O. T.,
CSc., zastoupen Mgr. Evou Grabarczykovou, advokátkou se sídlem Pellicova 1, Brno,
proti žalovanému: Úřad městské části města Brna, Brno-střed, se sídlem Dominikánská 2,
Brno, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, za účasti osoby zúčastněné na řízení: M.
H., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 12. 11. 2015, č. j. 30 A 13/2015 – 42,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení výše
uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým soud zamítl jeho žalobu na ochranu před
nezákonným zásahem.
[2] Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou splnění
zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek
je i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
[3] Dle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
[4] Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením §40 s. ř. s., dle kterého
lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem
dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle §40 odst. 2 s. ř. s.
končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který
určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto
měsíce.
[5] Z obsahu předloženého spisu krajského soudu vyplynulo, že shora uvedený rozsudek
krajského soudu, v němž byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat do dvou týdnů
ode dne jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, byl zástupkyni
stěžovatele doručen v pondělí 14. 12. 2015 (viz doručenka na č. l. 45 spisu krajského soudu).
Tento den je tedy dnem, určujícím počátek běhu lhůty k podání kasační stížnosti.
[6] Konec lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti dle §40 odst. 2 s. ř. s.
pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval
se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. na pondělí 28. 12. 2015. Tento den byl tedy posledním
dnem pro včasné podání kasační stížnosti (tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím
držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který
má povinnost ji doručit).
[7] Ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu
soudu soud zjistil, že zástupkyně stěžovatele odeslala kasační stížnost soudu prostřednictvím
datové schránky v úterý 29. 12. 2015, tj. jeden den po zákonem stanovené lhůtě. Rozhodné
je přitom předání stížnosti soudu, nebo doručovacímu orgánu, nikoliv datum, kterým podání
označil sám stěžovatel. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost byla
podána opožděně. Z tohoto důvodu ji podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítl.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. února 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu