ECLI:CZ:NSS:2016:10.AFS.247.2016:34
sp. zn. 10 Afs 247/2016 - 34
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové,
soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: AGRO CZ, a. s.,
se sídlem Komenského 247/27, Hradec Králové, zast. Mgr. Miroslavem Dosedělem,
advokátem se sídlem U sportovní haly 542/3, Olomouc, proti žalovanému: Finanční úřad
pro Královehradecký kraj, Územní pracoviště v Hradci Králové, se sídlem U Koruny 1632,
Hradec Králové, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 10. 2016,
čj. 31 Af 35/2016-83,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala dne 12. 7. 2016 ke krajskému soudu žalobu na ochranu
před nezákonným zásahem ve věci týkající se realizace zákonného zástavního práva žalovaného
při vymáhání daňového dluhu z roku 1996 a pochybení, kterých se žalovaný podle žalobkyně
dopustil v konkursním řízení vedeném proti společnosti FIREX, a. s. Žalobkyně v žalobě
navrhla, aby soud vydal rozsudek: „Určuje se, že zásah žalovaného do práv žalobce byl nezákonný.“
Krajský soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 23. 8. 2016, aby navrhovaný výrok upřesnila tak,
že „konkrétní zásah označí a uvede, v čem konkrétně spočívá jeho nezákonnost“. Žalobkyně na to reagovala
podáním, v němž pouze dále rozvedla podrobnosti týkající se věci samé (daňového dluhu
a pochybení v konkursním řízení); nijak však neupřesnila, v čem konkrétně vůči sobě spatřuje
zásah žalovaného, ani důvody nezákonnosti. Krajský soud proto odmítl její žalobu podle §37
odst. 5 s. ř. s.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nyní napadá usnesení krajského soudu včasnou
kasační stížností z důvodu podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. V kasační stížnosti uvádí,
že jen žádala krajský soud, aby „po seznámení se s důvody nezákonného jednání“ určil, že zásah žalovaného byl
nezákonný. „Nic jiného v petitu nebylo uvedeno, ničeho dalšího jsme nežádali.“ Stěžovatelka má za to,
že po materiální stránce obsahuje žaloba ve svém vylíčení samotný nezákonný zásah, jak jej vidí
ona, včetně důkazů a porušení základních zásad daňového řádu. Navíc stěžovatelka uvádí,
že požádala soud, aby jednal v její přítomnosti. Ve zbytku kasační stížnosti stěžovatelka odkazuje
na žalobu a soudní spis. Závěrem se opět vyjadřuje k věci samé. Z těchto důvodů stěžovatelka
navrhuje, aby NSS usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Žalovaný naproti tomu ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že žaloba trpí takovými
vadami, že není možno v řízení pokračovat, a ztotožnil se se závěry krajského soudu.
Navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl. Stěžovatelka reagovala na vyjádření žalovaného replikou
dne 6. 12. 2016. V ní opět stručně popsala postup žalovaného v souvislosti s vymáháním
pohledávky ve výši více než 6 a půl milionu korun. Proti tomuto postupu se prý bránila
zásahovou žalobou, a proto považuje petit za dostatečně určitý.
[4] Důvodnost kasační stížnosti posoudil NSS v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů; neshledal přitom vadu, kterou by byl povinen se zabývat i bez návrhu (§109 odst. 3 a 4
s. ř. s.).
[5] V případě, že je kasační stížností napadáno usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby,
může být kasační stížnost podána pouze z důvodu podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. NSS se tak
může zabývat jen otázkou, zda byly pro tento postup krajského soudu splněny zákonné
podmínky, příp. zda krajský soud své usnesení dostatečně odůvodnil (viz např. rozsudek ze dne
21. 4. 2005, čj. 3 Azs 33/2004-98, č. 625/2005 Sb. NSS).
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] Podstatou v projednávané věci je otázka, zda byl návrh výroku stěžovatelky v žalobě
(petit) skutečně natolik nejasný a obecný, že krajský soud o něm nemohl rozhodnout.
Přitom podle §84 odst. 3 písm. d) s. ř. s. je návrh výroku jednou z povinných náležitostí žaloby.
[8] K formulaci petitu žaloby na ochranu před nezákonným zásahem NSS konstatuje,
že také v řízení o zásahové žalobě musí soudy respektovat dispoziční zásadu správního
soudnictví a nemohou rozhodnout nad rámec petitu nebo mimo něj. Formulace petitu se odvíjí
od §87 odst. 2 s. ř. s., který upravuje, čeho se žalobce může domáhat a co může soud
žalovanému uložit. Široká škála zásahů, jichž se správní orgány mohou dopustit, předznamenává
i širokou škálu petitů, jež lze v řízení před správním soudem požadovat. Petit nicméně musí být
dostatečně konkrétní tak, aby jej bylo možno vykonat, a nemůže znít tak obecně, že jen kopíruje
text zákona (rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2016, čj. 2 Ads 70/2016-23).
[9] V projednávané věci nesplňoval žalobní petit požadavek určitosti a jasnosti.
Jak plyne z doslovné citace textu žaloby v bodě [1], stěžovatelka formulovala žalobní petit zcela
obecně a z žaloby nebylo vůbec zřejmé, které z popsaných událostí týkajících se realizace
zákonného zástavního práva považuje stěžovatelka za zásah žalovaného, jenž byl vůči ní učiněn
nezákonně. Tyto skutečnosti není soud povinen, ba ani oprávněn určovat za stěžovatelku,
či je jinak dedukovat z popsaného skutkového stavu nebo z předložených spisů,
na které stěžovatelka odkazovala. Krajský soud jednoduše potřeboval vědět, který z popsaných
úkonů žalovaného stěžovatelku nezákonně zasáhl a z jakých důvodů, příp. bylo-li těchto úkonů
ze strany žalovaného více, bylo na stěžovatelce, aby přesně zformulovala každý z těchto zásahů
a jeho důvody samostatně.
[10] Krajský soud v zájmu šetření práva stěžovatelky na soudní ochranu stěžovatelku vyzval,
aby tato tvrzení jasně formulovala a vytýkané nedostatky opravila. K tomu jí poskytl přiměřenou
lhůtu dvou týdnů. Pokud tak stěžovatelka v poskytnuté lhůtě vědomě neučinila – což vyplývá
z jejích vlastních tvrzení v kasační stížnosti – jde tento její postup pouze k její tíži.
V takovém případě nemohl krajský soud pokračovat v řízení o její žalobě, neboť se nepodařilo
odstranit vady podání a bez toho nebylo jasné, o čem má soud rozhodovat. Proto NSS nemá
v projednávané věci pochybnosti o tom, že krajský soud postupoval správně, pokud žalobu
stěžovatelky odmítl. Stěžovatelka tuto vadu nezhojila prakticky dosud, byť z jejich kasačních
námitek a repliky vyplývá, že je o tom přesvědčena.
[11] Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů zamítl kasační stížnost podle §110 odst. 1
poslední věty s. ř. s.
[12] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu