ECLI:CZ:NSS:2016:10.AFS.272.2015:47
sp. zn. 10 Afs 272/2015 - 47
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka
Kühna a soudců Radana Malíka a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně:
EUROMONTEC CZ, s. r. o., se sídlem Plzeňská 381/64, Praha 5, zast. Mgr. Petrem
Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutím žalovaného
ze dne 23. 12. 2013, čj. 31418/13/5000-14303-711309 a čj. 31642/13/5000-14201-711429,
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2015,
čj. 46 Af 2/2014-102,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2015, čj. 46 Af 2/2014-102,
se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobkyně se dvěma žalobami domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí,
kterými žalovaný jeho odvolání proti rozhodnutím o zastavení odvolacího řízení ve věci odvolání
proti dodatečným platebním výměrům zamítl a napadená rozhodnutí Finančního úřadu
pro Středočeský kraj potvrdil.
[2] Krajský soud řízení vedená pod sp. zn. 46 Af 2/2014 a sp. zn. 46 Af 3/2014 výrokem
I. usnesení ze dne 11. 2. 2014, čj. 46 Af 2/2014-35, spojil ke společnému projednání,
věci nadále vedl pod sp. zn. 46 Af 2/2014 a rozsudkem nyní napadeným žaloby zamítl.
II. Kasační stížnost
[3] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“)
dne 17. 12. 2015 blanketní kasační stížnost spojenou s návrhem na přiznání jejího odkladného
účinku; uvedla, že jak kasační stížnost, tak i návrh na přiznání odkladného účinku, odůvodní
ve lhůtě 10 dnů.
[4] Dne 11. 1. 2015 Nejvyšší správní soud obdržel doplnění návrhu na přiznání odkladného
účinku; kasační stížnost doplněna nebyla.
[5] Usnesením ze dne 12. 1. 2016, čj. 10 Afs 272/2015-20, Nejvyšší správní soud stěžovatelku
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení uvedeného usnesení doplnila kasační stížnost
o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu.
[6] Dne 25. 1. 2016 Nejvyšší správní soud obdržel doplnění kasační stížnosti. Stěžovatelka
uvedla, že napadá rozsudek krajského soudu z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. d) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Dle tvrzení stěžovatelky vydání rozsudku
předcházela závažná vada řízení před krajským soudem, která má za následek nezákonnost
rozhodnutí ve věci samé; tato vada spočívala v tom, že krajský soud rozhodl věc bez nařízení
jednání, ačkoliv s tím stěžovatelka nesouhlasila. Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud
rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Právní posouzení Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost je přípustná, po odstranění vad má požadované náležitosti a byla podána
včas osobou k jejímu podání oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní
soud v mezích jejího rozsahu a uplatněného důvodu, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí
netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] Dle §51 odst. 1 s. ř. s. „[s]oud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně
navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů
od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.“.
[10] Ze spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že k výzvě krajského soudu
ohledně vyjádření souhlasu s projednáním věci bez jednání (čl. 24 spisu), stěžovatelka
včas prostřednictvím svého zástupce soudu sdělila, že trvá na nařízení jednání (čl. 28 a 29 spisu).
[11] Nejvyšší správní soud konstatuje, že ačkoliv stěžovatelka nesouhlasila s projednáním
a rozhodnutím věci bez jednání, krajský soud přesto ve věci bez jednání rozhodl.
[12] Dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, má „[k]aždý […] právo, aby jeho věc
byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným
důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.“. Právo na ústní
a veřejné jednání před soudem zakotvuje i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv
a základních svobod a akcentuje je i judikatura Ústavního soudu v uvedeném navazující
na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva; o důležitosti tohoto aspektu práva
na spravedlivý proces nemá žádné pochybnosti ani právní doktrína.
[13] Ke shodnému závěru došla rovněž judikatura Nejvyššího správního soudu
(srov. již rozsudek ze dne 11. 11. 2004, čj. 6 Azs 28/2003-59, publ. pod č. 482/2005 Sb. NSS).
[14] Také v projednávané věci Nejvyšší správní soud konstatuje, že právo na ústní projednání
věci před soudem představuje důležitou součást ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces;
toto právo nelze v rozporu se zákonnou úpravou eliminovat. Krajský soud pochybil,
jestliže stěžovatelce odepřel možnost přítomnosti při jednání, ačkoliv stěžovatelka soudu sdělila,
že na nařízení jednání trvá. Zákonný předpoklad pro rozhodnutí věci bez jednání
(§51 odst. 1 s. ř. s.) vzhledem k postoji stěžovatelky naplněn nebyl, pročež bylo řízení
před krajským soudem zatíženo vadou, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí
ve věci samé.
IV. Závěr a náklady řízení
[15] Kasační námitka je tedy důvodná. Rozsudek krajského soudu pro vady jemu
předcházejícího řízení [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] musel být podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušen
a věc vrácena krajskému soudu. V novém řízení krajský soud po ústním jednání posoudí
důvodnost námitek, kterými stěžovatelka může v rámci tohoto jednání argumentačně posílit
a blížeji vysvětlit žalobní skutková i právní tvrzení; k jejich správnosti se Nejvyšší správní soud
v této fázi řízení při zrušení rozsudku jen pro vady předcházejícího řízení vyjadřovat nemůže.
[16] O návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti samostatně
rozhodováno nebylo, neboť při rychlém rozhodnutí o věci samé by odklad vykonatelnosti neměl
reálný význam. Zrušením napadeného rozsudku obnoví se totiž účinky usnesení krajského soudu
ze dne 7. 4. 2014, čj. 46 Af 2/2014-78, jímž soud žalobám odkladný účinek přiznal.
[17] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. února 2016
Zdeněk Kühn
předseda senátu