ECLI:CZ:NSS:2016:10.AS.184.2016:10
sp. zn. 10 As 184/2016 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Pavla Molka v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Policejní
prezidium České republiky, se sídlem Strojnická 935/27, Praha 7, ve věci ochrany proti
nečinnosti žalovaného, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze
dne 12. 7. 2016, čj. 6 A 107/2016-13,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany
proti nečinnosti žalovaného. Městský soud žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku;
žalobce na výzvu soudu ve stanovené lhůtě (ani poté) nijak nereagoval, soud proto usnesením
ze dne 12. 7. 2016 řízení o žalobě zastavil.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost,
ve které se pohoršoval nad množstvím písemností zasílaných mu městským soudem a namítal,
že si je soud vědom jeho nemajetnosti.
[3] Nejvyšší správní soud konstatuje, že jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním
soudem je povinné zastoupení advokátem. Takové zastoupení se dle §105 odst. 2 s. ř. s.
nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
[4] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. U stěžovatele je tak obecně
třeba trvat na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. V nynější věci nejde
o případ, kdy judikatura dovodila, že na povinném zastoupení advokátem či zaplacení soudního
poplatku není třeba trvat (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19).
[5] Kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení městského soudu podal sám
stěžovatel, aniž současně předložil plnou moc udělenou jím advokátovi pro zastupování v řízení
o kasační stížnosti, případně požádal soud o jeho ustanovení. Nebyla tak splněna podmínka řízení
stanovená v §105 odst. 2 s. ř. s.
[6] Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.
[7] Za situace, kdy byl stěžovatel již dříve vícekrát formálně upozorněn (např. v usneseních
NSS ze dne 20. 4. 2016, čj. 6 As 74/2016-6, ze dne 16. 7. 2012, čj. 8 As 79/2012-7, ze dne
18. 6. 2012, čj. 8 As 71/2012-7) na to, že se lze na Nejvyšší správní soud obracet při neexistenci
vlastního právního vzdělání jen prostřednictvím advokáta, je nutné předpokládat, že je o této
podmínce řízení dostatečně informován. Vyzývat proto stěžovatele znovu a znovu ke splnění
toho, co mu již je bezpečně z jiných řízení známo, postrádá rozumný smysl a bylo by pouhým
formalismem.
[8] Stěžovateli lze připomenout, že obdobný procesní postup volí v případě jeho opakujících
se podání také Ústavní soud. Ve vztahu k povinnému zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní
stížnosti vyslovil, že poučení o této povinnosti není nutno stěžovateli zasílat vždy v každém
individuálním řízení, neboť stěžovatel byl poučen v předchozích identických případech;
pokud lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně
způsobilé stěžovatele zpravit o zásadě povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem,
setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování by se jevilo jako formalistické
a neefektivní (srov. např. usnesení ÚS ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 329/15, ze dne
24. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 479/15, ze dne 19. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 3841/14, ze dne 25. 11. 2014,
sp. zn. II. ÚS 3561/14). Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že uvedené závěry lze vztáhnout
i na poučování o povinnosti být zastoupen advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel byl
zdejším soudem poučen o této povinnosti nesčetněkrát, její existence si proto musí být
nepochybně vědom. Pokud podle toho nepostupuje, dokládá tím svůj zjevně obstrukční přístup
k soudnímu procesu a zneužívání soudní ochrany.
[9] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §46
odst. 1 písm. a), ve spojení s §120, s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu
s §60 odst. 3 věta první, ve spojení s §120, s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu