ECLI:CZ:NSS:2016:13.KSS.2.2016:69
sp. zn. 13 Kss 2/2016 - 69
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a členů JUDr. Františka Hrabce, Mgr. Jana Jursíka, JUDr. Vladimíra
Kubíka, JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Jany Reschové, CSc., v právní věci kárného navrhovatele:
předseda Okresního soudu ve Zlíně, se sídlem Dlouhé Díly 351, Zlín, proti kárně
obviněnému: JUDr. J. B., soudce Okresního soudu ve Zlíně, zast. obhájcem Mgr. Alešem
Dufkem, advokátem se sídlem Tyršovo nábřeží 401, Zlín, o návrhu na zahájení kárného řízení
ze dne 21. 3. 2016, při ústním jednání konaném dne 25. 5. 2016,
takto:
JUDr. J. B., nar. X,
soudce Okresního soudu ve Zlíně,
se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
u z n á v á v i n n ý m, ž e
jako soudce Okresního soudu ve Zlíně porušil §158 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s §1 odst. 2 z. ř. s.
tím, že nedodržel zákonnou lhůtu k vyhotovení rozhodnutí, a to v následujících věcech, které
mu byly přiděleny k vyřízení:
1. sp. zn. 47 Nc 1037/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 30. 9. 2015, přičemž lhůta
pro vyhotovení rozsudku mu byla prodloužena do 24. 11. 2015, avšak rozsudek nadiktoval až dne
21. 1. 2016,
2. sp. zn. P 371/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 7. 10. 2015, přičemž lhůta pro vyhotovení
rozsudku mu byla prodloužena do 16. 11. 2015, avšak rozsudek do dne podání kárného návrhu
nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
3. sp. zn. P 2/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 2. 11. 2015, avšak rozsudek nadiktoval
až dne 9. 1. 2016,
4. sp. zn. P 301/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 11. 11. 2015, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
5. sp. zn. P 364/2013, v níž vyhlásil rozsudek dne 23. 11. 2015, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
6. sp. zn. P 14/2002, v níž vyhlásil rozsudek dne 23. 11. 2015, avšak rozsudek vypracoval
až dne 22. 3. 2016,
7. sp. zn. 47 Nc 1030/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 25. 11. 2015, avšak rozsudek
nadiktoval až dne 25. 2. 2016,
8. sp. zn. P 204/2002, v níž vyhlásil rozsudek dne 30. 11. 2015, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
9. sp. zn. 47 Nc 4001/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 30. 11. 2015, avšak rozsudek
vypracoval až dne 26. 2. 2016,
10. sp. zn. P 241/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 7. 12. 2015, avšak rozsudek vypracoval
až dne 22. 3. 2016,
11. sp. zn. P 264/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 7. 12. 2015, avšak rozsudek vypracoval
až dne 16. 2. 2016,
12. sp. zn. P 17/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 7. 12. 2015, avšak rozsudek vypracoval
až dne 23. 3. 2016,
13. sp. zn. P 434/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 7. 12. 2015, avšak rozsudek nadiktoval
až dne 28. 1. 2016,
14. sp. zn. 47 Nc 1070/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 7. 12. 2015, avšak rozsudek
nadiktoval až dne 26. 2. 2016,
15. sp. zn. P 113/2013, v níž vyhlásil rozsudek dne 14. 12. 2015, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
16. sp. zn. P 155/2001, v níž vyhlásil rozsudek dne 14. 12. 2015, avšak rozsudek vypracoval
až dne 26. 2. 2016,
17. sp. zn. P 375/2000, v níž vyhlásil rozsudek dne 14. 12. 2015, avšak rozsudek vypracoval
až dne 16. 2. 2016,
18. sp. zn. 47 Nc 1071/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 14. 12. 2015, avšak rozsudek
vypracoval až dne 22. 3. 2016,
19. sp. zn. 47 Nc 1065/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 16. 12. 2015, avšak rozsudek
vypracoval až dne 16. 2. 2016,
20. sp. zn. 47 Nc 151/2013, v níž vyhlásil rozsudek dne 16. 12. 2015, avšak rozsudek
nadiktoval až dne 26. 2. 2016,
21. sp. zn. 47 Nc 2366/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 16. 12. 2015, avšak rozsudek
nadiktoval až dne 17. 3. 2016,
22. sp. zn. P 76/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 16. 12. 2015, avšak rozsudek nadiktoval
až dne 9. 2. 2016,
23. sp. zn. P 343/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 16. 12. 2015, avšak rozsudek vypracoval
až dne 16. 2. 2016,
24. sp. zn. 47 Nc 1057/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 21. 12. 2015, avšak rozsudek
nadiktoval až dne 26. 2. 2016,
25. sp. zn. P 504/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 11. 1. 2016, avšak rozsudek vypracoval
až dne 16. 3. 2016,
26. sp. zn. P 449/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 11. 1. 2016, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
27. sp. zn. 47 Nc 1074/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 13. 1. 2016, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
28. sp. zn. P 114/2013, v níž vyhlásil rozsudek dne 13. 1. 2016, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
29. sp. zn. P 88/2013, v níž vyhlásil rozsudek dne 18. 1. 2016, avšak rozsudek nadiktoval
až dne 23. 3. 2016,
30. sp. zn. 47 Nc 1068/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 18. 1. 2016, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
31. sp. zn. 47 Nc 916/2014, v níž vyhlásil rozsudek dne 18. 1. 2016, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
32. sp. zn. P 455/2015, v níž vyhlásil rozsudek dne 18. 1. 2016, avšak rozsudek do dne
podání kárného návrhu nenadiktoval a nepředal soudní kanceláři k vypravení,
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l
povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,
t í m s p á c h a l
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
a z a t o se m u u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb.
k á r n é o p a t ř e n í ve formě odvolání z funkce soudce.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu
Kárný navrhovatel podal návrh na zahájení kárného řízení, neboť kárně obviněný soudce
podle jeho názoru jako soudce Okresního soudu ve Zlíně nedodržel zákonem stanovenou
povinnost dle §158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
ve spojení s §1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)
vyhotovit a odeslat rozsudek ve lhůtě 30 dnů od jeho vyhlášení, případně ve lhůtě prodloužené
předsedou soudu, v celkem 32 věcech.
K tomu kárný navrhovatel dodal, že přestože §158 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s §1 odst. 2
z. ř. s. stanoví povinnost soudci ve lhůtě 30 dnů od vyhlášení rozsudku zajistit odeslání stejnopisu
jeho vyhotovení účastníkům řízení, kárně obviněnému je vytýkána pouze nečinnost v době
od vyhlášení rozsudku do jeho nadiktování, resp. předání vyhotoveného rozsudku kanceláři,
neboť poté již splnění zákonné lhůty závisí především na činnosti soudní kanceláře. Předmětem
kárného návrhu jako prostředku ultima ratio dle navrhovatele nejsou ani méně závažná překročení
zákonných lhůt kárně obviněným. Dle navrhovatele je však nutno současně zdůraznit,
že i ty rozsudky, které kárně obviněný stihne nadiktovat v zákonem stanovené lhůtě, předává
soudní kanceláři zásadně vždy těsně před skončením této lhůty a v důsledku toho je soudní
kancelář v zákonné lhůtě často nezvládne odeslat účastníkům řízení. Díky tomuto „lajdáckému“
přístupu kárně obviněného jsou tak příslušné administrativní pracovnice v neustálém a zcela
zbytečném pracovním stresu.
Kárný navrhovatel dále zdůraznil, že při podání kárného návrhu byla zachována
subjektivní i objektivní lhůta stanovená v §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech
soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
č. 7/2002 Sb.“), neboť se o spáchání popsaných skutků dozvěděl až z výsledků prověrek
provedených v souvislosti s kontrolou dodržování lhůt stanovených pro vypravení vyhlášených
rozsudků v občanském soudním řízení a na základě stížností účastníků, když první související
stížnost byla podána dne 12. 1. 2016 a první prověrka výše uvedených věcí proběhla dne
29. 1. 2016.
Kárný navrhovatel poznamenal, že si je vědom toho, že podání kárného návrhu
je až krajním prostředkem, avšak je toho názoru, že jiné, mírnější prostředky nápravy již ztratily
smysl. Aby si kárně obviněný soudce plnil zákonné povinnosti, bylo nutno na něj vždy vyvíjet
soustavný tlak prostřednictvím opakovaných kontrol, domluv, ústních či písemných výtek.
Písemné výtky mu přitom byly uděleny za zaviněné porušení povinností soudce rozhodovat
v přiměřených lhůtách bez průtahů. Rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci
ze dne 7. 9. 2007, sp. zn. 1 Ds 9/2007, mu bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení
platu o 20 % na dobu 4 měsíců za průtahy při vyřizování celkem 51 exekučních věcí v období
od 1. 1. 2004 do 24. 5. 2007. Rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
21. 10. 2015, č. j. 13 Kss 2/2015 – 124, bylo JUDr. J. B. uloženo kárné opatření spočívající ve
snížení platu o 25 % na dobu 9 měsíců za nedodržení zákonných lhůt k vypravení rozhodnutí, a
to celkem v 42 věcech, které mu byly přiděleny k vyřízení.
Kárný navrhovatel dále doplnil, že JUDr. B. není dle jeho názoru oproti jiným kolegům
na daném soudu nijak nadměrně zatížen, současné vedení soudu vždy důsledně dbalo
na rovnoměrné zatížení všech soudců, přičemž kárně obviněný svými výkony vždy pokulhával
za ostatními bez ohledu na přidělenou agendu. Ze soudců se specializací na věci péče o nezletilé
v současnosti ve vztahu k množství neskončených věcí nevykazuje horší výsledky než ostatní.
Co se však týká včasnosti vyhotovování rozsudků, vykazuje jednoznačně nejhorší výsledky
ze všech soudců zdejšího soudu.
Kárně obviněný se dle kárného navrhovatele vždy vyznačoval velmi chaotickým
přístupem k práci a absencí logického systému její organizace. I v této oblasti mu vedení soudu
vycházelo vstříc, když mu byli do senátu přiděleni vždy takoví administrativní i odborní
pracovníci, kteří byli schopni tyto jeho nedostatky alespoň částečně eliminovat. Již delší dobu má
k dispozici vyšší soudní úřednici, která mu kompletně připravuje spisy na jednání, zajišťuje
důkazní prostředky a rovněž tato jednání nařizuje. Další vyšší soudní úřednice mu vyhotovuje
většinu vyhlášených rozsudků. Kárně obviněný při kárném jednání před Nejvyšším správním
soudem vedeném pod sp. zn. 13 Kss 2/2015 ve své výpovědi potvrdil své dobré pracovní
podmínky i podporu ze strany vedení soudu. Vedení soudu také v jeho případě přistupovalo
velmi vstřícně k žádostem o prodloužení zákonné lhůty k vyhotovení rozsudku, přestože tohoto
institutu využíval nejčastěji ze všech soudců Okresního soudu ve Zlíně. Nespolehlivost
a nedochvilnost JUDr. B. je dle kárného navrhovatele mezi podřízenými administrativními
pracovníky daného soudu přímo pověstná. Skutečnost, že ke kárně obviněnému vedení soudu
vždy přistupovalo velmi vstřícně a snažilo se mu zajistit ty nejlepší podmínky, potvrzuje i fakt, že
dne 1. 9. 2012 byl na vlastní žádost pověřen vyřizováním jiné agendy, přičemž dosavadní
specializace na rozhodování ve věcech exekučních mu byla změněna na rozhodování ve věcech
péče o nezletilé.
V loňském roce se však dle kárného navrhovatele veškerá mírnější opatření začala zcela
míjet účinkem, přičemž kárně obviněný své zákonné povinnosti nezačal řádně plnit
ani přes opakované hrozby podání kárného návrhu. Práce kárně obviněného se dokonce nijak
nezlepšila ani přes podání kárné žaloby a následné kárné odsouzení kárným senátem Nejvyššího
správního soudu dne 21. 10. 2015. Přestože byl JUDr. J. B. kárně potrestán za nedodržování
zákonné lhůty při vyhotovování svých rozhodnutí, množství nevyhotovených rozsudků v
zákonné lhůtě opět neustále narůstá a kárně obviněný v podstatě nereaguje na jakoukoliv snahu
vedení soudu tuto situaci zlepšit. Souběžně s přibývajícím počtem nevyhotovených rozsudků
narůstá i množství stížností na uvedená pochybení kárně obviněného, které již nelze vzhledem k
přístupu kárně obviněného uspokojivě řešit a zajistit neprodlené vyhotovení alespoň těch
rozhodnutí, které jsou předmětem stížností. Rovněž neustále přibývá i interních stížností civilních
soudců zdejšího soudu, kteří kvůli nevyhotoveným rozsudkům JUDr. B. nemohou vydat
rozhodnutí ve věci rozvodu účastníků, o jejichž nezletilém dítěti kárně obviněný rozhodoval.
Kárný navrhovatel dále podotkl, že podle ustálené judikatury kárného soudu
je prvořadým úkolem soudce písemně vyhotovit vyhlášené meritorní rozhodnutí v zákonem
stanovené lhůtě, přičemž tento úkol je prioritní i ve vztahu k většině dalších povinností soudce.
Opačný postup je v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení a dosažení zamýšlených
právních účinků vyhlášených rozhodnutí. Tato skutečnost je navíc umocněna agendou péče
o nezletilé, kterou rozhoduje kárně obviněný, kdy musí soud často velmi urgentně poskytnout
ochranu zájmu nezletilého dítěte, a má proto podle §471 odst. 2 z. ř. s. povinnost postupovat
s největším urychlením.
Dle kárného navrhovatele se přitom u kárně obviněného zjevně nejedná o ojedinělá
pochybení, ale celkový komplex nedostatků představujících narušení důstojnosti soudcovské
funkce a ohrožení důvěry v odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Kárný navrhovatel
je proto přesvědčen, že kárně obviněný není způsobilý pro výkon funkce soudce z důvodu
své nedostatečné odbornosti a opakovaného narušení důstojnosti soudcovské funkce. Kárný
navrhovatel připomněl, že JUDr. B. je soudcem od roku 1985 (s přestávkou pěti let) a již v jeho
prvním období 1985 – 1990 byly dle jeho pracovního hodnocení zjišťovány nedostatky
spočívající v průtazích při předkládání spisů krajskému soudu a při rozhodování náročnějších
věcí. Posléze se v jeho činnosti projevila naprostá chaotičnost, nesystematičnost a neschopnost
průběžného vyřizování jiných než sledovaných věcí. Bohužel si není schopen zajistit ani
minimální část autority, která je pro výkon funkce soudce nezbytná. Nyní je zcela zjevné, že kárně
obviněný JUDr. B. není schopen zásadní změny svého zcela nevyhovujícího stylu práce, naopak
dochází k jeho neustálému zhoršování, což se neslučuje s řádným výkonem funkce soudce.
Kárný navrhovatel poukázal rovněž na nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2008,
sp. zn. III. ÚS 1076/07, č. 14/2008 Sb. ÚS, v němž Ústavní soud konstatoval, že kárné provinění
spočívající v několikaměsíčních průtazích s vyhotovením písemných znění trestních rozsudků
je vzhledem k předchozím výtkám uloženým stěžovateli v citované věci za stejné nedostatky
v jeho práci soudce a jejich dopadům do právní jistoty obviněných osob natolik závažné,
že by nebylo možné vytýkat kárnému soudu, pokud by i jen za toto kárné provinění sáhl
ke krajnímu kárnému opatření spočívajícímu v odvolání z funkce soudce. Kárný navrhovatel dále
dodal, že uvedený názor lze aplikovat tím spíše v agendě péče o nezletilé, kterou rozhoduje kárně
obviněný, v níž je zapotřebí urgentně poskytnout ochranu zájmu nezletilých dětí a soudy mají
ze zákona povinnost postupovat s největším urychlením. Nezletilé děti často v důsledku
nevyhotovených rozsudků zůstávají bez finančních prostředků, neboť bez písemného vyhotovení
rozsudku nelze zahájit exekuci, případně tito nezletilí zůstávají bezdůvodně v ústavech. Kárně
obviněnému navíc byly ukládány nejen písemné výtky, ale zejména byl sotva před šesti měsíci
potrestán kárným soudem za stejné nedostatky spočívající v nedodržení zákonných lhůt
k vypravení rozhodnutí, a to v mimořádně vysokém počtu věcí.
Podle kárného navrhovatele z rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 21. 10. 2015, č. j. 13 Kss 2/2015 – 124, vyplývá, že kárný soud nemohl vyhovět návrhu
na uložení nejpřísnějšího kárného opatření v podobě odvolání z funkce vzhledem k tomu,
že na kárně obviněného JUDr. J. B. bylo třeba hledět, jako by dosud nebyl kárně postižen. Proto
mu byla jako kárné opatření uložena finanční sankce při horní hranici zákonného rozpětí.
Uvedené omezení pro odvolání z funkce již nyní neplatí a navíc je třeba zdůraznit, že uložená
finanční sankce zjevně k žádné nápravě nevedla. Kárně obviněný znovu přestal dodržovat
své zákonné povinnosti v podstatě ihned po vyhlášení kárného rozhodnutí. V současné době,
kdy se popisovaná situace neustále zhoršuje, proto kárný navrhovatel považuje jakoukoliv
finanční sankci pro kárně obviněného za nedostatečnou, neúčinnou a tím i zbytečnou.
Vzhledem k tomu kárný navrhovatel navrhl dle svého názoru jediné vhodné kárné
opatření, a to odvolání kárně obviněného z funkce soudce dle §88 odst. 1 písm. d) zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech
a soudcích“), a to zejména s odkazem na citovaný nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2008,
sp. zn. III. ÚS 1076/07 a rozhodnutí kárného soudu ze dne 21. 10. 2015,
č. j. 13 Kss 2/2015 - 124.
II. Vyjádření kárně obviněného soudce
JUDr. B. se prostřednictvím svého obhájce ke kárnému návrhu vyjádřil dne 18. 5. 2016,
přičemž potvrdil, že v některých případech skutečně nadiktoval rozsudky pozdě. Na svou
obhajobu přitom uvedl, že měl až do začátku března 2016 zdravotní problémy. Nicméně ke dni
21. 4. 2016, kdy se kárně obviněný dozvěděl o tomto kárném řízení, již měl všechny rozsudky
nadiktované.
Dále kárně obviněný poznamenal, že předpokládá, že kárný soud k hodnocení jeho osoby
využije důkazy z připojeného spisu 13 Kss 2/2015, včetně skutečnosti, že stále ještě průběžně
vyřizuje některé exekuční věci. Kárně obviněný dále podotkl, že se považuje za soudce,
který nemá problém s rozhodováním či s rychlostí nařizování věcí a jehož rozsudky jsou
v případě odvolání ve velké většině soudem II. stupně potvrzovány či měněny na základě důkazů,
které byly shromážděny v řízení v I. stupni.
Kárně obviněný dále zopakoval, že pozdní vyhotovení rozsudků v období listopadu 2015
až března 2016 bylo dáno především jeho zdravotními problémy. Na začátku listopadu 2015 měl
silnou chřipku a následně měl problémy s hybností, které byly začátkem roku 2016
diagnostikovány jako posun meziobratlových plotének. Z tohoto důvodu tedy kárně obviněný
chodil na rehabilitace a svou pracovní neschopnost ukončil dne 8. 3. 2016. Od té doby se cítí
zdravý a za měsíc a půl již vše dohnal.
Jako důkaz kárně obviněný přiložil výpis ze své zdravotní karty a statistiku výkonnosti
opatrovnických soudců za měsíc duben 2016. Z této statistiky dle kárně obviněného vyplývá,
že vyřídil nejvíce věcí, přičemž měl největší nápad a z hlediska počtu nevyřízených věcí
je průměrným soudcem.
Na závěr kárně obviněný podotkl, že jeho chybou je rychlost diktování rozhodnutí
za situace, kdy má zdravotní problémy, které mu brání v soustředění. Na druhou stranu však
má za to, že jeho zdravotní stav je už skoro tři měsíce dobrý, což je znát i na jeho výkonnosti.
Kárně obviněný rovněž označil za chybu, že více nevyužil možnost požádat vedení soudu
o prodloužení lhůty k nadiktování rozhodnutí, což bylo částečně dáno rozpačitým vztahem,
který má s vedením soudu po předešlém kárném řízení.
III. Ústní jednání, dokazování
Při ústním jednání konaném dne 25. 5. 2016 kárný navrhovatel zopakoval obsah kárného
návrhu. Kárný navrhovatel dále doplnil, že kárný návrh podal proto, že již neví, co má dál dělat,
neboť od minulého kárného návrhu se situace nezměnila. Kárně obviněný si z předchozího
kárného rozhodnutí vzal pouze to, že je dlouhodobým zkušeným soudcem a není třeba,
aby své chování jakkoli měnil, což dle kárného navrhovatele dával JUDr. B. taktéž patřičně
najevo. Dle kárného navrhovatele se změnilo jedině to, že od nového roku posílil opatrovnické
oddělení soudu tím, že přijal jako asistentku soudce doc. Š. z Právnické fakulty UP v Olomouci,
díky níž může vyšší soudní úřednice JUDr. B. místo deseti rozsudků psát dvacet a více rozsudků
měsíčně, a to nejen těch jednoduchých. JUDr. B. má tedy dle kárného navrhovatele k dispozici
„maxi tým“, který se skládá z velmi zkušené rejstříkové vedoucí, z tajemníka, který je bývalým
soudcem, byť nemůže tuto funkci vykonávat ze zdravotních důvodů, nicméně se stará JUDr. B. o
dobíhající exekuční věci, jichž má JUDr. B. přitom už jen minimum, a občas se stává i to, že
složité rozhodnutí mu napíše velmi fundovaný asistent z civilního oddělení. Dále pak má JUDr.
B. k dispozici vyšší soudní úřednici, která mu připraví celý spis na jednání, dokonce mu i nařídí
jednání na konkrétní termín, čehož nikdo další ze soudců daného soudu nevyužívá. Proto se dle
kárného navrhovatele často stává, že JUDr. B. otevře spis až v jednací síni. Kárný navrhovatel
dále dodal, že JUDr. B. má k dispozici ještě další vyšší soudní úřednici, která mu od nového roku
píše už nikoliv jen deset, ale dvacet i více rozhodnutí měsíčně. Závěrem kárný navrhovatel
zdůraznil, že nemá nic proti kárně obviněnému soudci, má k němu dokonce přátelský vztah, jde
mu však o to, aby vše fungovalo a aby stále jen neřešil stížnosti na kárně obviněného.
Obhájce kárně obviněného odkázal na své písemné vyjádření a dodal, že považuje
za podstatné, že rozhodnutím ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 13 Kss 2/2015, již kárný senát
JUDr. B. jednou potrestal, čímž se nyní uváděné osobní charakteristiky a stížnosti na předchozí
jednání částečně uzavřely. Skutečnost, že následně nastala recidiva, je sice dle obhajoby vážná,
nicméně ji lze vysvětlit zdravotními obtížemi kárně obviněného. Další podstatný moment
obhajoba spatřovala ve skutečnosti, že v polovině dubna 2016 již byly všechny původně
nevyhotovené rozsudky vyhotoveny. Obhájce souhlasil s tím, že kárný navrhovatel zorganizoval
práci na opatrovnickém oddělení soudu, ovšem označil za zásadní, že rozhodnutí se vydávají,
JUDr. B. soudí a jeho rozsudky se neruší. Právě Okresní soud ve Zlíně přitom z hlediska délky
řízení v opatrovnických věcech patří ke špičce v rámci celé jižní Moravy. Přestože tedy u kárně
obviněného nastala recidiva, obhajoba je přesvědčena, že by měl dostat ještě šanci, neboť při
dobré organizaci práce vykonává to podstatné, co soudce vykonávat má, to znamená, že soudí a
rozhoduje.
Předseda kárného senátu dále v souladu s §13 a §17 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb.
seznámil účastníky řízení s výsledky předběžného šetření kárného senátu ve věci s tím, že si kárný
senát Nejvyššího správního soudu vyžádal spisy Okresního soudu ve Zlíně (resp. jejich ověřené
kopie), jichž se týkají skutky, v nichž navrhovatel spatřuje kárné provinění.
Účastníci řízení vyjádřili souhlas s tím, aby při jednání následně nebyly podrobně
probírány veškeré jednotlivé skutky, ale pouze ty, k nimž se přímo vztahovaly další listiny
účastníky řízení předložené, jež předseda kárného senátu zároveň při jednání provedl k důkazu.
Vedle výpisů z informačního systému ISAS byly k některým vytýkaným skutkům zároveň
předloženy následující části stížnostních spisů: vyjádření místopředsedy OS ve Zlíně Mgr. Petra
Hanáčka ze dne 29. 1. 2016, sp. zn 52 St 2/2016, ke stížnosti matky na průtahy v řízení a dále
opětovná navazující stížnost matky ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 52 St 11/2016; podání opatrovníka
(Úřadu městského obvodu Ostrava - Jih, odboru sociálně právní ochrany dětí) ze dne 16. 3. 2016,
sp. zn. 52 St 8/2016; stížnost matky ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 52 St 4/2016; stížnost matky
ze dne 21. 3. 2016, sp. zn. 52 St 7/2016; úřední záznam telefonické stížnosti matky pořízený
předsedou OS ve Zlíně dne 25. 2. 2016, sp. zn. 52 St 5/2016 a korespondující vyjádření
místopředsedy OS ve Zlíně Mgr. Petra Hanáčka ze dne 3. 3. 2016, sp. zn. 52 St 5/2016; úřední
záznam telefonické stížnosti matky pořízený předsedou OS ve Zlíně dne 25. 2. 2016,
sp. zn. 52 St 6/2016 [viz podrobně část IV. tohoto rozhodnutí Zjištění kárného soudu k jednotlivým
vytýkaným skutkům, body 1), 2), 12), 18), 20) a 29)]. Popis relevantních částí spisů a jednotlivé
skutkové závěry, k nimž kárný senát dospěl, jsou rovněž obsaženy v části IV. tohoto rozhodnutí.
Kárný senát dále v souladu s §17 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. provedl další listinné
důkazy, které byly předloženy kárným navrhovatelem nebo kárně obviněným ať již během
písemné části řízení nebo při jednání. Konkrétně bylo provedeno dokazování následujícími
listinami:
Kárný navrhovatel především předložil zprávy o kontrole spisů přidělených
do soudního oddělení č. 47 ze dne 29. 1. 2016 a ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 50 Spr 79/2016,
jejichž obsah dle zjištění kárného soudu odpovídá vymezení skutků, kterých se měl JUDr. B. dle
kárného návrhu dopustit (viz část IV. Zjištění kárného soudu k jednotlivým vytýkaným skutkům);
k těmto zprávám byl dále přiložen seznam nenadiktovaných rozsudků vydaných od 1. 11. 2015
(stav k 18. 1. 2016), seznam rozsudků vydaných od 1. 11. 2015 vypravených po lhůtě (stav
k 18. 1. 2016) a seznam nevypravených rozsudků po lhůtě řešitele JUDr. B. (stav ke dni
23. 2. 2016).
Kárný navrhovatel dále předložil Rozvrh práce Okresního soudu ve Zlíně pro rok
2016, sp. zn. 50 Spr 2190/2015, z něhož kárný soud zjistil, že kárně obviněnému jsou v tomto
roce přidělovány věci péče o nezletilé a dále rozhodování dle §2 písm. a), b), c), d) a s) z. ř. s.;
shodnou agendu rozhodují rovněž JUDr. P. a JUDr. H.; tuto agendu, ovšem včetně věcí s cizím
prvkem, dále řeší JUDr. Z., která má dle rozvrhu práce 90 % nápad věcí, a Mgr. B., jež je ovšem
bez nápadu nových věcí; stejně tak i z Rozvrhu práce Okresního soudu ve Zlíně pro rok
2015, sp. zn. 50 Spr 2152/2014, jenž je součástí spisu kárného soudu sp. zn. 13 Kss 2/2015 ve
věci předcházejícího kárného řízení proti JUDr. B. připojeného kárným soudem i k této věci,
vyplývá, že shodnou agendu jako kárně obviněný [tj. péče o nezletilé a rozhodování dle §2 písm.
a), b), c), d) a s) z. ř. s.] rozhodovali v daném roce rovněž JUDr. P. a JUDr. H..
Kárný navrhovatel dále předložil měsíční přehledy výkonnosti na jednotlivé řešitele
v agendě rejstříků P a Nc, a to za jednotlivé měsíce října 2015 až února 2016. Tyto výkazy
sledují počty převzatých, obživlých, napadlých, vyřízených a nevyřízených věcí u jednotlivých
soudců rozhodujících tuto agendu, přičemž nevyřízené věci jsou dále tříděny podle stáří. Kárný
soud ve vztahu k počtu věcí vyřízených kárně obviněným a počtu věcí vyřízených z hlediska
nápadu srovnatelnými soudci z předložených přehledů zjistil, že:
- v období od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2015 JUDr. B. vyřídil 121 věcí, JUDr. P. 135 a JUDr.
H. 120 věcí;
- v období od 1. 1. 2016 do 29. 2. 2016 JUDr. B. vyřídil 73 věcí, JUDr. P. 82 a JUDr. H.
106 věcí;
Kárný soud z přehledu za měsíc únor 2016 rovněž zjistil, že JUDr. B. měl na konci
uvedeného měsíce celkem 122 nevyřízených věcí, z toho 74 do 3 měsíců starých, 23 od 3 do 6
měsíců, 15 od 6 měsíců do 1 roku, 9 od 1 roku do 3 let a 1 věc starší 3 let; JUDr. P. měla k témuž
datu celkem 119 nevyřízených věcí, z toho 59 do 3 měsíců starých, 25 od 3 do 6 měsíců, 23 od 6
měsíců do 1 roku, 11 od 1 roku do 3 let a 1 věc starší 3 let; JUDr. H. měl k témuž datu celkem 75
nevyřízených věcí, z toho 42 do 3 měsíců starých, 12 od 3 do 6 měsíců, 13 od 6 měsíců do 1 roku,
6 od 1 roku do 3 let, 1 věc od 3 do 5 let a 1 věc starší 5 let.
Kárně obviněný dále předložil obdobný přehled za měsíc duben 2016, z něhož vyplývá,
že JUDr. B. měl na konci uvedeného měsíce celkem 124 nevyřízených věcí, z toho 75
do 3 měsíců starých, 16 od 3 do 6 měsíců, 18 od 6 měsíců do 1 roku, 12 od 1 roku do 2 let
a 3 věci starší 2 let; JUDr. P. měla k témuž datu celkem 127 nevyřízených věcí, z toho 74 do 3
měsíců starých, 20 od 3 do 6 měsíců, 20 od 6 měsíců do 1 roku, 9 od 1 roku do 2 let a 4 věci
starší 2 let; JUDr. H. měl k témuž datu celkem 74 nevyřízených věcí, z toho 49 do 3 měsíců
starých, 9 od 3 do 6 měsíců, 7 od 6 měsíců do 1 roku, 7 od 1 roku do 2 let a 2 věci starší 2 let.
Podle téhož dokumentu vyřídil JUDr. B. v dubnu 2016 57 věcí, JUDr. P. 46 a JUDr. H. 56.
Navrhovatel dále předložil písemnou výtku dle §88a zákona o soudech a soudcích
ze dne 27. 11. 2015, sp. zn. 50 Spr 2175/2015, kterou JUDr. B. udělil předseda OS ve Zlíně za
neodůvodněné průtahy při vyřizování věci sp. zn. 22 Nc 1566/2008, v níž bylo dne 8. 8. 2013
vydáno rozhodnutí, proti kterému bylo podáno dne 15. 7. 2014 odvolání, spis však byl předložen
odvolacímu soudu až dne 26. 5. 2015; v daném období přitom zůstal spis
sp. zn. 22 Nc 1566/2008 převážnou dobu bez jakéhokoliv úkonu v kanceláři JUDr. B.. Dále
je uvedeno, že po projednání tohoto pochybení s JUDr. B. a s přihlédnutím k jeho snaze
o zlepšení organizace práce a odstranění neodůvodněných průtahů se jeví udělení výtky jako
dostačující opatření. Případná další pochybení obdobného charakteru však již vzhledem k jejich
neustálému opakování nebude možné posuzovat jako méně významný nedostatek v práci a bude
opět podán návrh na zahájení kárného řízení.
Navrhovatel dále znovu předložil listiny, které již byly kárným soudem provedeny
k důkazu ve věci sp. zn. 13 Kss 2/2015:
Pracovní posudek JUDr. J. B. ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. Spr 973/95, který
vypracovala tehdejší místopředsedkyně OS ve Frýdku - Místku JUDr. Helena Veličková. Z něho
vyplývá, že u JUDr. B. byly „[v] počátcích jeho rozhodovací činnosti (…) zjišťovány občasné nedostatky
spočívající v průtazích při předkládání spisů krajskému soudu a při rozhodování náročnějších věcí. Po vytknutí
uvedených závad projevil snahu o nápravu, zrychlil postup řízení a došlo ke zlepšení rozhodovací činnosti. Pracoval
bez větších nedostatků, docházku do zaměstnání měl dobrou. Po stránce charakterové a povahové lze hodnotit
JUDr. B. jako snaživého soudce, ochotného zastoupit za chybějící pracovníky. V kolektivu spolupracovníků byl
jmenovaný pro své povahové vlastnosti a bezkonfliktní přístup oblíben“.
Rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 9. 2009,
sp. zn. 1 Ds 9/2007, jímž bylo JUDr. B. uloženo kárné opatření dle §88 odst. 1 písm. b) zákona
o soudech a soudcích spočívající ve snížení platu o 20 % na dobu čtyř měsíců za spáchání
kárného provinění spočívajícího v průtazích v celkem 51 exekučních věcech. Z přiloženého
přípisu předsedy tehdejšího kárného senátu vyplývá, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne
18. 10. 2007.
Pracovní charakteristika JUDr. B. ze dne 13. 8. 2007, sp. zn. Spr 303/2007, která
se rovněž vztahuje k uvedenému kárnému řízení a v níž tehdejší předseda OS ve Zlíně, JUDr. Jiří
Dufek uvádí, že JUDr. B. v rámci exekuční agendy „doposud působil v poměrně složitých podmínkách“,
které jsou v tomto dokumentu podrobně charakterizovány. Dále ovšem uvádí, že se JUDr. B. ani
v nejmenším nedařilo se s touto situací vypořádat. Po celé období jeho soudcovské činnosti v ní
totiž měla dominovat chaotičnost a nesystematičnost, kdy JUDr. B. neměl představu o stavu jím
vyřizované agendy, o jejím aktuálním složení, byť se mu dařilo vyřizovat alespoň ty věci, které
byly sledovány, tzn. především ty, v nichž se účastníci dožadovali provedení úkonů směřujících k
rozhodnutí. Po celé dané období měla být JUDr. B. věnována nadstandardní péče ze strany
kanceláře, alespoň tedy ve smyslu uspořádání stovek spisů v jeho kanceláři dle druhu agendy, ve
smyslu upozorňování na nutnost provést ihned v té či oné věci neodkladný úkon apod.
Písemná výtka dle §88a zákona o soudech a soudcích ze dne 13. 10. 2009,
sp. zn. Spr 587/2009, kterou udělil předseda OS ve Zlíně JUDr. B. v souvislosti s prověrkou
věcí výkonů rozhodnutí starších pěti let, které nebyly dosud pravomocně nařízeny. V šestnácti
exekučních věcech nebyl přitom ve vymezeném období učiněn žádný úkon a v jedné věci nebyla
exekuce nařízena v zákonem stanovené lhůtě.
Písemná výtka dle §88a zákona o soudech a soudcích ze dne 7. 12. 2012,
sp. zn. 50 Spr 644/2012, z jejíhož obsahu vyplývá, že ji udělil předseda OS ve Zlíně JUDr. B.
za nečinnost při vyřizování celkem 13 exekučních věcí, přičemž měl JUDr. B. zaviněně porušit
povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů stanovenou v §79 zákona o
soudech a soudcích. V závěru je uvedeno, že vzhledem k tomu, že JUDr. B. v průběhu
subjektivní lhůty k podání kárného návrhu učinil ve všech specifikovaných věcech úkony
směřující k jejich ukončení a většina z nich je již pravomocně skončena, jeví se udělení výtky jako
postačující opatření. Dále je uvedeno, že při úvaze o kárném postihu bylo rovněž vzato v úvahu i
značné množství exekučních nedodělků, které ještě v nedávné době mohly exekučním soudcům
bránit v plynulém vyřizování věcí; do budoucna však by již nebylo možné od vedení soudu
v obdobných případech očekávat jakoukoli shovívavost.
Stanovisko soudcovské rady Okresního soudu ve Zlíně k osobě soudce JUDr. B.
ze dne 24. 6. 2015, podle jehož závěrů se jedná o člověka nekonfliktního, který je spíše pasivní,
přičemž z rozhovoru s ním lze nabýt dojmu, že nemá odbornost a vlastnosti potřebné pro výkon
funkce soudce. Ačkoliv dle soudcovské rady vykazuje znaky, že je pod enormním stresem, jehož
příčinou je jednoznačně výkon funkce soudce, je veden jedinou snahou, a to přežít v pozici
soudce do dosažení důchodového věku. Z lidského hlediska je tato snaha pochopitelná, na
druhou stranu z pozice profesní JUDr. B. jako soudce svým počínáním poškozuje nejen justici,
jejíž renomé budují ostatní soudci a soudní personál, ale hlavně účastníky řízení (v jeho případě
zejména nezletilé děti), aniž by zde byla reálná možnost jeho nápravy.
K výzvě soudu kárný navrhovatel opět předložil rovněž osobní spis kárně obviněného,
sp. zn. 853/95, z něhož nad rámec již uvedeného vyplývá, že JUDr. B. od 18. 12. 1985 do 30. 6.
1990, vykonával funkci soudce na občanskoprávním úseku u Okresního soudu ve Frýdku -
Místku (čekatelem u tohoto soudu byl přitom od 1. 10. 1983). Tento pracovní poměr byl
ukončen výpovědí ze strany JUDr. B.. V období od 1. 7. 1990 do 30. 6. 1993 JUDr. B. působil
jako právník u Třineckých železáren, a. s. Od 1. 7. 1993 do 2. 10. 1995 vykonával advokacii. Dne
3. 10. 1995 byl JUDr. B. opětovně jmenován soudcem, dne 4. 10. 1995 byl přidělen k výkonu
soudcovské funkce k Okresnímu soudu ve Zlíně a jmenován předsedou senátu tohoto soudu a
v této pozici působí dosud. Osobní spis dále obsahuje rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu jako soudu kárného ze dne 21. 10. 2015, č. j. 13 Kss 2/2015 – 124, vydané tímto
kárným senátem v již opakovaně zmiňovaném předcházejícím kárném řízení proti JUDr. B..
Tímto rozhodnutím byl JUDr. B. uznán vinným, že se dopustil kárného provinění spočívajícího v
tom, že v celkem 42 věcech péče o nezletilé a svéprávnosti uvedených v části I. výroku
rozhodnutí nedodržel zákonnou lhůtu pro vyhotovení rozsudku. Tato pochybení hodnotil kárný
soud v odůvodnění svého rozhodnutí jako závažná, neboť se jich kárně obviněný dopustil ve
vysokém počtu věcí a průtahy, které tím způsobil, jsou rovněž značné, tedy pohybují se nejen v
řádu týdnů, ale v řadě případů i měsíců. Za toto kárné provinění bylo kárně obviněnému uloženo
kárné opatření ve formě snížení platu o 25 % na dobu 9 měsíců. Naopak v části II. výroku
rozhodnutí kárný soud zprostil JUDr. B. kárného obvinění spočívajícího v překročení zákonné
lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí ve dvou věcech, neboť v nich byla lhůta překročena
„pouze“ o necelé 2 týdny, a dále v části vytýkající opožděné zahájení jednání v celkem 62 věcech.
Kárný soud neshledal, že by uvedená vytýkaná pochybení dosahovala intenzity kárného
provinění. Kárný soud dále zprostil JUDr. B. obvinění spočívajícího v tom, že ve třech případech
údajně nezajistil důstojný průběh jednání, a nechoval se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení
důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce, neboť kárný soud dospěl k závěru, že
uvedené skutky nebyly kárně obviněnému prokázány.
Kárně obviněný konečně předložil společně se svým vyjádřením též výpis ze své
zdravotní dokumentace vedené praktickou lékařkou MUDr. P. B.. Pokud jde o sledované
období, konstatuje se zde dne 2. 11. 2015 opar na horním rtu, chrapot, kašel, dne 8. 12. 2015 a
26. 1. 2016 se konstatuje kardiologický nález, systologický šelest srdeční s tím, že má JUDr. B. za
6-9 měsíců termín u kardiologa. Zároveň dne 26. 1. 2016 zaznamenána bolest v zádech,
medikován Dorsiflex. Dne 1. 2. 2016 předepsána rehabilitace, dne 8. 3. 2016 doporučen rtg
páteře a konzultace neurologa, následuje zpráva MUDr. P. H. ze dne 28. 4. 2016 o neurologickém
vyšetření JUDr. B. v Privátní neurologické ambulanci ve Zlíně, konstatovány bolesti páteře, které
se projevují od ledna 2016, po rehabilitaci úleva, nyní již jen mírná parestezie a bolesti nanejvýš
při chůzi a statických polohách, v sedě úleva, doporučena medikace a dále rehabilitace cvičením,
jógou a častou chůzí. Při opětovném zhoršení nutná kontrola s došetřením.
V průběhu jednání kárně obviněný dále předložil potvrzení praktické lékařky
MUDr. P. B. ze dne 24. 5. 2016, dle něhož měl JUDr. B . od začátku listopadu 2015 do začátku
března 2016 vleklé zdravotní problémy spočívající v nemocech dýchacího a oběhového systému a
následně měl velké zdravotní problémy s hybností spočívající v bolestech bederní páteře, které
vystřelovaly do pravé nohy; JUDr. B. bral pravidelně léky včetně antibiotik, chodil na rehabilitační
cvičení a byl i v pracovní neschopnosti. K tomu se váže též kopie průkazu z rehabilitačního
centra ve Zlíně, z něhož vyplývá, že JUDr. B. v průběhu měsíce února a března t. r. docházel
zhruba jednou týdně na rehabilitaci.
Kárný navrhovatel k uvedeným důkazům uvedl, že ačkoliv nemůže zpochybnit zprávu
lékaře, z jeho pohledu se zdravotní potíže kárně obviněného jeví jako účelové,
neboť nevykazoval viditelné známky nemoci a na pracovní neschopnost odešel poté,
kdy mu na konci února kárný navrhovatel sdělil, že na něj podává kárný návrh.
Kárně obviněný ke svému zdravotnímu stavu vypověděl, že měl problémy s hybností
a páteří, které jej zatěžovaly v práci, a nemohl pracovat na plný výkon. Zrušil proto některá
jednání a od 1. 3. do 8. 3. 2016 byl v pracovní neschopnosti.
V rámci svého výslechu kárně obviněný jako příčinu opětovného překračování zákonné
lhůty pro vyhotovení rozhodnutí označil své zdravotní potíže. Kárně obviněný se domníval,
že vedení soudu o jeho problémech ví a že je v pořádku, když rozsudky dodiktuje dodatečně.
Z tohoto důvodu taktéž nežádal o prodloužení lhůty pro vyhotovení rozhodnutí, což připustil,
že byla z jeho strany chyba. Všechny rozsudky následně vyhotovil ještě před tím, než se dozvěděl
o tom, že je na něj podán kárný návrh. V současné době již jeho zdravotní potíže pominuly,
k čemuž mu pomohly zejména rehabilitace, na které kárně obviněný docházel zhruba jednou
týdně v období února až března 2016. Dosavadní nápad v opatrovnické agendě v rozmezí
40 až 50 věcí měsíčně označil kárně obviněný za zvladatelný a byl přesvědčen, že pokud bude
zdravý, je schopen projednávat věci bez průtahů. JUDr. B. uvedl, že nyní nemá žádnou věc, v níž
by nebylo ve lhůtě vyhotoveno rozhodnutí, a již má napsány všechny rozsudky, které byly
vyhlášeny do 15. května 2016. Ve vztahu ke stále dobíhající exekuční agendě kárně obviněný
uvedl, že měsíčně rozhoduje 10 až 15 těchto věcí, které mu zaberou zhruba 2 pracovní dny
v měsíci. Jedná se o věci, které již byly meritorně skončeny, v nichž však musí nadále jako
zákonný soudce činit další úkony. K pracovním podmínkám na Okresním soudě ve Zlíně kárně
obviněný uvedl, že všichni opatrovničtí soudci mají podmínky stejné. Má k dispozici rejstříkovou
vedoucí a spolu s JUDr. H. vyšší soudní úřednici (pí T.), která mu od února píše 20 jednodušších
věcí za měsíc, dříve soudci mohli přidělovat 10 jednodušších věcí nebo 3 složitější za měsíc.
Kárně obviněný dále potvrdil, že se s vyšší soudní úřednicí dohodl, aby mu v jednodušších
věcech rovnou nařizovala jednání. Na dotaz, proč nestihl vyhotovit rozsudky ve věcech
uvedených pod body 1) a 2) kárného návrhu, jež vyhlásil ještě před rozhodnutím kárného soudu
v říjnu 2015, kárně obviněný uvedl, že se tak stalo opomenutím, neboť v té době ještě tak
důkladně neevidoval, jaká rozhodnutí je třeba vyhotovit.
Kárný navrhovatel v rámci závěrečné řeči poznamenal, že vyjádření kárně obviněného,
dle něhož rychle nařizuje věci, souvisí s tím, že si sám ještě ani jednu věc nenařídil a vše mu
nařizuje vyšší soudní úřednice. Kdyby tomu tak nebylo, tak by byl dnes kárný návrh rozšířen
o další průtahy v řízení. Kárný navrhovatel dále podotkl, že vzhledem k tomu, že JUDr. B.
předával vyšší soudní úřednici rozsudek k vyhotovení 2 dny před koncem lhůty, bylo stanoveno,
že má-li být rozsudek napsán vyšším soudním úředníkem, musí mu být předložen do 7 dnů od
vyhlášení. Kárný navrhovatel následně shrnul, že JUDr. B. má k dispozici tajemníka, který mu
hlídá a připravuje exekuční věci, dále má vyššího soudního úředníka, který mu vše nařizuje,
a vyššího soudního úředníka, který mu píše více jak dvacet rozsudků měsíčně. K argumentaci
kárně obviněného, že dnes již má vše nap sané, kárný navrhovatel poznamenal, že podle systému
ISAS většinu napsal někdo jiný. Pokud tedy něco funguje, je to tým JUDr. B., který byl sestaven
tak, aby se eliminovala jeho chaotičnost. Kárný navrhovatel má proto za to, že v kárném řízení
bylo prokázáno, že se kárně obviněný dopustil vytýkaného kárného provinění, přestože kárný
navrhovatel činil maximum pro to, aby vše fungovalo. Vzhledem k vážnosti situace proto kárný
navrhovatel navrhl odvolání kárně obviněného z funkce soudce dle §88 odst. 1 písm. d) zákona
zákon o soudech a soudcích, a to zejména s odkazem na citovaný nález Ústavního soudu ze dne
21. 1. 2008, sp. zn. III. ÚS 1076/07, a rozhodnutí kárného soudu ze dne 21. 10. 2015, č. j. 13 Kss
2/2015 – 124.
Obhájce kárně obviněného v závěrečné řeči zopakoval, že podstata věci spočívá v tom,
že JUDr. B. byl již dne 21. 10. 2015 kárně odsouzen, a je na kárném senátu, jakým způsobem
recidivu kárně obviněného posoudí. Obhajoba má přitom za to, že vzhledem ke specifické situaci
JUDr. B. by měl v tomto případě dostat ještě jednu šanci s důrazným upozorněním na to,
že pokud by se situace opakovala potřetí, tak by již kárný senát neměl jinou možnost, než jej
odvolat z funkce. V tomto případě se ovšem obhajoba domnívá, že by nebylo správné odvolávat
soudce, který dokáže vyřídit 57 věcí měsíčně a patří do skupiny soudců opatrovnického oddělení
Okresního soudu ve Zlíně, které z daného soudu činí nejlepší okresní soud v Jihomoravském
kraji. Odvolání kárně obviněného z funkce by tedy bylo příliš tvrdé řešení. Obhajoba proto
žádala kárný senát o toleranci a trpělivost, kterou kárný navrhovatel dle jejího názoru nemá.
Kárně obviněný využil svého práva posledního slova a uvedl, že souhlasí s tím, co řekl
jeho zástupce. Dodal, že kdysi možná předával věci později, nyní je však již práce nastavena tak,
že veškeré věci, které skončí, hned tentýž den předává vyšší soudní úřednici, aby měla skutečně
30 dnů na jejich napsání. Kárně obviněný se domnívá, že výkonnostně patří na druhé místo,
co se týče rozhodování, přičemž někteří soudci jsou ve vyřizování věcí horší, i když mají menší
nápad, byť s cizím prvkem. Kárně obviněný závěrem doplnil, že si své úkoly plní, vede si dobře,
je zdravý a domnívá se, že může kárnému soudu slíbit, že již bude vše v pořádku.
IV. Zjištění kárného soudu k jednotlivým vytýkaným skutkům
Kárný senát Nejvyššího správního soudu si, jak již bylo řečeno, v rámci předběžného
šetření vyžádal předmětné spisy (resp. jejich relevantní části) Okresního soudu ve Zlíně a pečlivě
se zabýval jednotlivými vytýkanými skutky. Ve všech níže uvedených případech kárný
navrhovatel spatřoval kárné provinění dle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, spočívající
v tom, že kárně obviněný jako soudce Okresního soudu ve Zlíně nedodržel zákonem stanovenou
povinnost podle §158 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s §1 odst. 2 z. ř. s. vyhotovit o odeslat
rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů od jeho vyhlášení, případně ve lhůtě prodloužené předsedou soudu.
Kárný navrhovatel v podstatě ve všech případech, kdy bylo rozhodnutí vypraveno přede
dnem podání kárného návrhu, udává jako den skončení průtahu den, kdy JUDr. B. rozsudek
nadiktoval, resp. vypracoval; níže jsou proto uvedena jak tato data, tak data, kdy JUDr. B.
věc předal soudní kanceláři. Byť dle dosavadní rozhodovací praxe kárného senátu je za rozhodný
považován den předání vyhotoveného rozhodnutí kanceláři, zároveň kárný soud ve svých
předcházejících rozhodnutích vycházel z toho, že je vázán skutkem, jak ho definoval kárný
navrhovatel (§9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.), a nemůže ho tedy sám měnit v neprospěch kárně
obviněného. Pokud jde o počátek průtahu, je počítán od prvního pracovního dne následujícího
po skončení zákonné, resp. prodloužené lhůty k vyhotovení rozsudku. Pokud jde o konec
průtahu a jeho celkovou délku, jsou v ní pro názornost zahrnuta i období následující po podání
kárného návrhu, neboť JUDr. B. nakonec ve všech případech písemné vyhotovení rozhodnutí
vypracoval, jakkoli směrodatné pro vymezení kárného provinění je pouze období do dne podání
kárného návrhu (tj. v daném případě do dne 23. 3. 2016).
Z obsahu předložených spisů (nebo jejich relevantních částí), vyjádření stran
a již zmiňovaných důkazů vážících se přímo k jednotlivým skutkům tedy vyplynula následující
zjištění:
1) 47 Nc 1037/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 30. 9. 2015 nadiktoval až dne
21. 1. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku byla prodloužena pouze
do 24. 11. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 30. 9. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilých
dětí pro dobu před a po rozvodu, na němž byl vyhlášen rozsudek. Ve spise dále následuje podání
zástupkyně matky ze dne 10. 12. 2015 obsahující žádost o sdělení, z jakého důvodu dosud nebylo
účastníkům doručeno písemné vyhotovení rozhodnutí. Dne 14. 1. 2016 doručena urgence
zástupce otce. Ve spise je dále založena žádost JUDr. B. o prodloužení lhůty k vyhotovení
rozsudku ze dne 19. 10. 2015, a to do 10. 11. 2015 „z důvodu čerpání dovolené“, které dne
19. 10. 2015 vyhověl místopředseda Okresního soudu ve Zlíně Mgr. Petr Hanáček. Následuje
opakovaná žádost JUDr. B. ze dne 9. 11. 2015 o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do 24.
11. 2015, které bylo rovněž vyhověno. Dne 18. 1. 2016 doručena stížnost matky na průtahy
s návrhem na určení lhůty k provedení úkonu dle §174a zákona o soudech a soudcích (vedená
pod sp. zn. 52 St 2/2016). Matka požadovala stanovení lhůty 3 dnů k písemnému vyhotovení
rozhodnutí, neboť otec odmítá z důvodu neexistence písemného vyhotovení rozsudku platit
výživné. Referátem ze dne 21. 1. 2016 uložil JUDr. B. kanceláři pokyn k přepisu nadiktovaného
záznamu a předložení věci k podpisu a k vypracování referátu na doručení. Téhož dne byl
záznam se spisem předložen kanceláři, dne 25. 1. 2016 byl proveden přepis (pí Z.), dne 26. 1.
2016 byl přepis schválen JUDr. B. a téhož dne bylo rozhodnutí rovněž vypraveno. Spis dále
obsahuje pokyn JUDr. B. ze dne 21. 1. 2016 k zaslání sdělení matce k jejímu návrhu na určení
lhůty: „…v souladu s ust. 174a odst. 3 zák. č. 6/2002 Sb. byl v této věci soudem učiněn v zákonné lhůtě
požadovaný procesní úkon. Soud dne 21. 1. 2016 vyhotovil písemný rozsudek ve věci výše uvedené. Toto písemné
vyhotovení rozsudku bude rozesláno všem účastníkům řízení a z tohoto důvodu již nebude k Vašemu návrhu dále
soudem přihlíženo.“ Zároveň dal JUDr. B. pokyn k tomu, aby byl spis po provedení zmiňovaných
úkonů předložen k vyjádření ke stížnosti předsedovi soudu.
K dané věci kárný navrhovatel předložil rovněž vyjádření místopředsedy OS ve Zlíně Mgr. Petra
Hanáčka ze dne 29. 1. 2016, sp. zn 52 St 2/2016, ke stížnosti matky na průtahy v řízení, která
byla shledána důvodnou. Dle předmětného vyjádření „[r]ozsudek č. j. 47 Nc 1037/2015 - 61,
vyhlášený dne 30. 9. 2015, nebyl písemně vyhotoven a odeslán účastníkům řízení v zákonem stanovené lhůtě 30
dnů od jeho vyhlášení, ani ve lhůtě prodloužené na žádost předsedy senátu, která uplynula dne 24. 11. 2015.
Proto byla přijata opatření k odstranění zjištěných průtahů a rozsudek č. j. 47 Nc 1037/2015 – 61, vyhlášený
dne 30. 9. 2015, byl odeslán a doručen Vaší advokátce dne 26. 1. 2016. Za způsobené průtahy, které zavinil
předseda senátu JUDr. J. B., se Vám jménem Okresního soudu ve Zlíně omlouvám“. V průběhu jednání
kárný navrhovatel dále předložil navazující stížnost matky ze dne 12. 4. 2016 (vedená pod sp. zn.
52 St 11/2016), dle níž poté, co jí byl rozsudek po dlouhých průtazích doručen, podal otec
nezletilých dětí ve věci odvolání, které jí stále nebylo doručeno, přestože její zástupkyně
opakovaně urgovala soudce a ten slíbil odvolání zaslat. Matka proto žádala o stanovení lhůty 3
dnů k zaslání odvolání a postoupení věci Krajskému soudu v Brně, neboť otec vzhledem
k podanému odvolání odmítá platit výživné.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 57 dnů (lhůta prodloužena
do 24. 11. 2015 – rozhodnutí nadiktováno dne 21. 1. 2016).
2) P 371/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 7. 10. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku byla
prodloužena pouze do 16. 11. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 5. 10. 2015 proběhlo jednání ve věci udělení souhlasu se změnou
příjmení nezletilého (návrh ze dne 17. 4. 2015) a úpravu výživného (návrh ze dne 22. 6. 2015),
na němž účastníci navrhli, aby soud schválil jejich dohodu. JUDr. B. následně odročil věc
za účelem vyhlášení rozsudku na 7. 10. 2015, kdy byl rozsudek skutečně vyhlášen, přičemž soud
schválil dohodu rodičů ohledně vyživovací povinnosti otce a zamítl návrh matky na změnu
příjmení nezletilého. Na základě žádosti JUDr. B. ze dne 5. 11. 2015 podané „z důvodu čerpání
dovolené“ mu byla lhůta k vyhotovení rozsudku prodloužena do 16. 11. 2015. Ve spise je dále
založeno sdělení matky o změně právního zastoupení ze dne 4. 1. 2016, za nímž následuje
až pokyn JUDr. B. k vypravení rozsudku ze dne 15. 4. 2016 (vypraveno téhož dne).
K dané věci kárný navrhovatel dále předložil podání opatrovníka (Úřadu městského obvodu
Ostrava - Jih, odboru sociálně právní ochrany dětí) ze dne 16. 3. 2016, vedené
pod sp. zn. 52 St 8/2016, požadující sdělení, zda řízení bylo ukončeno, či je nařízeno další ústní
jednání, když od 7. 10. 2015 jim nebyla zaslána žádná písemnost ohledně nezletilého.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 150 dnů (lhůta prodloužena
do 16. 11. 2015 – rozhodnutí vypracováno dne 15. 4. 2016), resp. o 127 dnů do podání kárného
návrhu dne 23. 3. 2016.
3) P 2/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 2. 11. 2015 nadiktoval až dne 9. 1. 2016,
přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 2. 12. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 2. 11. 2015 proběhlo jednání ve věci trvání ústavní výchovy nezletilého
(řízení bylo zahájeno usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 8. 2015), na němž byl
vyhlášen rozsudek. Referátem ze dne 1. 12. 2015 uložil JUDr. B. kanceláři pokyn k přepisu
záznamu a předložení věci k podpisu a k vyhotovení referátu na doručení. Dle razítka kanceláře
však byl nadiktovaný záznam se spisem předložen kanceláři až dne 11. 1. 2016, téhož dne byl
proveden přepis (pí Z.), přepis schválen JUDr. B. a téhož dne bylo rozhodnutí rovněž vypraveno.
Pod pokynem k vypravení je obsažen úřední záznam pí Z. ze dne 11. 1. 2016: „Na server
nadiktováno dne 9. 1. 2016, 21:50 hod.“
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 38 dnů (zákonná lhůta
do 2. 12. 2015 – rozhodnutí nadiktováno dne 9. 1. 2016).
4) P 301/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 11. 11. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 11. 12. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 4. 11. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilých
dětí pro dobu před a po rozvodu (návrh ze dne 15. 7. 2015), které bylo odročeno za účelem
vyhlášení rozsudku na 11. 11. 2015, kdy byl rozsudek skutečně vyhlášen. Dne 24. 3. 2016 byla
doručena stížnost otce na průtahy s návrhem dle §174a zákona o soudech a soudcích na určení
lhůty 3 dnů k písemnému vyhotovení rozhodnutí. Dále otec uvedl, že dne 16. 2. 2016 zaslal
tentýž přípis přímo soudci JUDr. B., který slíbil, že rozsudek vydá do 3 dnů. Následuje pokyn
JUDr. B. ze dne 1. 4. 2016 k zaslání sdělení otci, dle něhož „v souladu s ust. §174a odst. 3 zák. č.
6/2002 Sb. byl v této věci soudem dnešního dne vyhotoven rozsudek ze dne 11. 11. 2015. Tento rozsudek bude
vypraven od soudu účastníkům, resp. jejich právním zástupcům dne 4. 4. 2016. Z tohoto důvodu k tomuto
návrhu otce již nebude dále soudem přihlíženo. Za časovou prodlevu v této věci způsobenou zvýšeným nápadem
opatrovnické agendy, vyřizováním exekučních věcí a nemocí na straně soudce se omlouváme.“ Navazuje pokyn
JUDr. B. k vypravení rozsudku ze dne 1. 4. 2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 4. 4. 2016 a bylo
vypraveno téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 110 dnů [zákonná lhůta
do 11. 12. 2015 (pátek), prvním dnem průtahu je tedy pondělí 14. 12. 2015 – rozhodnutí
vypracováno nejdříve dne 1. 4. 2016], resp. o 101 dnů do podání kárného návrhu dne 23. 3. 2016.
5) P 364/2013
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 23. 11. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 23. 12. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 23. 11. 2015 proběhlo jednání ve věci svěření nezletilého do pěstounské
péče na přechodnou dobu (návrh ze dne 6. 1. 2015) a stanovení výživného rodičům dítěte (návrh
ze dne 2. 3. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, a přítomní účastníci se vzdali práva na
odvolání. Navazuje až pokyn JUDr. B. k vypravení rozsudku ze dne 29. 3. 2016 (dle razítka
kanceláři došlo dne 30. 3. 2016, vypraveno bylo dne 31. 3. 2016).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 92 dnů (zákonná lhůta
do 23. 12. 2015, prvním dnem průtahu je tedy pondělí 28. 12. 2015 – rozhodnutí vypracováno
nejdříve dne 29. 3. 2016), resp. o 86 dnů do podání kárného návrhu dne 23. 3. 2016.
6) P 14/2002
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 23. 11. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 23. 12. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 23. 11. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy výživného (návrh ze dne
22. 6. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek. Navazuje až pokyn JUDr. B. k vypravení
rozsudku ze dne 22. 3. 2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 23. 3. 2016, vypraveno bylo téhož
dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 85 dnů (zákonná lhůta
do 23. 12. 2015, prvním dnem průtahu je tedy pondělí 28. 12. 2015 – rozhodnutí vypracováno
nejdříve dne 22. 3. 2016).
7) 47 Nc 1030/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 25. 11. 2015 nadiktoval až dne
25. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 28. 12. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 25. 11. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilé
pro dobu před a po rozvodu, na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek. Téhož dne byla doručena
žádost zástupkyně matky o zaslání protokolu o vyhlášení rozhodnutí, na niž navazuje pokyn
JUDr. B. ze dne 26. 11. 2015 k zaslání předmětného protokolu a následnému předložení věci
k vyhotovení rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 26. 11. 2015 a vypraveno bylo téhož dne).
Dne 27. 11. 2015 doručena obdobná žádost zástupkyně otce, na kterou navazuje pokyn JUDr. B.
ze dne 2. 12. 2015 k zaslání předmětného protokolu a následnému předložení věci k vyhotovení
rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 2. 12. 2015 a vypraveno bylo téhož dne). Referátem ze
dne 24. 2. 2016 uložil JUDr. B. kanceláři pokyn k přepisu záznamu a předložení věci k podpisu a
k vyhotovení referátu na doručení. Dne 25. 2. 2016 byl záznam se spisem předložen kanceláři,
téhož dne byl proveden přepis (pí J.), přepis schválen JUDr. B. a rozhodnutí vypraveno.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 59 dnů (zákonná lhůta
do 25. 12. 2015, prvním dnem průtahu je tedy pondělí 28. 12. 2015 – rozhodnutí nadiktováno
dne 25. 2. 2016).
8) P 204/2002
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 30. 11. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 30. 12. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 30. 11. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy výživného (návrh ze dne
18. 8. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek. Navazuje až pokyn JUDr. B. k vypravení
rozsudku ze dne 5. 4. 2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 6. 4. 2016 a vypraveno bylo téhož
dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 97 dnů (zákonná lhůta
do 30. 12. 2015 – rozhodnutí vypracováno nejdříve dne 5. 4. 2016), resp. o 84 dnů do podání
kárného návrhu dne 23. 3. 2016.
9) 47 Nc 4001/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 30. 11. 2015 nadiktoval až dne
26. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 30. 12. 2015.
Ze spisu vyplývá, že dne 30. 11. 2015 proběhlo jednání ve věci návrhu na omezení svéprávnosti
(ze dne 13. 1. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, a účastníci se vzdali práva na odvolání.
Dne 13. 1. 2016 doručena žádost státního zástupce o zaslání písemného vyhotovení rozsudku a
dne 19. 2. 2016 opakovaná žádost. Navazuje až pokyn JUDr. B. k vypravení rozsudku ze dne 26.
2. 2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 29. 2. 2016 a vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 57 dnů (zákonná lhůta
do 30. 12. 2015 – rozsudek vypracován nejdříve dne 26. 2. 2016).
10) P 241/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 7. 12. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 6. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 7. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci zbavení rodičovské odpovědnosti
(návrh ze dne 29. 5. 2015) a úpravy výživného, na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, jímž návrh
matky na zbavení rodičovské odpovědnosti otce k nezletilé zamítl, a dále usnesením odročil
jednání ve věci úpravy výživného na neurčito. Dne 9. 12. 2015 byl doručen návrh otce na úpravu
práv a povinností k nezletilé požadující svěření dítěte do péče otce. Dne 8. 2. 2016 byl doručen
návrh matky na svěření dítěte do její péče. Dne 19. 2. 2016 doručena žádost státního zástupce o
zaslání písemného vyhotovení rozhodnutí. Dne 2. 3. 2016 opakovaně podán totožný návrh
matky na svěření dítěte do její péče, za nímž ve spise dále následuje e-mailové podání matky ze
dne 14. 3. 2016, dle něhož dne 8. 2. 2016 podávala návrh na svěření dcery do péče a do dnešního
dne nic od soudu neobdržela, podala proto návrh znovu doporučeně poštou, stále však nic od
soudu neobdržela; prosí proto o rychlou odpověď. Navazuje pokyn JUDr. B. ze dne 22. 3. 2016
k vypravení rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 23. 3. 2016 a vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 75 dnů (zákonná lhůta do 6. 1. 2016
– rozhodnutí vypracováno nejdříve dne 22. 3. 2016).
11) P 264/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 7. 12. 2015 nadiktoval až dne
16. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 6. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 7. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci schválení právního jednání
opatrovníka za osobu s omezenou svéprávností (neodmítnutí dědictví, schválení dohody
o rozdělení pozůstalosti, návrh ze dne 27. 10. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek. Dne
15. 1. 2016 doručen další návrh opatrovníka na schválení právního jednání – přijetí pozůstalostní
penze. Navazuje až pokyn JUDr. B. ze dne 16. 2. 2016 k vypravení rozsudku (dle razítka kanceláři
došlo dne 22. 2. 2016 a vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 40 dnů (zákonná lhůta do 6. 1. 2016
– rozsudek vypracován nejdříve dne 16. 2. 2016).
12) P 17/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 7. 12. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 6. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 7. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy výživného (návrh ze dne
7. 4. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek. Dne 4. 2. 2016 doručena žádost matky o „vydání“
rozhodnutí, v níž uvádí, že otec je nyní zaměstnán a mohla by tak od zaměstnavatele obdržet
patřičnou částku, jelikož výživné je již exekučně vymáháno. Navazuje až pokyn JUDr. B.
k vypravení rozsudku ze dne 23. 3. 2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 23. 3. 2016 a vypraveno
bylo téhož dne). Ve spise je dále obsažen úřední záznam, dle něhož se matka dne 29. 3. 2016
telefonicky dotazovala na možné nabytí právní moci rozsudku a sdělila, že otec znovu nastoupil
do výkonu trestu do Věznice Brno. Následuje pokyn JUDr. B. ze dne 29. 3. 2016 k zaslání
rozsudku otci do příslušné věznice a dále pokyn ze dne 18. 4. 2016 k zaslání
rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci opatrovníku a exekučnímu oddělení
ke sp. zn. 13 E 71/2015.
Kárný navrhovatel k dané věci dále předložil stížnost matky ze dne 22. 2. 2016, vedenou pod
sp. zn. 52 St 4/2016, v níž požadovala urychlené písemné vyhotovení rozhodnutí ze dne
7. 12. 2015, které dosud nebylo vyhotoveno, ačkoliv matka nezletilých dětí již JUDr. B. o jeho
vyhotovení žádala z důvodu možného provádění srážek ze mzdy otce.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 76 dnů (zákonná lhůta do 6. 1. 2016
– rozsudek vypracován dne 23. 3. 2016).
13) P 434/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 7. 12. 2015 nadiktoval až dne
28. 1. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 6. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 7. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci schválení právního jednání
za nezletilé (dohody o rozdělení pozůstalosti, návrh ze dne 7. 10. 2015), na němž JUDr. B.
vyhlásil rozsudek. Referátem ze dne 28. 1. 2016 uložil JUDr. B. kanceláři pokyn k přepisu
záznamu a předložení věci k podpisu a k vypracování referátu na doručení. Dle razítka
byl záznam se spisem kanceláři předložen dne 29. 1. 2016, dále je však uvedeno, že přepis
byl proveden dne 28. 1. 2016 (pí P.). Dne 3. 2. 2016 byl přepis schválen JUDr. B. a téhož dne
bylo rozhodnutí rovněž vypraveno. Dne 1. 3. 2016 bylo doručeno e-mailové podání matky,
v němž žádá o sdělení, zda rozhodnutí již nabylo právní moci; doposud neobdržela žádné peníze
z manželova účtu a potřebuje zaplatit banky a ostatní věci. Téhož dne zadán pokyn k zaslání
rozsudku s doložkou právní moci opatrovníkovi do DS a notáři spolu se spisem Okresního
soudu ve Zlíně sp. zn. 33 D 1216/2015 (předmětná zásilka byla notáři doručena dne 7. 3. 2016).
Následuje pokyn ze dne 3. 3. 2016, dle něhož má být matce sděleno, že předmětný rozsudek
nabyl právní moci dne 23. 2. 2016. Dne 8. 3. 2016 doručeno podání matky, dle něhož ji banky
odmítají pustit k účtům manžela, neboť nemá pravomocné usnesení k dědickému řízení, a žádá o
radu, jak postupovat. Následuje pokyn ze dne 10. 3. 2016, dle něhož má být matce sděleno, aby
se ve věci rozhodnutí v dědickém řízení obrátila na notáře jednajícího v dané věci (Mgr. E. D.).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 21 dnů (zákonná lhůta do 6. 1. 2016
– rozhodnutí nadiktováno dne 28. 1. 2016). S průtahem při vyhotovení rozsudku byly spojeny
rovněž průtahy v souvisejícím dědickém řízení (rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci byl
spolu s dědickým spisem notáři zaslán až téměř tři měsíce po vyhlášení rozhodnutí).
14) 47 Nc 1070/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 7. 12. 2015 nadiktoval až dne
26. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 6. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 7. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilých
dětí na dobu před a po rozvodu (návrh ze dne 2. 11. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem schválil
dohodu účastníků, a ti se vzdali práva na odvolání. Referátem ze dne 26. 2. 2016 uložil JUDr. B.
kanceláři pokyn k přepisu záznamu a předložení věci k podpisu a k vyhotovení referátu na
doručení. Dne 29. 2. 2016 byl záznam se spisem předložen kanceláři, proveden přepis (pí J.),
přepis schválen JUDr. B. a téhož dne bylo rozhodnutí rovněž vypraveno.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 50 dnů (zákonná lhůta do 6. 1. 2016
– rozhodnutí nadiktováno nejdříve dne 26. 2. 2016).
15) P 113/2013
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 14. 12. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 13. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 14. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci udělení souhlasu pěstounům
k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého (návrh ze dne 19. 10. 2015). JUDr. B. na jednání
vyhlásil rozsudek, jímž pěstounům udělil požadovaný souhlas ke změně příjmení, a účastníci se
následně vzdali práva na odvolání. Navazuje až pokyn JUDr. B. k vypravení rozsudku ze dne 29.
3. 2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 30. 3. 2016 a vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 75 dnů (zákonná lhůta
do 13. 1. 2016 – rozhodnutí vypracováno nejdříve dne 29. 3. 2016), resp. o 69 dnů do podání
kárného návrhu dne 23. 3. 2016.
16) P 155/2001
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 14. 12. 2015 nadiktoval až dne
26. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 13. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 14. 12. 2015 proběhlo jednání ve věcech svéprávnosti a opatrovnictví
(řízení zahájena usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 23. 4. 2015), na němž JUDr. B.
omezil posuzovaného ve svéprávnosti a ustanovil mu opatrovníka. Dále navazuje až pokyn
JUDr. B. k vypravení rozsudku ze dne 26. 2. 2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 29. 2. 2016 a
vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 43 dnů (zákonná lhůta
do 13. 1. 2016 – rozhodnutí vypracováno nejdříve dne 26. 2. 2016).
17) P 375/2000
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 14. 12. 2015 nadiktoval až dne
16. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 13. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 14. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci svěření nezletilého do pěstounské
péče (návrh podán dne 21. 10. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, jímž návrhu vyhověl.
Dále navazuje až pokyn JUDr. B. k vypravení rozsudku ze dne 16. 2. 2016 (dle razítka kanceláři
došlo dne 23. 2. 2016 a vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 33 dnů (zákonná lhůta
do 13. 1. 2016 – rozsudek vypracován nejdříve dne 16. 2. 2016).
18) 47 Nc 1071/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 14. 12. 2015 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 13. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 14. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilého
(návrh podán dne 4. 11. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, jímž svěřil nezletilého do
péče matky a stanovil výši vyživovací povinnosti otce. Dále navazuje až pokyn JUDr. B.
k vypravení rozsudku ze dne 22. 3. 2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 23. 3. 2016 a vypraveno
bylo téhož dne).
K dané věci kárný navrhovatel rovněž předložil podání matky ze dne 21. 3. 2016, vedené pod
sp. zn. 52 St 7/2016, dle něhož žádá o písemné vyjádření k věci sp. zn. 47 Nc 1071/2015, v níž
jí byl dne 14. 12. 2015 svěřen syn nepravomocně do péče, doposud však neobdržela žádné
oficiální oznámení, na jehož základě by mohla v této záležitosti jednat s úřady.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 68 dnů (zákonná lhůta
do 13. 1. 2016 – rozhodnutí vypracováno nejdříve dne 22. 3. 2016).
19) 47 Nc 1065/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 16. 12. 2015 nadiktoval až dne
16. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 15. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 16. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilých
dětí pro dobu před a po rozvodu (návrh podán dne 14. 10. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem
schválil dohodu účastníků. Dále navazuje až pokyn JUDr. B. k vypravení rozsudku ze dne 16. 2.
2016 (dle razítka kanceláři došlo dne 22. 2. 2016 a vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 29 dnů [zákonná lhůta
do 15. 1. 2016 (pátek), prvním dnem průtahu je tedy pondělí 18. 1. 2016 – rozsudek vypracován
nejdříve dne 16. 2. 2016].
20) 47 Nc 151/2013
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 16. 12. 2015 nadiktoval až dne
26. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 15. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 16. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilých
dětí na dobu po rozvodu (podnět na zahájení řízení podán dne 23. 9. 2015, řízení zahájeno
usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 10. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem schválil
dohodu účastníků, a účastníci se vzdali práva na odvolání. Dále navazuje referát JUDr. B. ze dne
26. 2. 2016 k přepisu záznamu a předložení věci k podpisu a k vypracování referátu na doručení.
Dne 29. 2. 2016 byl záznam se spisem předložen kanceláři, proveden přepis (pí J.), přepis
schválen JUDr. B. a téhož dne bylo rozhodnutí rovněž vypraveno.
K dané věci kárný navrhovatel rovněž předložil úřední záznam ze dne 25. 2. 2016,
sp. zn. 52 St 5/2016, pořízený předsedou OS ve Zlíně, dle něhož si paní M. U. (matka)
telefonicky stěžovala, že dosud neobdržela písemné vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne
16. 12. 2015. Na uvedenou stížnost ve svém vyjádření ze dne 3. 3. 2016, sp. zn 52 St 5/2016,
reagoval místopředseda OS ve Zlíně Mgr. Peter Hanáček tak, že „stížnost shledal důvodnou, neboť
došlo k prodlení při odesílání vyhlášeného rozsudku. Rozsudek vyhlášený dne 16. 12. 2015 nebyl písemně
vyhotoven a odeslán účastníkům řízení v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů od jeho vyhlášení. Proto byla přijata
opatření k odstranění zjištěných průtahů a tento rozsudek odeslán všem účastníkům řízení dne 29. 2. 2016.
Za způsobené průtahy, které zavinil předseda senátu JUDr. J. B., se Vám jménem Okresního soudu ve Zlíně
omlouvám“.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 39 dnů [zákonná lhůta
do 15. 1. 2016 (pátek), prvním dnem průtahu je tedy pondělí 18. 1. 2016 – rozhodnutí
nadiktováno nejdříve dne 26. 2. 2016].
21) 47 Nc 2366/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 16. 12. 2015 nadiktoval až dne
17. 3. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 15. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 16. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci schválení právního jednání
za nezletilé (návrh podán dne 10. 11. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, jímž za nezletilé
udělil souhlas k výpovědi smlouvy o stavebním spoření. Dále navazuje referát JUDr. B. ze dne
17. 3. 2016 k přepisu záznamu a předložení věci k podpisu a k vypracování referátu na doručení.
Dne 17. 3. 2016 byl záznam se spisem předložen kanceláři, dne 18. 3. 2016 byl proveden přepis
(pí J.), přepis schválen JUDr. B. a téhož dne bylo rozhodnutí rovněž vypraveno.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 59 dnů [zákonná lhůta
do 15. 1. 2016 (pátek), prvním dnem průtahu je tedy pondělí 18. 1. 2016 – rozhodnutí
nadiktováno dne 17. 3. 2016].
22) P 76/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 16. 12. 2015, nadiktoval až dne
9. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 15. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 16. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy výživného (návrh podán
dne 11. 11. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, jímž schválil dohodu rodičů (rodiče se
následně vzdali práva na odvolání, opatrovník se jednání neúčastnil). Dále navazuje referát JUDr.
B. ze dne 9. 2. 2016 k přepisu záznamu a předložení věci k podpisu a k vypracování referátu na
doručení. Dne 9. 2. 2016 byl záznam se spisem předložen kanceláři, dne 10. 2. 2016 byl proveden
přepis (pí M.), dne 12. 2. 2016 byl přepis schválen JUDr. B. a téhož dne bylo rozhodnutí rovněž
vypraveno.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 22 dnů [zákonná lhůta
do 15. 1. 2016 (pátek), prvním dnem průtahu je tedy pondělí 18. 1. 2016 – rozhodnutí
nadiktováno dne 9. 2. 2016].
23) P 343/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 16. 12. 2015 nadiktoval až dne
16. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 15. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 16. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy výživného (návrh podán
dne 9. 4. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, jímž schválil dohodu rodičů (rodiče
se následně vzdali práva na odvolání, opatrovník se jednání neúčastnil). Dále navazuje pokyn
JUDr. B. ze dne 16. 2. 2016 k vypravení rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 22. 2. 2016,
vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 29 dnů [zákonná lhůta
do 15. 1. 2016 (pátek), prvním dnem průtahu je tedy pondělí 18. 1. 2016 – rozhodnutí
vypracováno nejdříve dne 16. 2. 2016].
24) 47 Nc 1057/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 21. 12. 2015 nadiktoval až dne
26. 2. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 20. 1. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 21. 12. 2015 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilých
dětí na dobu před a po rozvodu (návrh podán dne 10. 9. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem
schválil dohodu rodičů, a účastníci se následně vzdali práva na odvolání. Dále navazuje referát
JUDr. B. ze dne 26. 2. 2016 k přepisu záznamu a předložení věci k podpisu a k vypracování
referátu na doručení. Dne 29. 2. 2016 byl záznam se spisem předložen kanceláři, proveden přepis
(pí J.), přepis schválen JUDr. B. a dne 1. 3. 2016 bylo rozhodnutí vypraveno.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 36 dnů (zákonná lhůta
do 20. 1. 2016 – rozhodnutí nadiktováno nejdříve dne 26. 2. 2016).
25) P 504/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 11. 1. 2016 nadiktoval až dne
16. 3. 2016, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku uplynula dne 10. 2. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 11. 1. 2016 proběhlo jednání ve věci schválení právního jednání
za opatrovanou (návrh podán dne 16. 11. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem schválil kupní
smlouvu uzavřenou opatrovnicí o prodeji nemovitosti opatrované. Dále navazuje pokyn JUDr. B.
ze dne 16. 3. 2016 k vypravení rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 17. 3. 2016, vypraveno
bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 34 dnů (zákonná lhůta
do 10. 2. 2016 – rozsudek vypracován nejdříve dne 16. 3. 2016).
26) P 449/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 11. 1. 2016 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 10. 2. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 11. 1. 2016 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilých
dětí na dobu před a po rozvodu (návrh podán dne 13. 10. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem
schválil dohodu rodičů. Dále navazuje až pokyn JUDr. B . ze dne 12. 4. 2016 k vypravení
rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 13. 4. 2016, vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 61 dnů (zákonná lhůta
do 10. 2. 2016 – rozhodnutí vypracováno nejdříve dne 12. 4. 2016), resp. o 41 dnů do podání
kárného návrhu dne 23. 3. 2016.
27) 47 Nc 1074/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 13. 1. 2016 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 12. 2. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 13. 1. 2016 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilých
dětí na dobu před a po rozvodu (návrh podán dne 12. 11. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem
schválil dohodu rodičů, a účastníci se následně vzdali práva na odvolání. Dále navazuje až pokyn
JUDr. B. ze dne 8. 4. 2016 k vypravení rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 8. 4. 2016,
vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 53 dnů [zákonná lhůta
do 12. 2. 2016 (pátek), prvním dnem průtahu je tedy pondělí 15. 2. 2016 – rozhodnutí
vypracováno dne 8. 4. 2016], resp. o 37 dnů do podání kárného návrhu dne 23. 3. 2016.
28) P 114/2013
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 13. 1. 2016 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 12. 2. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 13. 1. 2016 proběhlo jednání ve věci schválení právního jednání
za opatrovanou (řízení zahájeno na podnět notáře usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne
7. 12. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem schválil odmítnutí dědictví učiněné opatrovníkem
(synem opatrované). Dále navazuje až pokyn JUDr. B. ze dne 12. 4. 2016 k vypravení rozsudku
(dle razítka kanceláři došlo dne 13. 4. 2016, vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 57 dnů [zákonná lhůta
do 12. 2. 2016 (pátek), prvním dnem průtahu je tedy pondělí 15. 2. 2016 – rozhodnutí
vypracováno nejdříve dne 12. 4. 2016], resp. o 37 dnů do podání kárného návrhu dne
23. 3. 2016.
29) P 88/2013
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 18. 1. 2016 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 17. 2. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 18. 1. 2016 proběhlo jednání ve věci změny péče a výživy nezletilé
(návrh podán dne 2. 7. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem svěřil nezletilou dceru do péče matky
a stanovil výši vyživovací povinnosti otce. Dále navazuje referát JUDr. B. ze dne 23. 3. 2016
k přepisu záznamu a předložení věci k podpisu a k vypracování referátu na doručení. Dne 24. 3.
2016 byl záznam se spisem předložen kanceláři a proveden přepis (pí J.), dne 29. 3. 2016 byl
přepis schválen JUDr. B. a téhož dne bylo rozhodnutí vypraveno.
K dané věci kárný navrhovatel dále předložil úřední záznam ze dne 25. 2. 2016,
sp. zn. 52 St 6/2016, pořízený předsedou OS ve Zlíně, dle něhož si paní V. H. (matka)
telefonicky stěžovala, že dosud neobdržela písemné vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne 18. 1.
2016. Toto rozhodnutí potřebuje mj. pro daňové úřady ke snížení daně, proto žádá o jeho brzké
doručení.
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 34 dnů (zákonná lhůta
do 17. 2. 2016 – rozhodnutí nadiktováno nejdříve dne 23. 3. 2016).
30) 47 Nc 1068/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 18. 1. 2016 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 17. 2. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 18. 1. 2016 proběhlo jednání ve věci úpravy péče a výživy nezletilé
(návrh podán dne 22. 10. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem schválil dohodu rodičů, a účastníci
se následně vzdali práva na odvolání. Dále navazuje až pokyn JUDr. B. ze dne 12. 4. 2016
k vypravení rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 13. 4. 2016, vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 54 dnů (zákonná lhůta
do 17. 2. 2016 – rozhodnutí vypracováno nejdříve dne 12. 4. 2016) resp. o 34 dnů do podání
kárného návrhu dne 23. 3. 2016.
31) 47 Nc 916/2014
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 18. 1. 2016 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 17. 2. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 18. 1. 2016 proběhlo jednání ve věci osvojení nezletilého (návrh podán
dne 4. 3. 2015), na němž JUDr. B. vyhlásil rozsudek, jímž vyhověl návrhu na osvojení. Dále
navazuje až pokyn JUDr. B. ze dne 8. 4. 2016 k vypravení rozsudku (dle razítka kanceláři došlo
dne 8. 4. 2016, vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 50 dnů (zákonná lhůta
do 17. 2. 2016 – rozhodnutí vypracováno dne 8. 4. 2016), resp. o 34 dnů do podání kárného
návrhu dne 23. 3. 2016.
32) P 455/2015
Podle kárného návrhu JUDr. B. rozsudek vyhlášený dne 18. 1. 2016 dosud nevyhotovil
a nepředal soudní kanceláři k vypravení, přestože mu zákonná lhůta k vypravení rozsudku
uplynula dne 17. 2. 2016.
Ze spisu vyplývá, že dne 18. 1. 2016 proběhlo jednání ve věci svěření nezletilého do pěstounské
péče (návrh podán dne 22. 10. 2015), na němž JUDr. B. rozsudkem svěřil nezletilého do společné
pěstounské péče navrhovatelů (prarodičů nezletilého), navrhovatelé i rodiče nezletilého se
následně vzdali práva na odvolání. Dále navazuje až pokyn JUDr. B. ze dne 12. 4. 2016
k vypravení rozsudku (dle razítka kanceláři došlo dne 13. 4. 2016, vypraveno bylo téhož dne).
Lhůta dle §158 odst. 4 o. s. ř. byla v dané věci překročena o 54 dnů (zákonná lhůta
do 17. 2. 2016 – rozhodnutí vypracováno nejdříve dne 12. 4. 2016), resp. o 34 dnů do podání
kárného návrhu dne 23. 3. 2016.
V. Posouzení věci kárným soudem
V. a) Posouzení včasnosti kárného návrhu
Kárný senát se především zabýval dodržením subjektivní a objektivní lhůty k podání
návrhu na zahájení kárného řízení. Dle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. totiž musí být návrh na
zahájení kárného řízení podán nejpozději do šesti měsíců ode dne, kde se navrhovatel dozvěděl
o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu,
nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění (objektivní lhůta pro podání
kárného návrhu je zároveň totožná s hmotněprávní prekluzivní lhůtou zániku kárné
odpovědnosti dle §89 zákona o soudech a soudcích). Návrh na zahájení kárného řízení
byl u Nejvyššího správního soudu podán dne 23. 3. 2016. Subjektivní lhůta je tedy zachována
pro skutky, o kterých se navrhovatel dozvěděl ne dříve než 23. 9. 2015.
Z kárného návrhu vyplynulo, že o skutečnostech týkajících se tvrzených kárných
provinění, které jsou rozhodné pro podání kárného návrhu, se navrhovatel dozvěděl
až z výsledků prověrek provedených v souvislosti s kontrolou dodržování lhůt stanovených
pro vypravení vyhlášených rozsudků v občanském soudním řízení a na základě stížností
účastníků, když první související stížnost je ze dne 12. 1. 2016 a první prověrka věcí přidělených
JUDr. B. proběhla dne 29. 1. 2016 (viz zprávy o kontrole spisů přidělených do soudního oddělení
č. 47 ze dne 29. 1. 2016 a ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 50 Spr 79/2016; stížnost ze dne 12. 1. 2016,
doručená Okresnímu soudu ve Zlíně dne 18. 1. 2016, sp. zn 52 St 2/2016). Subjektivní lhůta tak
byla u všech skutků zachována.
Pokud jde o objektivní procesní lhůtu a zároveň i hmotněprávní prekluzivní lhůtu 3 let,
byla tato lhůta rovněž ve všech případech, vzhledem k době spáchání jednotlivých vytýkaných
skutků, zachována.
V. b) Závěry kárného soudu v otázce viny za kárné provinění
Pokud jde o otázku viny, soud vzal i v tomto případě za prokázané, že kárně obviněný
spáchal kárné provinění tím, že v celkem 32 jmenovaných věcech péče o nezletilé, resp. některých
dalších zvláštních řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudních, nedodržel zákonnou lhůtu
pro vyhotovení rozsudku, přičemž v těchto věcech překročil lhůtu, která činí podle v §158
odst. 4 o. s. ř. 30 dnů a může být prodloužena nanejvýš o dalších 60 dnů, poměrně výrazně,
tj. v nejen řádu týdnů, ale v řadě případů i měsíců.
Objektivně tedy k průtahům při vyhotovování zmíněných rozsudků nepochybně opět
došlo, což kárně obviněný ani tentokrát nepopírá. Pokud jde o otázku zavinění, nevyplynulo
z výpovědí účastníků řízení ani z provedeného dokazování, že by byl kárně obviněný v daném
období listopadu 2015 až března 2016 nějak extrémně přetížen a že by tedy neměl podmínky
k tomu vyhotovovat vyhlášená rozhodnutí v zákonných lhůtách.
Opět je třeba připomenout, že tento kárný senát stabilně judikuje (viz např. rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, dostupné
na www.nssoud.cz), že jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní
rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol
vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání
účastníkům, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které
je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. V případě nutnosti je možné požádat,
aby lhůta byla předsedou soudu v souladu s §158 odst. 4 o s. ř. prodloužena až o dalších šedesát
dnů, v každém případě však musí být tato zákonná lhůta, ať již původní, nebo prodloužená,
respektována. Opačný postup by byl v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení
i toho, aby již vyhlášené rozhodnutí dosáhlo v plném rozsahu svých zamýšlených právních
účinků.
To platí tím spíše v agendách, které rozhoduje kárně obviněný, zejména ve věcech péče
o nezletilé, kde musí soud často velmi urgentně poskytnout ochranu právě zájmu nezletilého
dítěte a tudíž má povinnost podle §471 odst. 2 z. ř. s. postupovat s největším urychlením. O tom,
jakou újmu kárně obviněný způsoboval svými průtahy při vyhotovování vyhlášených rozsudků,
opět, tak jako v minulé věci, svědčí stížnosti účastníků řízení i dalších zúčastněných subjektů
v řadě věcí, které jsou předmětem kárného návrhu. Obdobnou argumentaci již kárně obviněný
slyšel při ústním odůvodnění předešlého kárného rozhodnutí ke své osobě a mohl si ji též přečíst
v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí, zdá se však, že se z toho jen pramálo poučil. Kárný
soud tedy neměl ani tentokrát pochybnosti o tom, že překročení zákonné lhůty pro vyhotovení
rozhodnutí zavinil, přinejmenším ve formě nedbalosti, ve všech zmiňovaných 32 případech kárně
obviněný.
Podle ustálené judikatury kárných soudů zaviněné překročení zákonné lhůty
pro vyhotovení rozhodnutí v rozsahu, jaký byl zjištěn ve zmiňovaných 32 případech, naplňuje
znaky skutkové podstaty kárného provinění soudce ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2012,
č. j. 11 Kss 7/2012 – 64, nebo ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, obě dostupná
na www.nssoud.cz). Do toho soud zahrnuje i skutky vytýkané pod body 13 a 22 kárného návrhu,
týkající se věcí sp. zn. P 434/2015 a sp. zn. P 76/2015, kde délky překročení zákonné lhůty sice
dosahují z hlediska nutné intenzity hraničních hodnot, konkrétně 21 a 22 dnů, nicméně vzhledem
k charakteru těchto věcí, jejich urgentnosti, jakož i vzhledem k rozsahu, v jakém se kárně
obviněný dopouštěl porušování zákonné lhůty, navíc bezprostředně po té, kdy byl za obdobná
pochybení již kárně postižen, považoval kárný soud i uvedené skutky za kárná provinění.
Lze tedy shrnout, že pokud jde o otázku viny, kárný soud tentokrát přisvědčil kárnému
návrhu v plném rozsahu.
V. c) Úvahy kárného soudu o uložení kárného opatření
Pokud jde o uložené kárné opatření za skutky, v nichž kárný senát shledal kárné
provinění, musel vzít kárný soud opět především v úvahu, že výrazné překračování zákonné lhůty
pro vyhotovování rozsudku ve větším počtu případů patří dle ustálené judikatury tohoto soudu
k závažným kárným proviněním (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2009,
č. j. 13 Kss 7/2009 – 85, www.nssoud.cz), přičemž v nyní posuzované věci kárně obviněný
nerespektoval tuto zákonnou lhůtu opět ve velmi vysokém počtu věcí a rovněž průtahy, které
tímto způsobil, jsou značné. Soud znovu vycházel, jsa vázán v daném ohledu kárným návrhem,
z nejvýhodnějšího data pro kárně obviněného, tedy z data, kdy kárně obviněný daný rozsudek
nadiktoval či vypracoval, a nepřihlížel již k dalšímu průběhu jeho vyhotovení a vypravení,
a u rozsudků, které nebyly vyhotoveny ke dni podání kárného návrhu, opět nepřihlížel z hlediska
celkové délky průtahu ani k období, které nastalo až po podání kárného návrhu do dne
nadiktování či vypracování příslušného rozsudku.
I tak se délka průtahu pohybovala pouze ve 4 případech v řádu cca 3-4 týdnů;
v 19 případech byly průtahy v rozmezí 1-2 měsíců, v 7 případech v rozmezí 2-3 měsíců,
v 1 případě v rozmezí 3-4 měsíců a v 1 věci délka průtahu přesahovala 4 měsíce. Pokud by byla
započítána i doba po podání kárného návrhu, byla by tato čísla pro kárně obviněného ještě
nepříznivější. Jak přitom i tentokrát vyplynulo z příslušných spisů, byly tyto průtahy způsobilé
v řadě těchto věcí přivodit újmu účastníkům řízení či veřejnému zájmu, včetně zájmu na ochraně
nezletilých dětí.
Co je však asi nejzávažnější, jednání kárně obviněného, které vedlo k nyní posuzovanému
kárnému provinění, započalo již bezprostředně po jeho předchozím kárném odsouzení v říjnu
loňského roku za obdobné kárné provinění. Tehdy se kárný soud rozhodl ještě pro finanční
sankci, byť spíše při horní hranici sazby, tedy pro snížení platu o 25 % na dobu 9 měsíců,
zejména proto, že na kárně obviněného bylo v té době nutno hledět, vzhledem k zahlazení
předchozího kárného provinění, jako by dosud nebyl kárně postižen, a zároveň kárně obviněný
svou odpovědnost za uvedená kárná provinění nejen uznal, ale i tím způsobený nepříznivý stav
svého senátu tehdy také napravil, když v době rozhodování kárného soudu v říjnu 2015 nebylo
evidováno žádné jeho rozhodnutí, které dosud nebylo vyhotoveno, ač by již uplynula zákonná
lhůta. Za tímto rozhodnutím si kárný senát plně stojí a jiné rozhodnutí okolnosti tehdejší věci
ve svém souhrnu (včetně toho, že tehdejší kárný návrh byl jen zčásti uznán důvodným)
neodůvodňovaly. O to závažněji je nyní ovšem třeba hodnotit recidivu kárného provinění, která
nastala bezprostředně po předchozím kárném postihu a tedy v době, kdy ještě ani nebyla v plném
rozsahu vykonána předchozí sankce snížení platu o 25 % na dobu 9 měsíců.
Kárný soud na druhé straně přihlédl k některým okolnostem svědčícím ve prospěch kárně
obviněného, zejména k tomu, že kárně obviněný svou odpovědnost za uvedená kárná provinění
opět nejen uznal, ale i tím způsobený, krajně nepříznivý stav svého senátu do určité míry napravil,
když ve všech vytýkaných případech nakonec příslušná rozhodnutí vyhotovil, byť většinou
se značným zpožděním, a kdy v současné době opět není evidováno žádné jeho rozhodnutí, které
dosud nebylo vyhotoveno, ač by již uplynula zákonná lhůta. Zároveň se nejedná o soudce, který
by v samotném počtu rozhodnutých věcí zaostával za svými kolegy, byť je otázkou, do jaké míry
je tato skutečnost zásluhou členů jeho „minitýmu“, který mu byl přidělen, nebo zásluhou jeho
vlastní.
Soud vzal i v tomto případě v úvahu osobní a rodinné poměry kárně obviněného, včetně
doložených zdravotních obtíží, které do určité míry opět mohly, byť byly i ve sledovaném období
spíše krátkodobou záležitostí (zejména pokud jde o pracovní neschopnost), ovlivnit jeho
výkonnost, obdobně jako vyřizování jednotlivých exekučních věcí. Na druhou stranu však soud
nepovažuje tyto skutečnosti za rozhodující příčinu vzniklých průtahů, kterých se kárně obviněný
dopouští kontinuálně, aniž by bylo možné je plně vysvětlit či dokonce ospravedlnit uvedenými
zdravotními obtížemi, resp. omezeným časem, který měsíčně věnuje exekuční agendě.
I přes uvedené, spíše méně významné, polehčující okolnosti a i přes dlouholetou praxi
kárně obviněného, která ovšem nebyla, jak již bylo konstatováno v předešlé věci, bez problémů,
tedy musí soud, na základě toho, že došlo opětovně k závažným průtahům při vyhotovování
rozhodnutí ve velkém počtu věcí, s velmi závažnými dopady pro účastníky řízení, zejména
pro nezletilé děti, a to bezprostředně po té, co byl kárně obviněný za obdobné jednání již kárně
postižen, přisvědčit kárnému navrhovateli, že ve světle těchto skutečností se náprava kárně
obviněného, byť by i soud přikročil k ještě přísnějšímu kárnému opatření ve formě snížení platu
podle zvýšené sazby dle §88 odst. 1 písm. b) in fine zákona o soudech a soudcích, jeví
do budoucna jako krajně nepravděpodobná, neboť je zřejmé, že kárně obviněný, vzhledem
ke stylu organizace své práce, ke svému pracovnímu nasazení a dalším negativním faktorům,
je sice schopen vždy nárazově dohnat zpoždění v jemu vytýkaných jednotlivých věcech,
dlouhodobě však není schopen vyřizovat veškeré jemu přidělené věci včas a bez průtahů.
Základním smyslem kárného řízení ve věcech soudců je mj. ochrana integrity
soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti
v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů (viz nález Ústavního soudu
ze dne 21. 1. 2008, sp. zn. III. ÚS 1076/07, č. 14/2008 Sb. ÚS, nebo rozhodnutí kárného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 – 138, www.nssoud.cz).
Je pravdou, že Ústavní soud v uvedeném nálezu na jedné straně zdůraznil nutnost pokládat
odvolání z funkce soudce za výjimečné kárné opatření, přičemž podmínky pro jeho uplatnění
musí být, vzhledem k významu ústavní zásady neodvolatelnosti soudce, vykládány restriktivně,
což také kárný soud i v nyní posuzované věci plně respektoval. Na straně druhé, jak upozorňoval
i kárný navrhovatel, Ústavní soud považoval v tehdejším případě samotné kárné provinění
spočívající v několikaměsíčních průtazích s vyhotovením písemných znění trestních rozsudků,
vzhledem k předchozím výtkám uloženým danému soudci za stejné nedostatky v jeho práci
a vzhledem k dopadům těchto průtahů do právní jistoty obviněných osob, za natolik závažné,
že by nebylo lze vytýkat kárnému soudu, pokud by i jen za toto kárné provinění sáhl právě
ke krajnímu kárnému opatření spočívajícímu v odvolání z funkce soudce. Ústavní soud
v citovaném nálezu rovněž poznamenal, že je „s ohledem na řádné fungování demokratického právního
státu třeba, aby funkce soudců vykonávaly pouze osoby s vysokou morální integritou, vědomé si vysoké míry
své osobní odpovědnosti, jež je s jejich postavením spjata, a odhodlané vykonávat své povinnosti výhradně v souladu
s principy právního státu a svým svědomím“.
Z již konstatovaných skutečností jednoznačně vyplývá, že v přístupu JUDr. B. k plnění
jeho pracovních povinností a k výkonu soudnictví nelze ani v budoucnu očekávat změnu, neboť
dosavadní opatření, včetně opakovaného udělení písemné výtky dle §88a zákona o soudech
soudcích, naposledy dne 27. 11. 2015, a zejména včetně citelného kárného postihu v říjnu
loňského roku, nevedla k žádné změně v jeho dosavadním chování, jehož výsledkem jsou velmi
vážné nedostatky při výkonu soudcovské činnosti, ba právě naopak, tatáž závažná pochybení se
neustále opakují a vyvstávají tak významné pochybnosti o celkové důvěryhodnosti JUDr. B.
jakožto soudce. Je zřejmé, že JUDr. J. B. není dlouhodobě schopen či ochoten vykonávat tuto
ústavní roli řádným způsobem a jeho další setrvání v této funkci by vedlo jen k dalšímu
hromadění průtahů v jím vyřizovaných věcech tak, jak se dělo doposud, a nakonec by vyústilo
v nový kárný návrh usilující o jeho odvolání z funkce. Nezbývá tedy než ve shodě s kárným
návrhem považovat za adekvátní kárné opatření pouze nejvyšší možnou sankci, tedy odvolání
z funkce soudce dle §88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné (§21 zákona
č. 7/2002 Sb.).
V Brně dne 25. května 2016
JUDr. Jakub Camrda, Ph.D.
předseda kárného senátu