errNSsVec,

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24.02.2016, sp. zn. 15 Kse 1/2016 - 31 [ rozhodnutí / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:15.KSE.1.2016:31

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:15.KSE.1.2016:31
sp. zn. 15 Kse 1/2016 - 27 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako kárný soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a členů JUDr. Zbyňka Poledny, Mgr. Davida Chaloupky, Mgr. Jaroslava Kocince, JUDr. Gabriely Vilímkové a Mgr. Barbory Kubíkové, o návrhu JUDr. O. S., na obnovu řízení ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 15 Kse 3/2013, takto: Návrh JUDr. O. S. ze dne 6. 1. 2016 na obnovu řízení ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 15 Kse 3/2013 se podle §22 odst. 1 a §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, za přiměřeného použití §278 odst. 1 a §283 písm. d) trestního řádu z a m í t á . Odůvodnění: I. Původní rozhodnutí 1. Rozhodnutím ze dne 22. 10. 2013, čj. 15 Kse 3/2013 – 31, kárný soud shledal JUDr. O. S. (dále jen navrhovatel) vinným z kárného provinění podle §116 odst. 2 písm. b) exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, a z kárného deliktu podle §116 odst. 2 písm. a) exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013. II. Návrh na obnovu řízení ze dne 6. 1. 2016 2. Dne 6. 1. 2016 podal navrhovatel u kárného soudu návrh na obnovu řízení ve věci vedené u kárného soudu pod sp. zn. 15 Kse 3/2013, skončené rozhodnutím čj. 15 Kse 3/2013 - 31. 3. Navrhovatel spatřoval důvod obnovy řízení ve skutečnosti, že v kárném řízení jednal při ústním jednání místo kárného žalobce jeho zástupce. Navrhovatel tvrdil, že ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti kárného žalobce a kárně obviněného. Kárný žalobce má na počátku jednání přednést návrh na zahájení kárného řízení a odůvodnit jej. Není-li přítomen kárný žalobce, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda senátu nebo jím určený člen senátu. Zastoupení kárného žalobce při jednání je vyloučené, protože v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. Trestní řád, narozdíl od občanského soudního řádu, možnost zastoupení žalobce (resp. státního zástupce) nepřipouští. III. Ústní jednání dne 24. 2. 2016 4. Soud se nejprve zabýval námitkou podjatosti členů kárného senátu vznesenou navrhovatelem. Podáním ze dne 20. 1. 2016 navrhovatel vznesl námitku podjatosti jmenovitě vůči člence kárného senátu JUDr. Gabriele Vilímkové a obecně vůči všem členům kárného senátu, „kteří rozhodovali v těch případech, kdy byl připuštěn zástupce kárného žalobce“. O námitce podjatosti vůči jmenované člence kárného senátu 15 Kse rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 2. 2016, čj. Nao 22/2016 – 16, tak, že JUDr. Gabriela Vilímková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 15 Kse 1/2016. 5. Úvodem ústního jednání navrhovatel uvedl, že v námitce podjatosti ze dne 20. 1. 2016 poukázal jmenovitě pouze na JUDr. Vilímkovou, protože ohledně ostatních členů kárného senátu nevěděl, zda v minulosti rozhodovali ve věcech, v nichž byl kárný žalobce při ústním jednání zastoupen. Předseda kárného senátu sdělil navrhovateli, že toto je případ všech členů kárného senátu 15 Kse a dotázal se navrhovatele, zda tedy vznáší námitku podjatosti i proti zbylým členům senátu. Kárně obviněný odpověděl, že námitku podjatosti pro danou chvíli nevznáší. 6. Následně navrhovatel přednesl svůj návrh, v němž podrobně rozvedl důvody obsažené v písemném návrhu na obnovu řízení ze dne 6. 1. 2016. 7. Zástupkyně kárného žalobce v původním řízení k návrhu na obnovu řízení uvedla, že účast pověřeného zaměstnance na ústním jednání namísto kárného žalobce – ministra spravedlnosti je v souladu se zákonem. Poukázala na rozhodnutí kárného soudu ze dne 19. 9. 2011, čj. 15 Kse 4/2011 – 62, ve kterém kárný soud shledal stejnou námitku navrhovatele (tehdy kárně obviněného) nedůvodnou. 8. Poté předseda kárného senátu k důkazu konstatoval listiny obsažené ve spisu vedeném kárným soudem pod sp. zn. 15 Kse 3/2013: zejm. kárný návrh; protokol o jednání, z nějž vyplývá, že že za kárného žalobce vystupovala jako jeho zástupkyně pověřená osoba Mgr. K. N.; a rozhodnutí čj. 15 Kse 3/2013 – 31. 9. V závěrečné řeči navrhovatel zopakoval, že považuje postup kárného senátu připouštějící zastoupení kárného žalobce při ústním jednání za nezákonný, a setrval na svém návrhu. 10. Zástupkyně kárného žalobce v původním řízení závěrem podotkla, že ministr spravedlnosti má právo nechat se zastoupit při ústním jednání, a znovu odkázala na rozhodnutí čj. 15 Kse 4/2011 – 62. IV. Posouzení návrhu kárným soudem 11. Úvodem soud předesílá, že i kdyby navrhovatel (hypoteticky) vznesl námitku podjatosti vůči všem členům kárného senátu (od čehož ve skutečnosti při jednání upustil), v souladu s §31 odst. 1 trestního řádu ve spojení s §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, by o této námitce rozhodoval právě senát 15 Kse. Rozhodnutí by přitom nemohlo mít jiné vyústění než usnesení čj. Nao 22/2016 – 16, jímž bylo rozhodnuto, že JUDr. Gabriela Vilímková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí v předmětné věci, protože „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“ (usnesení čj. Nao 22/2016 – 16). Pokračování 15 Kse 1/2016 - 28 12. Dále kárný soud posoudil namítaný důvod obnovy řízení a dospěl k závěru, že podmínky pro povolení obnovy řízení nebyly naplněny. 13. Podle §22 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů soudní exekutor může podat návrh na obnovu kárného řízení ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí o kárném provinění. Rozhodnutí čj. 15 Kse 3/2013 – 31 nabylo právní moci dne 4. 11. 2013, návrh byl tedy včasný. 14. Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů neupravuje podmínky povolení obnovy řízení, v souladu s §25 tohoto zákona se proto přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. Podle §278 odst. 1 trestního řádu „[o]bnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině [...], anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu.“ Účelem citovaného ustanovení je „odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních pravomocného rozsudku v případech, kdy tyto vady vyšly najevo až po právní moci původního rozhodnutí. V řízení o obnově se nepřezkoumává zákonnost a odůvodněnost původního rozhodnutí, ale posuzuje se výlučně otázka, zda nové skutečnosti či důkazy dříve neznámé ve spojení s důkazy již provedenými mohou odůvodnit jiné než původní pravomocné rozhodnutí o vině a trestu“ (usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 62/04; obnobně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 178/03). 15. Navrhovatel netvrdil existenci nových skutečností či důkazů soudu dříve neznámých. Z protokolu o jednání ve věci vedené kárným soudem pod sp. zn. 15 Kse 3/2013, který je součástí spisu, plyne, že za kárného žalobce vystupovala jako jeho zástupkyně pověřená osoba Mgr. K. N. Tato skutečnost tedy byla kárnému soudu známá. Veškerá argumentace obsažená v návrhu na obnovu řízení se týká údajně nesprávného právního posouzení možnosti zastoupení kárného žalobce při ústním jednání, nikoliv nedostatků ve skutkových zjištěních kárného soudu. Důvod obnovy řízení tedy zjevně nebyl dán a soudu nezbylo než návrh zamítnout za přiměřeného použití §283 písm. d) trestního řádu. 16. Nad rámec posouzení návrhu na obnovu řízení kárný soud dodává, že zastoupení kárného žalobce při ústním jednání pověřenou osobou je běžnou praxí, přestože zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů ani exekuční řád tuto otázku výslovně neřeší. Trestní řád se na kárné řízení ve věcech soudních exekutorů použije pouze přiměřeně (§25 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů). Mezi postavení kárného žalobce a státního zástupce proto nelze automaticky klást rovnítko. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. února 2016 JUDr. Jan Passer předseda kárného senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:24.02.2016
Číslo jednací:15 Kse 1/2016 - 31
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozhodnutí
zamítnuto
Účastníci řízení:
Prejudikatura:15 Kse 4/2011 - 62
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:15.KSE.1.2016:31
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024