ECLI:CZ:NSS:2016:15.KSE.1.2016:31
sp. zn. 15 Kse 1/2016 - 27
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako kárný soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana
Passera a členů JUDr. Zbyňka Poledny, Mgr. Davida Chaloupky, Mgr. Jaroslava Kocince,
JUDr. Gabriely Vilímkové a Mgr. Barbory Kubíkové, o návrhu JUDr. O. S., na obnovu řízení
ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 15 Kse 3/2013,
takto:
Návrh JUDr. O. S. ze dne 6. 1. 2016 na obnovu řízení ve věci vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. 15 Kse 3/2013 se podle §22 odst. 1 a §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve
věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, za
přiměřeného použití §278 odst. 1 a §283 písm. d) trestního řádu
z a m í t á .
Odůvodnění:
I. Původní rozhodnutí
1. Rozhodnutím ze dne 22. 10. 2013, čj. 15 Kse 3/2013 – 31, kárný soud shledal JUDr. O.
S. (dále jen navrhovatel) vinným z kárného provinění podle §116 odst. 2 písm. b) exekučního
řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, a z kárného deliktu podle §116 odst. 2 písm. a)
exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013.
II. Návrh na obnovu řízení ze dne 6. 1. 2016
2. Dne 6. 1. 2016 podal navrhovatel u kárného soudu návrh na obnovu řízení ve věci
vedené u kárného soudu pod sp. zn. 15 Kse 3/2013, skončené rozhodnutím
čj. 15 Kse 3/2013 - 31.
3. Navrhovatel spatřoval důvod obnovy řízení ve skutečnosti, že v kárném řízení jednal při
ústním jednání místo kárného žalobce jeho zástupce. Navrhovatel tvrdil, že ústní jednání se koná
zásadně v přítomnosti kárného žalobce a kárně obviněného. Kárný žalobce má na počátku
jednání přednést návrh na zahájení kárného řízení a odůvodnit jej. Není-li přítomen kárný
žalobce, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda senátu nebo jím určený člen senátu.
Zastoupení kárného žalobce při jednání je vyloučené, protože v kárném řízení se přiměřeně
použijí ustanovení trestního řádu. Trestní řád, narozdíl od občanského soudního řádu, možnost
zastoupení žalobce (resp. státního zástupce) nepřipouští.
III. Ústní jednání dne 24. 2. 2016
4. Soud se nejprve zabýval námitkou podjatosti členů kárného senátu vznesenou
navrhovatelem. Podáním ze dne 20. 1. 2016 navrhovatel vznesl námitku podjatosti jmenovitě
vůči člence kárného senátu JUDr. Gabriele Vilímkové a obecně vůči všem členům kárného
senátu, „kteří rozhodovali v těch případech, kdy byl připuštěn zástupce kárného žalobce“. O námitce
podjatosti vůči jmenované člence kárného senátu 15 Kse rozhodl Nejvyšší správní soud
usnesením ze dne 3. 2. 2016, čj. Nao 22/2016 – 16, tak, že JUDr. Gabriela Vilímková není
vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod
sp. zn. 15 Kse 1/2016.
5. Úvodem ústního jednání navrhovatel uvedl, že v námitce podjatosti ze dne 20. 1. 2016
poukázal jmenovitě pouze na JUDr. Vilímkovou, protože ohledně ostatních členů kárného senátu
nevěděl, zda v minulosti rozhodovali ve věcech, v nichž byl kárný žalobce při ústním jednání
zastoupen. Předseda kárného senátu sdělil navrhovateli, že toto je případ všech členů kárného
senátu 15 Kse a dotázal se navrhovatele, zda tedy vznáší námitku podjatosti i proti zbylým
členům senátu. Kárně obviněný odpověděl, že námitku podjatosti pro danou chvíli nevznáší.
6. Následně navrhovatel přednesl svůj návrh, v němž podrobně rozvedl důvody obsažené
v písemném návrhu na obnovu řízení ze dne 6. 1. 2016.
7. Zástupkyně kárného žalobce v původním řízení k návrhu na obnovu řízení uvedla,
že účast pověřeného zaměstnance na ústním jednání namísto kárného žalobce – ministra
spravedlnosti je v souladu se zákonem. Poukázala na rozhodnutí kárného soudu ze dne
19. 9. 2011, čj. 15 Kse 4/2011 – 62, ve kterém kárný soud shledal stejnou námitku navrhovatele
(tehdy kárně obviněného) nedůvodnou.
8. Poté předseda kárného senátu k důkazu konstatoval listiny obsažené ve spisu vedeném
kárným soudem pod sp. zn. 15 Kse 3/2013: zejm. kárný návrh; protokol o jednání, z nějž
vyplývá, že že za kárného žalobce vystupovala jako jeho zástupkyně pověřená osoba Mgr. K. N.;
a rozhodnutí čj. 15 Kse 3/2013 – 31.
9. V závěrečné řeči navrhovatel zopakoval, že považuje postup kárného senátu připouštějící
zastoupení kárného žalobce při ústním jednání za nezákonný, a setrval na svém návrhu.
10. Zástupkyně kárného žalobce v původním řízení závěrem podotkla, že ministr
spravedlnosti má právo nechat se zastoupit při ústním jednání, a znovu odkázala na rozhodnutí
čj. 15 Kse 4/2011 – 62.
IV. Posouzení návrhu kárným soudem
11. Úvodem soud předesílá, že i kdyby navrhovatel (hypoteticky) vznesl námitku podjatosti
vůči všem členům kárného senátu (od čehož ve skutečnosti při jednání upustil), v souladu
s §31 odst. 1 trestního řádu ve spojení s §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, by o této námitce
rozhodoval právě senát 15 Kse. Rozhodnutí by přitom nemohlo mít jiné vyústění než usnesení
čj. Nao 22/2016 – 16, jímž bylo rozhodnuto, že JUDr. Gabriela Vilímková není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí v předmětné věci, protože „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“ (usnesení
čj. Nao 22/2016 – 16).
Pokračování 15 Kse 1/2016 - 28
12. Dále kárný soud posoudil namítaný důvod obnovy řízení a dospěl k závěru, že podmínky
pro povolení obnovy řízení nebyly naplněny.
13. Podle §22 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů soudní exekutor může podat návrh na obnovu kárného řízení ve lhůtě tří let od právní
moci rozhodnutí o kárném provinění. Rozhodnutí čj. 15 Kse 3/2013 – 31 nabylo právní moci
dne 4. 11. 2013, návrh byl tedy včasný.
14. Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů neupravuje
podmínky povolení obnovy řízení, v souladu s §25 tohoto zákona se proto přiměřeně použijí
ustanovení trestního řádu. Podle §278 odst. 1 trestního řádu „[o]bnova řízení, které skončilo
pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve
neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné
rozhodnutí o vině [...], anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze
a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu
s účelem trestu.“ Účelem citovaného ustanovení je „odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních
pravomocného rozsudku v případech, kdy tyto vady vyšly najevo až po právní moci původního rozhodnutí.
V řízení o obnově se nepřezkoumává zákonnost a odůvodněnost původního rozhodnutí, ale posuzuje se výlučně
otázka, zda nové skutečnosti či důkazy dříve neznámé ve spojení s důkazy již provedenými mohou odůvodnit jiné
než původní pravomocné rozhodnutí o vině a trestu“ (usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004,
sp. zn. III. ÚS 62/04; obnobně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004,
sp. zn. IV. ÚS 178/03).
15. Navrhovatel netvrdil existenci nových skutečností či důkazů soudu dříve neznámých.
Z protokolu o jednání ve věci vedené kárným soudem pod sp. zn. 15 Kse 3/2013, který je
součástí spisu, plyne, že za kárného žalobce vystupovala jako jeho zástupkyně pověřená osoba
Mgr. K. N. Tato skutečnost tedy byla kárnému soudu známá. Veškerá argumentace obsažená
v návrhu na obnovu řízení se týká údajně nesprávného právního posouzení možnosti zastoupení
kárného žalobce při ústním jednání, nikoliv nedostatků ve skutkových zjištěních kárného soudu.
Důvod obnovy řízení tedy zjevně nebyl dán a soudu nezbylo než návrh zamítnout za
přiměřeného použití §283 písm. d) trestního řádu.
16. Nad rámec posouzení návrhu na obnovu řízení kárný soud dodává, že zastoupení
kárného žalobce při ústním jednání pověřenou osobou je běžnou praxí, přestože zákon o řízení
ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů ani exekuční řád tuto otázku výslovně
neřeší. Trestní řád se na kárné řízení ve věcech soudních exekutorů použije pouze přiměřeně
(§25 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů). Mezi postavení
kárného žalobce a státního zástupce proto nelze automaticky klást rovnítko.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. února 2016
JUDr. Jan Passer
předseda kárného senátu