ECLI:CZ:NSS:2016:3.AS.137.2016:27
sp. zn. 3 As 137/2016 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Jana Vyklického, Mgr. Radovana Havelce, v právní věci žalobkyně: L. S. S.,
o ustanovení zástupce k podání ústavní stížnosti, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 6. 6. 2016,
č. j. 65 Na 1/2016 – 2,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci
(dále jen „krajský soud“) rozhodl výrokem I., že se žalobkyni (dále „stěžovatelka“) neustanovuje
zástupce k podání ústavní stížnosti a výrokem II., že stěžovatelka nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Usnesení napadla stěžovatelka podáním, které nazvala kasační stížností.
Toto podání však náležitosti kasační stížnosti nesplňuje. Obsahuje totiž řadu navzájem
nesourodých vět, opakujících svéráznou logiku žalobkyně ohledně jejího zastoupení v různých
řízeních, polemizujících s postupem Ústavního soudu v řízení vedeném o ústavní stížnosti,
sepsané advokátkou JUDr. Annou Vyhlídovou, nikoli však srozumitelným způsobem vylíčené
důvody kasační stížnosti, a to za situace, kdy krajský soud srozumitelně zdůvodnil, proč vůbec
nemá pravomoc ustanovit žalobkyni zástupce pro řízení před Ústavním soudem a zároveň
vysvětlil mechanismus, jakým se lze ustanovení zástupce pro řízení před Ústavním soudem
domoci.
Nejvyšší správní soud proto vyzval stěžovatelku usnesením ze dne 31. 8. 2016,
č. j. 3 As 137/2016 – 19, aby uvedla, z jakého důvodu byla kasační stížnost podána a tento
důvod blíže skutkově a právně konkretizovala a aby též uvedla, čeho se kasační stížností
domáhá. K doplnění kasační stížnosti byla stěžovatelce stanovena lhůta jednoho měsíce
od doručení předmětného usnesení. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 26. 9. 2016
fikcí [§50 odst. 2 občanského soudního řádu, ve spojení s §42 odst. 5 soudního řádu správního
(dále „s. ř. s.“)] na jí uvedenou doručovací adresu. Stěžovatelka do dnešního dne na výzvu
zdejšího soudu k doplnění kasační stížnosti nereagovala.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že lhůta stanovená k doplnění kasační stížnosti
je propadná. Nejvyšší správní soud je vázán včas uplatněnými kasačními důvody, jejichž absence,
nenapravená postupem podle §106 odst. 3 s. ř. s., brání pokračování v řízení. Neodvratným
důsledkem takové situace je pak odmítnutí kasační stížnosti (k tomu viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 5. 12. 2013, č. j. 9 Afs 95/2013 – 25, nebo nález Ústavního soudu
ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06). Lhůtu k doplnění náležitostí (odstranění vad) kasační
stížnosti lze podle výslovné dikce zákona (§106 odst. 3 in fine s. ř. s.) prodloužit pouze na žádost
stěžovatele, a to z vážných důvodů a nejdéle o další měsíc. V projednávané věci ovšem
stěžovatelka o prodloužení lhůty k odstranění vad kasační stížnosti nepožádala.
Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že kasační stížnost žalobkyně je namístě odmítnout
podle §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., neboť nebyla doplněna ve lhůtě stanovené
usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2016, č. j. 3 As 137/2016 -19, a zároveň
nelze v řízení o kasační stížnosti pro její vady pokračovat.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s§120 s. ř. s.),
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto
případě kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2016
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu