ECLI:CZ:NSS:2016:4.AS.210.2016:26
sp. zn. 4 As 210/2016 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila
a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: L. S., zast. Mgr.
Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2016, č. j. 33 A 25/2015 – 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč,
který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení k rukám zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta, se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 9. 2016, č. j. 33 A 25/2015 – 23, odmítl
žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2015,
č. j. KUZL-55502/2014, sp. zn. KUSP-55502/2014/DOP/Ti, neboť shledal, že žaloba
byla podána opožděně. Krajský soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení a žalobci bude vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč.
[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) dne 29. 9. 2016 blanketní
kasační stížnost, v níž pouze uvedl, že se domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku krajského
soudu a kasační stížnost doplní na výzvu soudu ve lhůtě jím stanovené.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 3. 10. 2016, č. j. 4 As 210/2016 – 19,
vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační
stížnost ve výši 5.000 Kč a aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil
kasační stížnost tak, že uvede, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů napadá
usnesení krajského soudu a poučil stěžovatele, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě
doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle ustanovení §37 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo dle údajů na doručence doručeno zástupci
stěžovatele do jeho datové schránky dne 5. 10. 2016. Lhůta k doplnění kasační stížnosti v délce
jednoho měsíce tak počala běžet dne 6. 10. 2016 a uplynula v pondělí dne 7. 11. 2016.
Dne 5. 11. 2016, na který připadl konec lhůty, totiž byla sobota, a posledním dnem lhůty
tak byl následující pracovní den (§40 odst. 3 s. ř. s.). Zástupce stěžovatele však na výzvu
k doplnění kasační stížnosti žádným způsobem nereagoval. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje
náležitosti předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s.
[4] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně“. Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě
může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu
může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc“.
[5] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen“.
[6] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje
(§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze v řízení pokračovat
a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40, č. 6/2003 Sb. NSS). Stejně tak je tomu i v nyní
posuzované věci. Stěžovatel neuvedl nic konkrétního proti postupu či rozsudku krajského soudu,
neuvádí, jakých pochybení se soud dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru),
navrhuje pouze zrušení tohoto rozsudku a přes výzvu soudu kasační stížnost v zákonné lhůtě
nedoplnil. Takto formulovanou kasační stížnost považuje zdejší soud za nedostačující ve smyslu
§106 odst. 1 s. ř. s.
[7] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a současně ho poučil o následcích nerespektování této výzvy,
vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že potřebné důvody
stěžovatel nedoplnil, nebyly splněny podmínky ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání
kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost
podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl, neboť
nebyla ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
[9] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), „[b]yl-li návrh na zahájení řízení
před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek“. Podle odst. 5 téhož
ustanovení „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4,
dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé“.
[10] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné
podmínky pro vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč.
Zástupce stěžovatele uhradil soudní poplatek k výzvě soudu převodem z účtu ke dni 6. 10. 2016.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo vydáno rozhodnutí o věci
samé, byly naplněny podmínky pro vrácení soudního poplatku zaplaceného stěžovatelem,
jak jsou vymezeny v §10 odst. 3 věta třetí ve spojení s odst. 5 zákona o soudních poplatcích.
[11] Na základě výše uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že se stěžovateli
vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Tento mu bude v souladu
s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu
do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jaroslava Topola, advokáta, se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2016
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu